34. noc s Rogerem

185 15 2
                                    


Seděli jsme na lavičce a objímali se.Bylo něco okolo čtvrté, což bylo celkem dlouho, ale s Rogerem to tak rychle utíká.
„už budu muset jít“ prolomila jsem ticho a usmála se na něj.
„nepustím tě“ řekl majetnicky, musela jsem se nad tím pousmát.
„opravdu musím“ odtáhla jsem se.
„tak já tě aspoň doprovodím“ řekl a vstal, spolu jsme se chytli za ruce a šli ke mě.

Před domem jsem si s Rogerem dala pusu.
„doufám, že přijdeš na koncert“ zeptal se kulišácky.
„musím tě zklamat, protože mi to zakázal“ sklopila jsem pohled.
„začíná mě štvát, protože ty nejsi jeho majetek“ trochu zmáčkl svou pěst.
„ty víš, že s tím nic neudělám, ale zkusím se tam nějak dostat“ řekla jsem mu a dlouze ho políbila.
Chtěla jsem vyjít ke dveřím, ale jeho ruka mě zdržela.
„miluju tě Taylorová“ usmál se na mě. Zaskočilo mě, že mě nazval Taylorová, ale bylo to od něho strašně moc krásné. Můj úsměv se více projevil. Nic jsem neřekla a ještě jednou se na něj usmála a šla domů.
Je celkem divné, že toto místo nazývám svým domovem, ale jinak to brát nemůžu.

„jsem doma“ ozvala jsem se.
„proboha Jade, kde jsi byla“ rychle ke mě přiběhl.
„jen venku“ usmála jsem se a šla si hned s Jackem sednout k televizi.
„mohla bych jít večer na procházku, našla jsem jedno úchvatné místo“ zeptala jsem se, ale místo procházky bych šla na Queen.
„nebyla jsi už dnes jednou“ zeptal se otráveným hlasem.
„jenže to místo je opravdu nejhezčí v noci“ naléhala jsem, aby mě pustil.
„no dobře, ale do devíti budeš doma“ teď mi připadal, jak můj táta, ale radši o rodičích nic.

---

„tak já jdu“ řekla jsem okolo šesté.
„do deví-“ nedořekl větu, protože jsem mu do ní skočila.
„ano, budu“ zakroutila jsem očima a vydala se do takové budovy která je něco jako menší aréna.
Došla jsem je vstupu a až teď mi došlo, že nemám vstupenku, až přímo teď, když už jsem sem došla jsem to zjistila.
„lístek slečno“ řekl mi otráveně sekuriťák.
„jenže já ji nemám, ale znám se s bubeníkem“ řekla jsem mu.
„je mi líto“ řekl a já odstoupila.
K tomu chlapovi, který mě "obsloužil" přistoupila nějaká žena a něco mu zašeptala.
„tak pojďte“ odstoupil a pustil mě.
Hned jsem šla přímo k pódiu, jelikož tady bylo málo lidí, tak jsem se dostala přímo k pódiu, kde jsem dobře viděla. Bylo tady okolo deseti lidí, ale nebylo se čemu divit, když teprve teď začalo chodit více lidí.

---

Bylo přesně sedm a koncert začal. Všude byla tma a najednou tam naběhly členové i se světly.
Všichni začali pištět. Koukala jsem se furt na Rogera, který vypadal, jakoby někoho hledal, asi jsem tou hledanou byla já.
Zamávala jsem mu a on si mě všiml, věnoval mi jeden s nejsladších úsměvu.
Začali hrát jejich písničky, ale jedna mě tam celkem dost zaujmula a to, když zpívali Somebody to love, tak Rogerovo hlas v pozadí, byl naprosto dokonalý.

Koncert skončil a bylo něco okolo půl deváté, takže mám ještě půl hodiny. Šla jsem hledat kapelu.
Dalo mi práci se procpat mezi těmi lidmi až k jejich šatně.
Zaklepala jsem a že vnitř se ozvalo více než hlasité dále.
Pomalu jsem dveře otevřela a koukla se na všechny.
Všichni až na Rogera stáli na místě a jen zírali. Roger se ke mě rozešel a obejmul mě.
„díky, že jsi přišla“ usmál se.
„neděkuj“
„kde jsi byla tak dlouho, skoro čtvrt roku jsme tě neviděli“ začal vyšilovat Fred.
„Sari-“ byla jsem přerušena Rogerem, který se na mě podíval.
„Jack a jeho kamarádka mě unesly“ řekla jsem jim na rovinu.
„bože Jade, proč jsi nic neřekla, Mary a všichni o tebe měli strach, když tě nikdo neviděl čtrnáct dní, hlavně Roger“ mrkl na Rogera. Koukla jsem se na něj a on jen zakroutil očima.
„co budeme dělat“ zeptal se Freddie.
„no, já nevím, jak vy, ale já si jdu užít Jade“ řekl šibalsky Roger.
„bože Rogere, nemůžeš někdy svýho ptáka uklidnit“ řekl ze srandy Fred.
„copak by to šlo, když mám vedle sebe takovouhle krásnou ženu“ usmál se na mě Roger a já se začala červenat.
„no tak si to užijte“ popřál Fred a my se vydali někam pryč, tedy do jednoho domu, který patřil Rogerovi. Byl velký a nádherný, měl velkou zahradu, která byla osvícená.
Šli jsme k němu na zahradu, kde byl prostor na tancování, ale dříve to měla být terasa.
Od někud se pustila klidná hudba a my jsme začli tancovat.
Bylo to krásné, byl večer a nám svítili hvězdy a lampičky okolo.
Pak jsme se přesunuli do ložnice, kde jsme se spolu opět vyspali. Musím říct, že to nebylo vůbec špatný.

Leželi jsme vedle sebe a nahlas oddychovaly.
„tohle mi tak moc chybělo“ řekl a já se na něj koukla. Dal mi jemnou pusu do vlasů a začal mě hladit na zádech.
Koukla jsem se na hodiny a bylo čtvrt na deset.
„kurva“ řekla jsem a chtěla se zvednout, jenže to by nebyl Roger.
„dnes tě opravdu nepustím, už nikam, protože by mi tě zase někdo vzal“ klidně dál ležel.
„budu mít problém“ začala jsem být zoufalá.
„paní Taylorová, vy nějak zlobíte“ řekl a více si mě přitáhl.
„pane Taylore, vy taktéž“ usmála jsem se na něj.
„opravdu už budu muset, nebo mě Jack nebude nikam pouštět“
„on není tvůj otec, takže za tebe nerozhoduje“ začal být na Jacka naštvaný.
„Rogere, al-“ zastavil mě.
„dneska tu se mnou prostě budeš“ rozhodl Roger a teď jsem věděla, že s ním už prostě nic neudělám. Po zbytek dne jsme si šli dát společnou koupel a pak se jen koukali na filmy a šli spát.
















Takže zlatíčka, mám menší škole v přírodě, tak nebudou často vycházet kapitolu, ale to jen do soboty. Jinak vám děkuju za neuvěřitelnou podporu, kterou dáváte tomuto příběhu.

                              Taylorová

everything goes well { ff Roger Taylor }Kde žijí příběhy. Začni objevovat