If I had you

Part 2 - Who is she?

Ahojky všichni!

Děkuju moc za krásné komentíky k prvnímu dílu <3 jste nejlepší!

Konečně přicházím s novou kapitolkou. Omlouvám se za chyby, akorát jsem dopsala a jelikož budu teď zase pár dní v luftu, tak jsem Vám to chtěla dopřát <3 snad se bude líbit:*

J.

*Fjorn*

Mužská dlaň jemně sjížděla po mé nahé paži a při vzpomínce na výraz ve tváři jejího majitele, jehož blaženost z naplněného uspokojení jsem stále viděla před sebou, se mi odporem sevřelo hrdlo. Jen stěží jsem se přinutila polknout a zahnat tak tlak žaludečních šťáv toužících dostat se ven z mého těla.

„Jsi tak nepopsatelně nádherná..." zašeptal mi do ucha a svým žhnoucím tělem se přitiskl na má obnažená záda. Stejně jak jeho, i můj dech se zrychloval. Avšak na rozdíl od něj nikoli ze vzrušení, ale z potupy, jenž mi ten netvor nechával hořce zakusovat snad každý okamžik mého bytí.

Už tolikrát jsem se mu toužila pomstít, zabít jej, ztrestat tím nejhorším možným způsobem, ale všechny mé pokusy byly zmařeny a já zakusila Grandmasterův trest takovým způsobem, že smrt by byla tím nejsladším vykoupením. Proč mě jen dál nechával žít, a ostatní při sebemenším provinění chladnokrevně zavraždí, proč? Proběhlo mi hlavou, ale následně ten prach sprostý vrah rozevřel rty k další větě.

„...A jen moje." Dodal hrdě a natočil si mou bradu směrem k jeho, aby tak snáz vložil svůj slizký jazyk do mých úst.

Uvnitř sebe jsem křičela o pomoc, ale po zkušenostech jsem věděla, že v těchto chvíli mi nezbývalo nic jiného než ze svého těla udělat poslušnou hračku, za níž mě chtěl mít. Vlastnil měl. Můj život, mé tělo... to všechno bylo jeho a já ho pod strachem z dalšího nekonečného šíleného mučení poslouchala na slovo.

Grandmasterova horká ruka přesídlila k mému ňadru, které začal oplzle laskat a bez meškání mě svalil zpátky do postele. Bylo mi nad slunce jasnější, že další číslo je nevyhnutelné a v duchu prosila, ať je to co nejrychleji za mnou.

„Řekni mé jméno!" rozkázal, když jeho nohy vyhledaly můj ubohý klín.

„A když neuposlechnu?" řekla jsem nanejvýš vábivě a upřela sytě tmavě modré oči do těch jeho odporně chladných.

„Tak tě potrestám!" chvěl se mu hlas a já udělala přesně to, po čem mi bylo jasné, že touží.

Odporem jsem zaťala ruce v pěst a následujíc jeho niterního přání jej obratně přetočila na záda. Natáhla jsem ruku za sebe, kde se mi v okamžiku objevili koňský pozlacený bič a bez váhání jej napřáhla k jeho krku: „Ne! To já ztrestám tebe!"

„Oooou, ztrestej mě, zlá královno!" vzrušeně se zatetelil Grandmaster. To bylo přesně to, po čem každá buňka v jeho těle toužila. Ztěžka jsem polkla při vzpomínce na následky toho, kdy jsem v podobné situaci v ruce místo biče dřímala dýku, jež mu měla podříznout hrdlo. Jen stěží jsem zamáčkla slzu bolesti.

Jen stěží dokážu vyjádřit ohromující úlevu, když ta obtloustlá žena, Grandmasterův poskok, zaklepala na dveře jeho komnat. A když se nedočkala v prvních vteřinách reakce, svůj počin zopakovala.

„Co je?!" vykřikl z postele doběla rozzuřený samozvaný pán této planety a bez váhání dodal: „Řekl jsem, že nechci být nikým rušen!!!"

„Sběrači si s Vámi přejí okamžitě mluvit. Prý pro Vás mají ukázkového bojovníka." prohodila z poza dveří a já jen cítila, jak se ta ohavná bestie z pod mého klína vzepřela na lokty a bez projevu jakékoli emoce mě shodila vedle sebe na postel.