Zrcadlo tváře /Avengers, Victory 1/

5. Válka s Tonym a naštvaná Vicy

V kuchyni propojené s obývákem a tmou prostoupené se ozýval šramot.

A jelikož v tu dobu byli všichni hrdinové na nohou kvůli nahánění jedné červenovlasé mimozemšťanky, která jim lítala po celém mrakodrapu jak splašená koza, rychle nastalo v oné místnosti rušno.

Problém byl v tom, že tam opravdu panovala tma, takže se z kuchyně stalo brzo smetiště.

„Ježišmárijá!!!“ vyjekl dívčí hlas a v tu se ozval cinkavý zvuk.

„Auu! Do hajzlu! Moje hlava!“ postěžoval si druhý hlas, tentokráte mužský.

„Jarvisi rozsviť!“ pak rozkázal ten samý a budiž bylo v kuchyni jak na smetišti světlo.

Všichni hrdinové se zastavili v pohybu, jakmile spatřili hledanou dívku s pánvičkou v ruce a na tváři spokojený úsměv.

„Za co to bylo, že jsi mě tak vehementně musela sejmout pánvičkou po hlavě?!“ podrážděně vyjekne Stark stále si mnoucí temeno hlavy a propichoval pachatelku pohledem.

„Ups, to byla tvoje hlava? Škoda, myslela jsem že ti tam visí nádobíčko,“ nevinně se usmála, do toho točila v ruce s rukojetí pánve a přitom jí jen oči pobavením jiskřily.

Clint se při té hlášce chtě nechtě uchechtl, Nat se k němu přidala, Bruce se nervózně podrbal ve vlasech a Kapitán sklopil zrak, aby nikdo neviděl jeho malý úsměv, který nestačil potlačit.

„Chceš sna tím něco naznačit emzačko?!“ dopálilo to miliardáře ještě víc a tak tak se držel, aby jí to nějak neoplatil.

„Heh... Asi ne. Mimochodem, pěkné trencle,“ podotkne dívka, protáhne se kolem ušklíbajících se hrdinů, cestou položí na linku svou spolehlivou zbraň a zmizí ve tmě obýváku s barem.

Až teď si hrdinové všimli elegantního oblečení génia skládající se z černého trička s rukávy po předloktí a boxerek s obrázkem Ironmana.

„Ty jsi vážně egoista Tony,“ pobaveně se nasmíval Hawkeye při odchodu za červenovláskou.

„Nestihl jsem si přivolat oblek no,“ zabručel brunet a mikl rameny. V duchu však už spřádal myšlenky o skvělé pomstě cizí dívky.

„Dej bacha, aby Papper nežárlila,“ utrousí nadmíru pobavený Steve opouštějíce se zrzavou agentkou za zády místnost.

„Jen počkej Victory. To ti spočítám,“ naštvaně vydechne Tony a jde konat.

Ráno......
„Aaaaah!!! Kterej kretén mi nastavil na sprše ledovou a ještě k tomu růžovou vodu?!“

Z pokoje jedné návštěvnice z vesmíru se ozýval velice rozčílený řev. Tentokrát spokojený hnědovlasý miliardář, který doteď číhal za dveřmi, se ještě pro sebe uculil a odhopkal do obývacího pokoje, kde už všichni na něj čekali, včetně boha blesku Thora, co přiletěl hned za úsvitu.

„Prosím tě, co jsi provedl?“ podívá se skepticky na Ironmana Nataša sedící vedle Bartona na pohovce.

„To uvidíte za tři, dva, jedna....“ playboy se usadil do pohodlného křesla, když v tom vrazí napůl červená rozčílením a napůl růžová že sprchy do místnosti Victory a hned přesměruje vražedný pohled na nevinně koukajícího Starka.

„Teď,“ dokončil Železný muž svou myšlenku a překřížil si ruce na hrudi.

„Ty sarkastickej maniaku, co neumí prohrávat! Právě sis vyhlásil válku!“ Vic zaprská a nasupeně oddupe k sobě do pokoje, kde se následně obleče něco normálnějšího než jen osušku. Pak zase přilítne jak hurikán, rozpřáhne se a mrští po Antonym růžově nacucanou vodou osušku až to jen pleskne.