1.Kapitola

1.7K 57 5
                                    

Tato kapitola patří fuckviotet omlouvám se ti že jsem slibovala ze v neděli vyjde nová kapitola a nevyšla tak si užij novou kapitolu

Pomalu zamrkal do ranního světla.  Bolelo ho celé tělo,měl toho všeho dost. Nechtěl tu být. Nenáviděl tu tajemnou učebnu na třetím patře,do které vešel první a poslední jednou. Proč ho přenesla právě sem? Vstal,prošel si dlaní po tváří a ohlédl se kolem sebe. Byl ve větším pokoji plné krabic, ale to mu až tak nevadilo, bylo to lepší než pokoj v sirotčinci. Jeho spolubydlící ještě spal,tak se podíval na okno. Slunce pomalu vycházelo,ale to vystačilo,aby letní ráno osvítilo celý pokoj. Oblékl se a odešel se umýt. Pak pomalu sešel dolů do kuchyně. Paní Weasleyová dělala snídani.
"Dobré ráno,"pozdravil bezvýrazně.
Paní Weasleyová se lekla, ale naštěstí nic nevyletělo do vzduchu.
" Tom chodíš jako duch,"pouze pokrčil rameny. "Dobré ráno," oplatila paní Weasleyová pozdrav. Riddle chvíli váhal,pak se ji zeptal:" Mohu vám s něčím pomoci?" Paní Weasleyová se na něho opět podívala a řekla: "Můžeš udělat čaj." Dokud on dělal čaj,přišel Denní věštec. Paní Weasleyová si okamžitě přečetla titulní stranu a Riddle ukládal příbory na stůl. Paní Weasleyová vyjekla a přikryla si ústa dlaní od překvapení."Co se stalo?"zeptal se okamžitě. "Další vraždy  nedaleko naší vesnice. Všechno mudlové-mezi nimi byl i nějaký muž ze sirotčince,"jakmile dokončila tuto větu, Riddle ji vytrhl Denní věštec z rukou a přečetl si jméno, ten muž se jmenoval Bob Jason. " Znal jsem ho,"řekl potichu. "Byl o devět let mladší než já. Když jsem měl deset,on se stal mojí noční můrou. Stále křičel a plakal." Zatímco on byl ve vlastních vzpomínkách,do kuchyně přišel Harry,Ron a Ginny.
"Co se stalo?"zeptal se tentokrát Ron. Riddle se na něj podíval,v očích mu bylo vidět uspokojení, po kterém tak dlouho toužil. "Ten,kterého jsem tak toužil zabít je nyní mrtvý. Je snadné uhodnout kdo to byl,"usmál se zlověstně. "Chtěl si ho zabít už jako desetiletý?"zhrozila se paní Weasleyová. Riddle se na ni rozhořčeně  podíval. " I bych to klidně udělal,kdyby neměla ta hloupá Colová oči jako orel. Zvláště pokud šlo o mě,"dodal. "Kdoví proč?"zeptal se tiše ironicky Ron.
"Neboť jsem byl takzvané ďábelské dítě,to proto,"odpověděl mu klidně Riddle. " No ale přesto, Bob je mrtvý a to je dobré,"řekl,ale ozvalo se zakašlení paní Wesleyové. "Chtěl jsem říct,že je to smutná a tragická událost. Budu plakat,"opravil se sucho. "Štěstím," dodal sám pro sebe. Riddle po snídani vešel do svého pokoje,tam se náhle přemístil vysoký a hubený tmavovlasý muž. Měl mastné černé vlasy a zmateně se rozhlížel, až narazil na Riddla. Ten na něj okamžitě namířil hůlku.
"Kdo jste a co tu chcete?"zeptal se ho Riddle. Do pokoje okamžitě vtrhli Harry,Ron,Ginny,Hermiona a paní Weasleyová.
"O můj bože,"zašeptal muž.
"O tom bych pochyboval,"odpověděl klidně Riddle.
"To je jeden z bradavických profesorů,budete si rozumět,"odpověděla paní Weasleyová a rychle ho chytila a odváděla dolů do kuchyně a vzkázala jim aby zůstali nahoře. Když vešli oba do kuchyně,paní Weasleyová si dala ruce v bok a přísně se koukla na profesora Severuse Snape dívala.
" Co vás to napadlo?"zeptala se ho.
"Nemohu se přemístit do vaši zahrady. Smrtijedi monitorují všechny chráněné místa a používají různé kouzla." Odsekl Snape. Paní Weasleyová si povzdechla.
"Tak co vás sem přivádí?"zeptala se ho.
"Tom Riddle,"odpověděl jednoduše profesor Snape. "Jeho příchod může způsobit mnoho škod,ale mnohem více škod nadělá Pán Zla,pokud se dozví,že jeho minulost je narušena. Proto jsem vás přišel požádat,abyste na něj dávali pozor,dokud bude u vás máte za něj zodpovědnost." řekl přísně profesor Snape. "Kdo vás sem poslal?"zeptala se náhle Molly. "Profesor Brumbál,"odpověděl neutrálně a už nechtěl víc říkat tak se přemístil než stihla paní Weasleyová říct další otázku.
Po obědě se zastavil na návštěvu Harryho bývalý profesor obrany Remus Lupin. "Potřebuji si s tebou promluvit Moly. A nebude na škodu když se připojíš i ty."obrátil se na Riddla. Ten nejasně kývl hlavou.
Hermiona šla s Ginny rovnou do jejího pokoje. Ginny si sedla na postel. Byla bledá tak se na pila vody. "Znepokojuje tě?"zeptala se Hermiona své kamarádky a sedla si vedle ní na postel.
"Riddle,samozřejmě že ano přesto že mě děsila jeho vzpomínka,pochybuji ze ji stihl stvořit. Vypadá mladší než jeho vzpomínka,"říkala znepokojně Ginny.
"Co si myslíš,co jim přišel říct profesor Lupin?"zeptala se Hermiona.
"Netuším,ale tipuji že to bude souviset s Ty víš...Zatímco s Fénixovým Řádem je šel asi upozornit,aby si dávali pozor a byli nenápadný."hádala Ginny. "Může být."pokrčila ramenami Hermiona.
Ginny vstala a šla otevřít okno.
"Mám obavy,"řekla do ticha.
"To ke normální,i já mám,ale ty tvoje jsou....přirozenější. Mně Tom Riddle nic neudělal. Zatím."dodala Hermiona.
"A doufám že ani neudělá. Nikomu neboť by byl problém. Jenže já se obávám že jeho je těžké držet na uzdě."
"Souhlasím,"řekla těžce Hermiona.
Chvíli bylo ticho a tak pokoj naplnil zpěv ptáků a šustění listí na stromech.
"Přesto že je strašně špatný,je docela hezký."řekla Ginny zamyšleně.
"Celkem hezký?"zopakovala znepokojeně Hermiona.
"Máš pravdu. Je to kus,"zasmála se a obrátila se na Hermionu. "Klid,žertuji. Ani mě to nepřekvapuje. Nejhorší bývají nejhezčí."dodala.
Hermiona nadzvedla obočí." A co Harry?"
"To nemůžeš srovnávat!"řekla na oko naštvaně Ginny." Harry nemá...tolik....špatného šarmu...."mluvila nakonec váhavě.
"Aha takže špatný šarm tě vzrušuje,hej?"řekla šibalsky Hermiona.
"Přestaň!"okřikla ji pobouřeně Ginny,ale sama se smála. Obrátila se k oknu.
"Už odchází,"řekla Hermioně. Ta okamžitě přiběhla k oknu. "Dávejte si hlavně velký pozor co před kým říkáte,"říkal profesor Lupin Riddle,Molly a Harrymu ve dveřích.
"Nashledanou.Ahoj Molly,"rozloučil se a hned se přemístil.
Paní Weasleyová si povzdechla, a najednou spatřila malého hada jak se nevině plazí nedaleko její nohou. Vykřikla,Riddle se zvědavě ohlédl,co ji rozrušilo,ale hned na to přišel. Vzal z trávy do svých rukou malou užovku červenou. "Klidně,moje malá,"promluvil k ní hadí řečí.
"Rozumíš mi??" Zeptala se překvapeně.
"Samozřejmě,"odpověděl Riddle. Riddle přimhouřil oči. Had se mu omotával kolem prstů. Tom se podíval na paní Weasleyovou,která vyvalovala oči. Riddle se ušklíbl.
"Pozor na tohoto nechutného velkého tvora. Sní vás jakmile se na něj podíváte,utíkejte,"mluvil hrozivým hlasem. Paní Weasleyová zavrtěla hlavou,ale nemohla schovat úsměv. Podívala se na horu na dívky v okně. Hermiona se hned přestala usmívat.
"Nevíte kde je Ron?"zeptala se jich. Po této otázce se také Riddle podíval nahoru.
"Tady jsem?" Ronova červená hlava zakřičela z nejvyššího okna domu.
"Potřebuji pomoci v zahradě,na večeři přijde Fleur s Billem,"řekla.
"Francie to bude zábava,"promluvil had. "Sklapni,"obořili se na něj Riddle s Harrym. Oba chlapci se na sebe podívali. "O tomto mě nikdo neinformoval,"začal Riddle. "Myslím to,že ovládáš hadí řeč,"dodal.
Harry pokrčil rameny a Riddle podezíravě přimhouřil oči.
"Ale ani ty dívky a zrzavý chlapec nejsou špatný," pokračoval had.
"Poslyš,nejsou to na tebe velká sousta?" Zeptal se Riddle hada.
Harry si zkřížil ruce na hrudi.
"Kdo říkal že je budu jíst,"Zeptal se had šibalským tónem.
"Začínáš se mi líbit,škoda že si tě nemůžu nechat,jako domácí zvířátko to by mi neprošlo,"řekl Riddle a podíval se na paní Weasleyovou,která se ně zmateně dívala.
"Ještě dobře že nám nerozumí,"ušklíbl se Riddle.
"Ano je to dobře,ale já vám rozumím,tak raději se oba uklidněte,"ozval se Harry. Had na něj zasyčel a otevřel malou tlamu,jakoby se chystal zaútočit.
"Uklidni se nebo dostaneme košem,"řekl Riddle normálním hlasem hadovi,ale díval se na Harryho.
"Může mi to někdo vysvětlit?" Zeptal se Ron z výšin. Riddle,Harry i Molly se na něj podívali. Riddle pak upřel zrak na Harryho a řekl mu: "To už je tvá parketa," a odešel k močálu. Ginny se odklonila z okna a sedla si na postel. Hermiona se na ni podívala.
"Mám husí kůži....když vypráví v tom hnusném jazyce odporných slizkých hadů,"zamlumala Ginny. "Znérvozňuje mě to,"dodala. "Musíš být silnější než my,zvládneš to,"usmála se povzbudivě Hermiona.
"Ano musím si říkat že je to pouze šestnáctiletý chlapec s ďábelskými sklony ovládnout svět,"řekla Ginny klidně. Hermiona se po usmála a přikývla.
"Vystihla jsi to přesně,"
"Hermiona,Ginny! Je třeba vytrvat plevel,"zakřičila na ně paní Weasleyová. Obě dívky seběhli dolů. U jezírku stáli už Ron s Riddlem. Riddle je překvapil, měl na sobě světle modrou košili a nějaký staré rifle. Hermiona neočekávala že na sebe dá nějaké mudlovské oblečení.
"Dívky!"usmála se na ně Molly. "A kde je Harry?"zeptala se s vážným hlasem.
"Nevíme,"pokrčil rameny Ron. Po chvíli ticha se podezíravě podíval na Riddla, Riddle na Rona. Hnědé oči s nebezpečným odleskem se podíl valy do jasné modré.
"Unesl jsem ho a schoval na místě,kde ho nikdy nikdo nenajde,"přenesl temně.
"Neopovažujte se, Tom Riddle,mě to dost štve,"procedil mezi zuby Ron.
"A mě to dost baví,"ušklíbl se mladý Voldemort.

Omlouvám se kteří čekali kapitolu tak dlouho nebyl čas hodně ve škole po nás chtěli musela jsem se učit,pomáhat doma a ke všemu brigáda tady
máte novou kapitolu.

Vaše Demi💚💚💚

You just walked into my life-tomione ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat