Shut up and KISS me

Eliška a Terka

Z mého pobavení z mé macechy mě ale vyrušily dva propalující pohledy. Otočila jsem se směrem kde stály dvě dívky, které si něco špitaly a dívaly se na mě. Když si všimly, že je též pozoruji, okamžitě ztuhli.

Vydala jsem se směrem k dívkám, které na mě furt zíraly. ''Ahoj '' pozdravila jsem slušně. Dvě dívky vyměnily zděšený výraz za usměvavý. ''Terka'' podala mi ruku hnědovláska se zelenými oči.''Anna'' představila jsem se. Po chvilce mi podala ruku i ta druhá dívka s modrými oči a blonďatými vlasy: ''Eliška''

Po chvilce jsme ale všechny vybouchly smíchy.''Co jsem udělala tak hrozného, že jsem si od vás vysloužila takový pohled''koukla jsem se nejdříve na El a pak na Terku. ''No my jsme se smály tvojí mamce  a pak jsi se otočila a my jsme se hrozně lekli'' řekla s mírným pobavením Terka. Jen jsem nad tím protočila očima.

Společně jsme se vydaly k autobusu. U autobusu už se naložili kufry a čekalo se jen na táborníky, co se rozloučí s rodiči a mladšími sourozenci. Rozhlédla jsem se a viděla mého otce, co šel směrem ke mě.

''Tak si to tam užij princezno'' pohladil mě po tváři. To je divný jak je na mě hodnej, když tu nestraší ta čarodějnice.''Nazdar'' vytrhla jsem se mu a nastoupila do autobusu. V autobusu na mě v zadních sedačkách čekaly El a Terka. Přisedla jsem si k nim a pozorovala jaký věkovým rozdílům budeme čelit. Někde v předních sedačkách seděla malá holčička s hnědými vlásky svázanými do copánků po celé hlavě. Nemohlo jí být víc jak devět. Vedle malé holčičky seděla ještě menší holčička, tentokrát blondýnka, které bylo asi okolo osmi- sedmi. Za nimi seděli dva chlapečci, dvojčátka , hnědé vlasy, modré oči. Takhle vypadala asi čtvrtina autobusu. Sem tam i nějací puberťáci do 15 let. Pár sedaček před námi seděli hoši mého věku. Byla tu i starší skupinka puberťáků, okolo 17-19. 

Do autobusu nastoupila starší paní se seznamem v ruce a propiskou. ''Zdravím všechny táborníky, malé i velké'' pozdravila zvláštním způsobem.''Jmenuji se Nathalie budu vaše společnice i vedoucí tábora'' pokračovala dál ta starší paní. ''Vezmeme to jak už hodně z vás zná od seznamu, přečtu vaše jméno a vy se přihlásíte a na nejlíp i houknete, že jste tady'' řekla Natálie. ''Ráchel a Adam Bayerovy''křikla Nathalie. ''Zde'' křikla malá holčička s chlapcem sedícím před námi. Takhle to šlo dál než řekla mé jméno:''Annabeth Jeffersonová'' .''Zde'' zvedla jsem se ze sedačky. Když se ujistila, že jsou tu všichni poklepala řidičovi na rameno a on se rozjel. Zbytek cesty jsem jen poslouchala písničky od BILLIE EILLISH.

Zdravím všechny, doufám ,že se kapitola líbí a blahopřeji, že jste přežili moje pravopisné chyby. Dnes je to sice kratší kapitola, ale trvala mi déle než ta předchozí, protože se mi na konci seknul počítač a já pak musela bohužel psát na novo, ale i tak tu máme další kapitolu......... tak zatím ahojjj ....