Capo dei capi

"Můžeš mě už sakra pustit ? " Už snad hodinu neustále tluču do Tima, který mi nedovoluje projít dveřmi. Už je půl desáté a je jasné, že dnes do školy dorazím sotva na poslední tři hodiny. " Máš zůstat v pokoji. " Odpověděl mi s čistým nezájmem a dále se věnoval svému  telefonu.  Už se ve mně vaří krev, ta jeho hloupá arogance mi opravdu leze na nervy. " Chci mluvit s matkou. " Odpověděla jsem jednoduše a doufala, že by mi matka mohla rovnou celou tuhle pakárnu vysvětlit. Tim jen kývl a poslal sms, za pár minut se ozvalo klepání a  matka vešla. 

Pohled, který mi věnovala byl zaplněn lítostí, zřejmě si všimla modřiny, která zdobila můj obličej. " Odejdi prosím. " Řekla matka směrem k Timovi a sedla si ke mně. " Mám jasný rozkaz neopustit tuto místnost. " Řekl Tim s nezájmem a další pohled už nám nevěnoval. " Tady nejsi na území Outfitu, odejdi. " Když matka zvýšila hlas, Tim se neochotně otočil a vyšel z místnosti. 

"Sam. " Řekla matka a přejela mi prstem po líci. " Řekneš mi už konečně, o to tady sakra jde ? " Sykla jsem.  Matka se odtáhla a vstala z postele. " Otec ti to vše později vysvětlí. " Řekla a bez dalších slov odešla z pokoje. 

Celý den mi přicházeli Smsky od Nathali a Thomase a mám pocit, že Tima už to začíná pěkně vytáčet. Tak ať !. 

Thomas : Sam, proč nejsi ve škole ? Děje se něco ? 

Nat : Zlato,  proč jsi dnes nedorazila ? Čekala jsem na tebe.

Chtěla jsem jim odpovědět, ale co bych jim měla napsat ? " Ahoj, promiň magor u nás v baráku mi nedovolí opustit pokoj, tak ahoj a zase za rok " 

" Máš jít do pracovny. " Řekl Tim a otevřel dveře, zamířila jsem na chodbu s nadějí, že se mi celá tahle situace vyjasní a vše brzy skonči. K mé smůle, ihned jak se otevřeli dveře, střetla jsem se znovu s člověkem, který se mi hnusí jen pouhou přítomností. Jason. 

" Posaď se Samantho. " Řekl otec a já tak udělala. " Samantho, Familia má velké problémy, jiné rodiny si chtějí tohle území přivlastnit a to si nemůžeme dovolit." Nechápala jsem, proč mi to říká, nikdy semnou o pracovních záležitostech nemluvil. " A co s tím mám společného já ? " Když jsem větu dořekla, nemohla jsem si nevšimnout Jasonova úšklebku. " Tohle je Jason Mccanne, Capo dei capi Outfitu. " Ukázal směrem k Jasonovi a já se jeho směrem ani neobtěžovala podívat, celá tahle situace se mi vůbec nelíbí.  " Potřebujeme , aby se Outfit a Familia spojili a Jason souhlasil. " V tenhle moment mi to všechno došlo, jsem otcova vstupenka do Outfitu. " Tak to teda ne ! " Vykřikla jsem a odsunula židli a rozeběhla, jediná má myšlenka bylo to, abych odtud co nejdál zmizela, všechno by bylo lepší, než strávit zbytek života s Mccanem. Timovi ruce mě zachytili dříve, než jsem stihla dveře otevřít. Cítila jsem, jak se mi od slz mlží oči, nesmím před nimi ukázat svou slabost. Věděla jsem, že nemám sebe menší šanci se z Timova sevření dostat, ale bez boje se jen tak nevzdám. "Hey, uklidni se. " Zašeptal Tim, který mne křečovitě držel. Pomalu mě donesl zpět k židli, jediné na co jsem se zmohla bylo dát si svou tvář do dlaní a poslouchat, jaký osud mě bude očekávat.