everything goes well { ff Roger Taylor }

27. uvědomění

Ráno jsem se probudila a chtěla dělat aspoň něco produktivního, ale jediné k čemu to směřovalo bylo ke vzpomínkám na Rogera.
Vstala jsem a šla se oblíct. Moje cesta pokračovala do kuchyně, kde jsem si udělala salát.
„dobré ráno“ pozdravila mě Mary.
„ahoj“ oplatila jsem jí pozdrav.
„tak jak to včera dopadlo s Rogerem“ zeptala se a vyndala dva talíře na salát.
Povzdechla jsem si.
„co by jsi čekala“ řekla jsem jí něco ve stylu otázky a oznámení.
„takže spolu nejste, natož aby jste se spolu vyspali“ podepřela si hlavu.
„je to s ním těžké“ řekla jsem
„ne Jade, s ním to není těžké, ale s tebou“ řekla mi a chytla mě za ruku.
„zkus mu dát šanci“ špytla směrem ke mě.
Jen jsem kývla a šli jsme jíst.
Pak jsem hned šla do baru. Jako vždy utápět se ve smutku s alkoholem.

Sedla jsem si k baru a objednala si gin.
„ale, koho pak to tu máme, že by naší slavnou Jade“ prskla na mě Sarina. Vypila jsem zbytek ginu a otočila se na ní.
„odprejskni“ sikla jsem k ní.
Ta se jen arogantně zasmála.
„já nemusím“ chtěla jsem odejít, ale chytla mě za zápěstí.
„nech mě být“ skoro jsem na ní zakřičela..
Hned jak jsem t dořekla, tak se k nám rozešel jeden chlap, zase ten, který mě zachránil.
Hned si ho všimla a utekla, bohužel se ztratila v houfu lidí.
„jste v pořádku“ zeptal se.
„jo, děkuju“ usmála jsem se na něj.
„vy jste jeden z tý ochranky“ zeptala jsem se ho.
„ano“ řekl a hned odešel. Možná se sennou bavit nesmí a proto vždy odejde.

Asi v pět jsem přišla domů. Byla jsem se cestou z baru stavit ještě v parku.  Objevila jsem tam sakra hezký místo takové “mírumilovné“ místo. Mary opět nebyla doma.
Chvíli jsem se koukala na televizi, kde bylo jak vyfotili opylého Roge. Bylo mi to líto, bylo mi líto všeho, co jsem způsobila. Zase přišla moje chvíle přemýšlení. Šla jsem jako vždy k sobě do pokoje, kde jsem si sedla na proti oknu.
V tu chvíli jsem si zavzpomínala na ty chvíle s ním, byli kouzelné a uvědomila jsem si několik věcí a to že s ním chci mít více takových chvilek. My jsme nebyli kamarádi s výhodama, ale chodili jsme spolu, jen jsme si to neřekli.
„chci ho vidět“ zašeptal jsem si pro sebe.
Šla jsem se hned oblíknout. Když jsem šla ke dveřím, tak jsem slyšela rachtání v kuchyni. Bylo mi to divné, protože Mary byla u Fredda a nikdo jiný klíče nemá.
„haló“ řekla jsem. Furt tam bylo to rachtání. Šla jsem opatrně blíž, tak aby mě dotyčný neviděl. Vykoukla jsem trochu a viděla tam Sarinu, jak hrabe v šuplíku s noži. Hodně jsem se vyděsila. Ani nevím, jak jsem se sem dostala.
Přitiskla jsem sví záda na stěnu a snažila se být co nejpotišeji.
„Jade, kdepak jsi“ slyšela jsem, jak nožem sjela po lince.
Myslela jsem jen na jediné a to, že mě chce zabít. Snažila jsem se co nejvíce přikrčit, jenže...

A je to tady, největší momenty jsou tu... Na tohle jsem se celkem hodně těšila a musím říct, že je to totálně nejlepší psát...

Copak si myslíte, že Sarina udělá ?

                               Taylorová