everything goes well { ff Roger Taylor }

13. nejsem jediná, kdo brečí

Dneska je den, kdy Roger odjíždí na tour. Nejradši bych, aby tam nejel, ale nemůžu mu bránit ve štěstí.
Pomalu jsem se vzbudila a opět se oblíkla.
Šla jsem ho probudit, aby stihl letadlo a tak jsem ho začala pusinkovat na čele.
Něco zamrmlal a dál spal.
„lásko musíš vstávat" řekla jsem mu a on si promnul oči. Koukal na mě takovým zvláštním způsobem, že by jste se do něho hned zamilovali, kdyby se na vás tak díval.
„mám štěstí" řekla jsem a haldila mu jeho krásné a blonďaté vlasy.
„proč" zeptal se.
„protože by jsi mohl mít kteroukoliv jinou holku" řekla jsem a on kývl a dal mi polibek.
„pojď se nasnídat" řekla jsem a šla mu připravit sendvič s kávou.
„děkuju" řekl a já se na něj usmála, sama jsem neměla hlad, tak jsem si nic nedala.

Po snídani se šel ještě připravit a pak už jsme vyrazili na letiště, kde čekali kluci.
„jaktože jste tu zase spolu" zeptal se podezíravě Fred.
„nikdo jiný jí nemohl vyzvednout, tak jsem jí vyzved" odpověděl mu na otázku Roger a usmál se na mě. Šli jsme s klukama ke gatu a čekali, až budou moct nastoupit.
Všichni se začali loučit.
Obejmula jsem Rogera a začala brečet.
„nebreč Jade, budu tu za chvíli" řekl mi a mě tekly slzy naplno.
Mary věděla o co jde, tak mě šla obejmout.
„co se ti děje Jade" zeptal se mě.
„bude se mi po vás stýskat" řekla jsem, ale hlavní důvod byl jiný.
„neboj se" řekl Fred a obejmul mě.
Roger taky věděl, že brečím kvůli němu.
„bude to dobrý" řekl Roger a pohladil mě po zádech.
„Rogere" napomenul ho Freddie.
„vždyť nic nedělá" řekla jsem mu a před Freddiem obejmula Roge.
„je to jen kamarádský" řekla jsem mu.
„pravda, budu vám víc věřit" řekl a poplácal Roge po zádech.

Kluci už začali nastupovat do letadla a já furt brečela.
Když se Roger otáčel, naznačila jsem mu, že ho miluju.
Pak už se jen zavřeli dveře a pořádně brečet začala i Mary. Spolu jsme se drželi za ruce a doufali, že nebudou moc vzlítnout.
Rozjelo se letadlo a oslepilo se od země. Pak jsme se s Mary obejmuli a takhle tam stáli dokud jsme letadlo neviděli.
Pak jsme jeli domů a koukali na televizi.

Jak jsem psala tuhle kapitolu, tak jsem se málem rozbrečela. Nikdy jsem s Jade nesoucítila tolik, jako to bylo v tuhle chvíli.

Taylorová