How to earn kitten's trust ✓ || Changki | YuMark

Changki 27

Kihyun

Ještě chvíli sedím na sedačce a koukám do prázdna. Jak mi hlavou lítá to, co se stalo, tak se mé tváře postupně zbarvují do ruda. Skousnu si ret, i když to byla jen malá pusinka, tak...přece jen to pusinka byla a já...díky tomu jsem si už jistý, jak to chci. Předtím jsem se několikrát díval na jeho rty, několikrát jsem přemýšlel, jaké by to bylo, kdyby mezi námi bylo něco takového, co je mezi Seunghyunem a Jinyongem. Ale nebyl jsem si jistý, jestli bych to tak chtěl, zajímalo mě to, ale...bál jsem se, bál, jsem se, že co kdyby mi to nebylo příjemné? Ale když se ke mně Kyunnie začal přibližovat, tak mi šíleně bušilo srdce a já věděl, že tohle je přesně to, co chci. Najednou jsem měl čistou mysl a věděl jsem, že je to přesně to, co chci. Nechci být jen jeho hybridem, chci být jeho...vším. Zakroutím hlavou a poplácám se po tvářích, abych se zbavil toho červeného odstínu. Sklidím nádobí od jídla, umyju ho a uklidím. Měl bych si dát taky sprchu, celou dobu jsem tu lítal a neměl jsem na to čas. Vykročím směrem ke koupelně, ale zarazí mě zvonek. Kdo by to mohl být? Dojdu ke dveřím a trošku je otevřu, jen na malou škvíru. Do které se mi hned narve rezavý ocásek. "Mark?" otevřu dveře, culí se jako sluníčko, ocásek mu vrtí na všechny strany a v rukou drží komínek oblečení, které jsem mu půjčil. "Ahoj, Hyunnie, já ti to přišel vrátit." víc se začne culit jako sluníčko a podá mi oblečení. Nikdy jsem ho takhle neviděl, ne takhle rozzářeného, to štěstí z něj vyzařovalo snad na míle daleko. "Děkuju, nemusel si s tím spěchat." usměju se a položím oblečení na skříňku. "Neubližuje ti?" změřím ho pohledem, on se zatím culí s pohledem zabodnutým někam do prázdna. Ehm, to je zbytečná otázka, ale stejně. "Gyeommie?" zamrká na mě a pak se rozesměje. On se umí i smát? Jakože vždycky byl veselý, ale ehm...co je to přede mnou za hybrida? "Ale ne," zuřivě zakroutí hlavou. "já musím jít, jdeme do parku, kde jsou jezírka a tam jsou rybičkyyyyy." nadšeně zašvitoří a to už naproti klapnou dveře a Yugyeom začne zamykat. "Tak si to užij, Mark." usměju se na něj a pak na Yugyeoma hodím pohled jako sleduju tě, jestli mu ublížíš udělám z tebe sushi. Zalezu zpátky dovnitř, oblečení uklidím potom, nejdřív si dám pořádnou sprchu. Zalezu si do koupelny a dám se celý dohromady, pořádně si vysuším vlasy, abych nic nezamokřil. Hodím na sebe župan, co mi Kyunnie koupil a zabalím se do něj. Nevzal jsem si sebou oblečení na převlečení, tak si ho musím vzít, ehm...teď. Vezmu komínek oblečení od Marka a opatrně vejdu do ložnice, Kyunnie leží v posteli, ale nespí, protože hned, co vlezu dovnitř, tak oči otevře a svůj pohled ode mně neodlepí. Rychlé dám oblečení do skříně a vezmu si něco na převlečení. Snažím se nerudnout a chvilkama dělám, že tam Kyunnie není, abych nebyl tak nervózní. On jako by to věděl, tak zakašle, um, proč se mi to zakašlání zdálo tak falešné? Ale spíš mě to vyděsí, položím oblečení na skříňku a doběhnu k posteli. "Děje se něco, Kyunnie?! Mám ti udělat čaj?!" snažím se nepanikařit, ale už jsem dávno zpanikařil. Natáhne ke mně ruce, aby mě stáhl sebou do postele, ale spíš omylem zabere za kus županu, zrovna za tu část, která drží župan tak, aby mě celého zakrýval, takže když županový pásek spadne a mě se rozevře župan, uvědomím si, že vlastně...jsem nahý, takže oba dva zrudneme, já si rychle chytím župan, rychle vezmu oblečení ze skříňky a rudý vyletím z ložnice. Po vypití půl litru studeného mléka si připadám alespoň trošku uklidněný, obléknu se, udělám Kyunniemu čaj a opatrně vejdu zpátky do ložnice. Oba si odkašleme a ignorujeme předchozí situaci, opatrně si vlezu k němu do postele a znovu se k němu přitulím. Tohle bych chtěl dělat pořád...pořád bych chtěl být u něj, pořád bych se k němu chtěl tulit a ležet s ním. Proto je pro mě velkým štěstím, že s ním můžu chodit do práce...aigoo, z víkendu už nám zbývá jen zítřek, ale...můžeme ho strávit celý spolu a pro mě není nic krásnějšího.