Tohle je přepis našich herních chatů.
Navazuje na projekt Čistá duše a Had na hrudi (k obojímu materiály u mě a u zbylých zúčastněných na jejich wattpad profilech).
Ještě upozorňuju, že i když děj přepisuju a opravuju, repliky všech nechávám v původ...
(Užijte si ten nejpomalejší pád letadla v historii pádů letadel.)
NEBE
Michael na chvíli poleví v úsilí drtit určitou duši tam dole, jen zlehka, ale přece.
„CASTIELI!" zařve na toho posledního, s kým má právě chuť mluvit.
Castiel: (Neřvi na mě. Ty mi nevelíš!)
„Možná," uzná Michael, „ale jestli ti záleží na tvém miláčkovi, okamžitě se do toho přestaneš míchat."
Castiel: (Porušuješ dohodu, Michaeli! Odvolej svoje anděly a možná toho nechám.)
„To on se rozhodl vytřít si s naší dohodou tu svoji špinavou lidskou-" Chvíle ticha. „Nechám ti ho tedy ve stejném stavu, v jakém byl, než si mě nechal zavolat na pomoc. A starej se sám."
Castiel: (Počkej! Mluvím o naší dohodě! Ne o té vaší. Já svou část dodržel!)
Sloup energie a světla se zamračí. „Svoje jsem také splnil. Dostal jsi ho zpátky. Duši i tělo. Co se dělo dál, je už věc jiná."
Castiel: (Měl ses ho vzdát!)
„Udělal jsem to," prohlásí Michael, zní jako pojišťovák, co vysvětluje pojištěnci, že má smůlu, na tohle se jeho smlouva nevztahuje. „Další dohoda vznikla až po té předchozí, bez návaznosti a bez ničeho, co by bránilo jejímu řádnému plnění."
Krátce blafne, jako by někdo přihodil pořádné poleno do kamen. Už neadresně prohlásí: „Dělejte, co umíte. Stejně jste dávno prohráli."
A o něco později ještě: „Dobře. Odstupuješ od smlouvy. Beru zpátky svoji část."
OPUŠTĚNÉ DÉMONÍ DOUPĚ
Puriel:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Celá andělská skupina pod Purielovým zrzavým vedením se přestane snažit najít způsob, jak se dostat dovnitř. „Šéf" samotný skončí s pokusy ty da lidské červíky přemluvit, všichni se maličko stáhnou, z nějakého důvodu pohledy propátrávají noční nebe nad městem.
Uvnitř se Dean začne hrabat na nohy. „Ještě jedna věc," začne – chuť krve v ústech, odporné... a bylo by to i znepokojivé, kdyby nevěděl, že stačí málo a může být mnohem hůř. „Netuším, co bude, až se ocitnu mimo všechny ty ochrany tady. Potom se drž s Casem, jasný? Bude vědět, co a jak."
„Rozhodně, protože jsem mu všechno vysvětlil, žejo."
No, žehlit následky téhle konkrétní blbosti teď může jen těžko.
Sam se odtáhne, sám se snaží postavit na roztřesené nohy. Zastrčit Kolt za opasek, když už jakž takž stojí, zatímco Dean hovoří, natáhnout k němu ruce, nabídnout pomoc.
