16. kapitola

25 3 0
                                    

Emcee

Druhý den ráno jsme stáli v pracovně paní Tári. Byli jsme tam celkem dva naštvaní a Liam, Lexie se setkání zúčastnit nechtěla. Liam původně trval na tom, abych také počkal venku, ale setkal se s mým odporem. Donutil mne alespoň slíbit, že nebudu mluvit. 

"Smím tedy vědět, co vás ke mně přivádí?" oslovila nás.

Liam později popsal její tón jako vstřícný, tvrzení, se kterým musím nesouhlasit. 

"Mnohokrát vám děkujeme, že jste nám obětovala váš drahocenný čas," při jeho slovech jsem obracel oči v sloup, "moc se omlouváme, ale opravdu to nemůže počkat." 

"Přestaň být takový tajnůstkář, Liame a již si můžeš odpustit ty zdvořilosti. Cítím se pak, jako bych se vznášela někde v oblacích a ty, jako prostý smrtelník, ses ke mně modlil. Takže si to odpusť, o takové postavení neusiluji." 

Liam se začervenal a bylo vidět, že mu dělá potíž toho nechat. "Promiň. Pamatuješ si jistě na Elwing. Byli jsme tu před nějakým časem společně a jistě také znáš Radagasta a víš, co tu zanechal. My ten kámen potřebujeme zpět. Radagast nás sem poslal, je to na jeho přání." 

Elfka se na chvíli zamyslela. "Proč bych měla věřit tvému slovu? Aiwendil sem před časem přišel, nechal tu kámen velké síly, aby byl v bezpečí. Neber si to špatně, ale jej znám velice dlouho, déle, než ty budeš ještě živ. Slovo člověka dnes nepřebije skutky jednoho z Istari ze dnů předešlých. A proč zmiňuješ Elwing, nač ten spěch?" 

Liam na mě opatrně pohlédl a promluvil. "Před pár dny byl vlk mého přítele vážně zraněn v Temném Hvozdu. Předpokládáme, že ani Elwing není v pořádku podle stavu dopisu, který nám poslala. Musíme se vrátit co nejdříve." 

"Hnědý čaroděj je mocný, jistě se o ně postará a potvrdí tvá slova. Pak můžete dostat, co chcete." 

"Není s nimi. Odešel. V lese jsou jiné problémy, všude se dějí zlé věci. Viděla jsi ty mágy před vašimi branami a víš, čeho jsou schopní." 

"Imladris přečká jejich pokusy o vpád, sem se nemohou dostat, brání nás magie starší, než něco jako jsou oni." 

Na chvíli zavládlo ticho. 

"Víš to jistě?" prolomil jej Liam. 

Tvář se jí změnila do zmatené grimasy. 

"Alatar Modrý je jejich vůdce. Emcee jej viděl na vlastní oči. Dokonce dvakrát." 

Snažila se skrýt šok, ale i já jsem jej odhalil. "Morinehtar žije? A je tady? Proč by ale něco takového dělal?" 

"To nevíme, ale hledá silamrily, a to je nebezpečné. Radagast věří, že by měly být všechny u sebe. S nimi a s Elwininou pomocí jej snad můžeme porazit." 

Nyní zavládlo velice dlouhé ticho. 

"Musím si to nechat projít hlavou a vyslat pár vlastních informátorů. Doražte zítra v tutéž hodinu." 

Udělal jsem krok dopředu. "Ale my..." 

Liam mě zastavil silným stiskem ramene. "Co jsem ti říkal?" sykl na mě. Otočil se opět k Tári. "Děkujeme, zítra tu budeme." 

Odvedl mě pryč z místnosti. "Chceš se hádat už i s ní? Co to s tebou je? Nevidíš, kolik toho už pro nás udělala?" 

Jeho tón a přístup mě velmi překvapil a nanejvýše popudil. "Co? Vstala o hodinu dřív? Docela výkon! Já překročil hory a zabíjel lidi, abych se s ní mohl setkat. Ona mi věnuje hodinu svého času a mám přijít zítra, až si to rozmyslí?!" 

Středozemě v nebezpečí - část 6. - Přívrženci Modrého čarodějeKde žijí příběhy. Začni objevovat