Tajný kruh

Za školou na pláži

Takhle dobře sem se snad nikdy nevyspala. Došlo mi, že sem vlastně nebyla večer na večeři a potom mi to všechno začalo docházet. Všechno co se včera stalo. To nebyl jen sen. Nick, Deborah a všechno to co říkali. Já a čarodějka? Bezvadný vtip ale pak mi došlo co sem udělala Nickovi když sem se naštvala. To musela být jenom nějaká halucinace. Logicky to prostě není možné.

Nejhorší na dnešku ale je, že teď budu muset jít do školy a pochybuji, že bych měla takové štěstí abych Nicka a Deborah nepotkala. To bych musela mít fakticky kliku. Ale tu já nemám, takže....jde se do školy.

Nachystat se bylo vcelku lehké a rychlé. Neměla sem náladu vůbec na nic a tak bylo celé chystání jenom o zubech a sepnutí si vlasů do drdolu.

Jako první sem na chodbě uviděla Cassie. Dneska se necítím na zběsilou jízdu na motorce.

,,Dneska pojedeme autem ano?'' Cassie z toho byla celkem v šoku. Ani se jí nedivím. Přeci jenom já, ta drsná motorkářka chci jet autem. Přeci jenom chci přijet v celku nenápadně. Hlavně žádnou pozornost.

,,Dobráá. Stalo se něco?'' ne vůbec ne. Jen mi někdo řekl, že sem čarodějka. Ale ono se nic nestalo.
,,Nene, všechno je v pohodě.''

,,Počkej, já zapomněla. Dneska jedu do školy s jednou holkou. Taky bydlí tady v ulici. Včera mi celkem dost pomohla.''

Dokonce i Cassie si tu našla kamarádku. Ale přeci jenom už nechci mít s nikým z této ulice nic společného. Všichni se začali chovat divně hned poté co zjistili, že v této ulici bydlím. 

,,To je v pohodě.''

,,Však můžeš jet určitě taky.'' myslím, že bez toho se obejdu ale nahlas to samozřejmě neřeknu.
,,Radši pojedu sama. Ale na motorku vážně náladu nemám. Můžu si i tak půjčit tvoje auto?''
,,Víš, že si naposledy seděla v autě když si dělala řidičák? To bylo před rokem a já mám svoje auto ráda.'' sice to je doopravdy rok co sem naposledy řídila auto ale myslím, že ten kousek do školy zvládnu.

,,Škola je prakticky hned za rohem. Myslím, že to zvládnu.''
,,Dobře.'' jakmile uslyšíme zatroubení, Cassie dojde, že už pro ni přijel její odvoz.

,,Tak se uvidíme ve škole?'' zeptá se Cassie.
,,Jelikož chodíme na tu samou tak nespíš jo.'' neodpustím si sarkasmus.

Cesta do školy zase tak hrozná nebyla. Přeci jenom, já a nikdo jiný s písničkami z rádia. Ale u školy to zas tak pohodové nebylo. Jelikož Nick stál hned u vchodu do školy. Ale vzhledem k tomu, že okolo bylo plno dalších lidí tak by nemělo být tak těžké okolo něj projít. 

Tak a jde se na to. Vytáhnout klíčky, sebrat věci, zamknout auto a můžeme vyrazit. Hlavně nenápadně. Naštěstí si mě nevšiml a nebo sem si to alespoň myslela. Ale hned co sem zavřela skříňku sem zjistila, že sem se přeci jenom spletla. 

,,Snažíš se přede mnou schovat?'' Zeptá se Nick v těsné blízkosti.
,,Proč bych měla?'' nedám na sobě znát, že se mnou jeho blízkost dělá víc než by měla.
,,Kvůli tomu co se stalo včera. A taky ti musím ,,poděkovat''. Kvůli tomu pádu sem si pohnul s krkem takže sem si nemohl úžit své sny o tobě. O nás.''

,,Budu dělat, že to poslední sem neslyšela a co se týče včerejšku. Nic se nestalo. Jste obyčejní blázni!'' aniž bych to postřehla zatáhl mě do jedné prázdné třídy.

,,Tak hele, teď dobře poslouchej. Všechno co jsme ti včera řekli s Deb je pravda. Si Čarodějka. Tak jako my. Jako celý náš kruh. Proč myslíš, že sem si včera hnul s mým krkem. Protože si mě odstrčila aspoň 2 metry daleko. A kdo myslíš, že dneska vezl tvoji drahou sestřenku do školy? Diana. Taky jedna z nás.'' přisouval se ke mě stále blíž až sem skončila úplně namáčknutá ke zdi. 

,,Nedělej, že nám nevěříš. Uvnitř víš, že je to pravda.'' Jen tam rak stojím a mlčím. Vůbec nevím, co bych měla říct. A jeho blízkost tomu taky moc nepomáhá.
,,Víš co? Vím jak to dokázat.'' vytáhl telefon, něco do něj naťukal a zase ho schoval. 

,,Jdeme.'' popadl mě za ruku a táhl ven ze školy.
,,Cože? Ale co škola?'' i když ta mě teď trápila ze všeho nejmíň.
,,Nedělej, že ti ta škola tak leží na srdci zlato. Jdeme dokazovat. Neboj, tvoje sestřenice tam bude taky.'' to mě teda fakt uklidnilo.

Cestou ze školy se nás nikdo nesnažil zastavit. Ani učitelé, přesto že už bylo po zvonění. Zdá se, že toho slavného klubu se bojí úplně všichni.

Vůbec se nevěděla kam jedeme. Za námi jela ještě další auta a tak nějak mi docvaklo, že v jednom bude Cassie. My jsme byly v autě s nějakými třemi dalšími kluky. Podle toho co si pamatuju ze školy, ti vepředu byly dvojčata a ten co seděl s námi vzadu se jmenoval Sean. Nebo tak mu alespoň říkali. Byl trochu jako Cassie. Taky takový stydlivý.

,,Můžete mi sakra říct kam jedeme?'' vypadá to, že Sean je v tom autě stejně nerad jako já.
,,Ale krásko. Seš roztomilá když se zlobíš.''
,,A ty stejný debil ať se chováš jakkoliv.'' to už na nás promluvilo jedno z dvojčat.
,,Ticho tam vzadu. Už tam budeme.'' všimla sem si jak se na mě jedno z dvojčat dívá zrcátkem. Tuším že ten co mluvil. Zdálo se mi jako bych ho už někde viděla. Ne ve škole ale někde jinde. A on jako by si to taky uvědomil.
,,Vždyť jo Chrisi.'' Chris

,,Tak a jsme tady děcka.'' řekne ten vedle něj. Jak sem zjistila Doug.

,,Ale vždyť to je pláž.''