25.5.2019
23:21
Sama v sobě se ztrácím,
Už nezbývá mi mnoho sil,
O pomoc volám,
Jako šílená, však všichni mě obchází.
Karmínová krev stékámi po rukou,
A perly padají z očí.
Těch náplastí nespočet,
A jizev mnohem víc.
Už nevím, kdo vlastně jsem,
A ani nevím, kdo jsi ty
Těch karmínových hvězd nespočet.
Kde mám začít počítat je?
Snad tam v daleké minulosti?
Nebo v budoucnosti se jejich počtu dopočítám?
Jen zastav mou ruku, než udělá další čáru,
Než karmín se ve světle zatřpytí,
Než budu volat o pomoc,
O pomoc, kterou nikdo nevyslyší.
Sumimasen (prosím)
ČTEŠ
Dopisy Tobě
DiversosJsou to dopisy, které jsem dokázala složit z pocitů. Vlastně ani nevím, proč jsem to psala právě sem. Ale jedno vím jistě. Tohle píšu, protože se potřebuji svěřit. Píšu to, protože psaní mi jde lépe než mluvení. Neprosím vás o lítost, prosím o tic...
