Laila - Rebelka z Ferusoonu...

Kapitola Pátá - The Cave

Utíkala jsem pryč z města.Nebudu si brát toho nafoukance Karlsona.Utekla jsem za město až jsem došla k lesíku.Šla jsem pomalu po tom sprintu.Začlo hřmět a já si tak trochu oklepala.Viděla jsem malou jeskyni.Vlezla  jsem a jak jsem tam vlezla začalo pršet.Sedla jsem si a koukala do prázdna.Chtěla bych vidět Halův úsměv.Začla jsem se klepat zimou.Našla jsem si dva křesací kameny a rozdělala oheň.Viděla jsem jak jeskyně je hlubší.To by stálo za prozkoumání.Vzala jsem si pochodeň a vlezla do útrob jeskyně...

Pomalu jsem našlapovala abych nespadla.Občas kolem mne proletěl netopýr nebo prošla myš.Já se jich nebála.Viděla jsem světlo.Bylo tam jezírko,krásné a průzračné.Napila jsem se a pokračovala dál k tomu světlu.Byl to..dům?Dalo by se to tak nazvat.Zaklepala jsem a otevřela mi taková paní ve středním věku.

"Panebože,princezna Laila".Chtěla se uklonit,ale já ji zadržela.

"Ne prosím,jenom Laila".Usmála jsem se.

"Paní prosím odpusťte nám ,my prostě nechceme být nahoře".

"Podívejte,mě to nevadí,ale nemohla bych na pár dní u vás být?Hledají mne a potřebuji dočasný úkryt".

"Jistě pojďte".Byla na mě milá.

Vešla jsem a do nosu mi vrazila vůně mandarinek a broskví.Okamžitě jsem si představila Hala.Já na něj nějak moc často myslím.Viděla jsem holčičku a chlapce.

"Děti,tohle je prncezna Laila".

"Paní tohle je Ferguson a Laila".

"Má stejné jméno?"Řekla jsem pobaveně.

"Ano,bylo to přání mé matky".

"Tak teď by jste mi mohla říct ,proč jste zde".

"Víte vaše matka nás odsoudila k záhubě,vyhnala nás a mého muže zabila!"

"Cože?Tohle by má matka nikdy neudělala".

"Máte příbuzné?"

"Ano sestru,která mě nenávidí"

"Jak se jmenuje?"

"Kyria".Řekla a já vyprskla vodu.

"Moment,ale vždyť to je.."

"Vaše matka?Ano je to má sestra".

"Teta Marilyn?"Řekla jsem.

"Ano".

"Panebože,co se to s tebou stalo tetičko?"Řekla jsem a objala ji.

"Tvoje matka nás vyhnala".

"Ale vždyť...proč?"

"Protože královnou chtěla být ona,já byla prvorozená".

"Prvorozená,to znamená že ty jsi pravá královna".

"Přesně tak,schovali jsme se zde a zde také žijeme".

"Tetičko,opravdu ti nebude vadit,když zde zůstanu?"

"Ne,jestli chceš můžeš zde zůstat jak dlouho budeš chtít".

"Já pohlídám alespoň mého bratránka a sestřenku".Pousmála jsem se a sundala roucho.Tetička mi dala šaty,které byly akurát".

Prsa jsem si obvázala abych je měla menší.Hlavu jsem si nabarvila na blond,která byla dočasná.Tetička se v bylinkách vyznala.Když jsem ji řekla příhodu s Halem,nebyla překvapena.Řekla že to samé dělala.Tak asi vím pokom mám geny.Sestřenka a bratránek jsou skvělí.Sic žiju v jeskyni,ale mě to nevadí.Věděla jsem že zde mě stráže hledat nebudou...