You just walked into my life-tomione ✔️

7.kapitola

"Měli byste ji poslechnout, je totiž jediná z vás, která má kus rozumu," řekl tiše a obešel je. Mířil na další hodinu - věštění z čísel.
Hermiona byla v mírném šoku. Slyšela, co řekl. To nečekala. Tom Riddle o ní řekl něco hezkého.Když s Harrym a Ronem dořešili, co Brumbál bude Harryho učit (právě mu přišel od něj dopis), tak utíkala na věštění z čísel. Akorát stihla před profesorkou vběhnout do třídy. Všude už bylo obsazeno. Až na místo vedle Riddla. Co nejsmělejší si šla sednout vedle něj. Nereagoval na její přítomnost.
Po dlouhých minutách konečně zazvonilo a Riddle si rychle sbalil věci a odešel.
Zvláštní, pomyslela si Hermiona.
Šla hned do společenské místnosti, kde Harrymu a Ronovi pomohla s úkolem z obrany. Měli právě odpolední volno.Před zvoněním si sbalili a šli do sklepení na elixíry. Před učebnou bylo jen málo studentů. Byly tam už nějací jejich spolužáci z Nebelvíru. Stáli tam i pět Zmijozelští (včetně Malfoye a Riddla), z Havraspáru tam stáli čtyři a jeden z Mrzimoru - Ernie Macmillan, který se choval trochu velkolepě, ale i tak byl milý.
Zeptal se jich, jak se mají, ale nestihli odpovědět, protože dveře do učebny se otevřely a vyšel Křiklan.
"Pojďte dovnitř, šup," povzbudil je.
Učebna byla jiná. Světlejší a namísto trojtých lavic uspořádaných do řad, tam stáli stoly se čtyřmi místy. Byly uspořádány trochu chaoticky, ale dodávalo to veselý nádech. Malfoy a dva jeho spolužáci zabraly jeden stůl, Riddle a Nott se usadily nedaleko nich. Havraspárští zabraly další stůl k triu se připojil Ernie.
Křiklan je vesele pozoroval, jak se usazovaly. Jeho pohled zamířil na svého starého studenta - Riddla. Na lavici měl řád ... jako stále. Jejich pohledy se setkaly. Ani jeden nebyl veselý. Křiklan se sice obával, jaké problémy ho potkají, ale věřil, že když je Brumbál ředitelem, tak Riddle bude klidnější. Těžko mohl uvěřit, že z takového okouzlujícího mladého muže jednou vyroste takový zloduch ... No teď před ním stál jeho bývalý oblíbený student, nic netušící o své budoucnosti.
"Tak, začneme," začal bodře Slug. "Ano, Harry, chlapče?"
Takže možná toto je ta vyvolenost ... přemýšlel Riddle, být Slughornovým mazlíčkům ... ať si to užije, zasmál se v duchu.
"Ach, ano, paní profesorka McGonagallová mi řekla že nemáte pomůcky, nebojte se chlapče, vůbec se netrapte. Dnes můžete použít pomůcky ze skříně. Nějaké tam ještě jsou," řekl s úsměvem a pokynul Harrymu a Ronovi, aby si je šli do skříně vybrat.
"Takže ... začneme naši první hodinou soutěžní ..." začal a obrátil se ke katedře, ze stojanu vzal malý flakon se zlatou tekutinou. "Kdo ví, co je toto za elixír?"
Pouze dvě ruce se zvedly Hermionina a Riddleova. Křiklan se zasmál. Riddle si všiml, že v očích mu opět zazářily jiskry. V duchu se ušklíbl.
"No ... těžké rozhodnutí. Dáme nejprve ale přednost dámě," usmál se. "Slečna ..."
"Hermiona Grangerová, pane profesore."
"Grangerová ... Nejste náhodou příbuzná Hectora Dagwortha-Grangera, zakladatele výjimečným společenství elixíru?"
"Ne, myslím, že ne. Víte, pane profesore, já mám mudlovský původ," řekla. Zmijozelští se uchichtly, až na Riddla, pozoroval ji s mírně přimhouřenýma očima.
"Tak, slečno Grangerová, jak se jmenuje tento elixír?" zeptal se jí nadšeně.
"Felix Felicis nebo i Tekuté štěstí," odpověděla.
"Správně, pět bodů pro Nebelvír," zářil. "A pan Tool nám může říci víc," usmál se na Riddla.
"Způsobuje štěstí," odpověděl prostě. "Vyrábí se těžko a má katastrofální účinky, pokud je jeho příprava nesprávná. Je to zakázaná látka při různých akcí, soutěžích, zkouškách či volbách."
"Výborně, pane Tool. Pět bodů pro Zmijozel," usmíval se.
Pak se obrátil na třídu.
"Tento elixír dnes dostane student, který namíchá nejlepší Odvar mrtvých. Je sice složitý, ale věřím, že to zvládnete. Tak do toho!"
Ozvalo se skřípání kotlíků, židlí. Nikdo ani nepromluvil.Všichni se soustředili. Riddle otevřel svou starou knihu lektvarů, kde si dělal poznámky. Postupoval rychle, ale precizně a dával si pozor na každou maličkost. Nott vedle něj měl menší problémy, ale to Riddla netrápilo. Právě hůlkou na plamen pod kotlíkem, musel ho udržovat pod mírným plamenem minutu. Zatím se rozhlížel po třídě. Hermioně to celkem šlo, ale na Riddleova vzteku i Harrymu. Harry byl v Doupěti sice milý, ale nyní se choval jinak. Ale i Riddle.
"Pane profesore," ozval se Malfoy. Riddleův pohled směřoval k němu. Malfoy právě začal podlezovat.
Jaké překvapení, pomyslel si ironicky Riddle.
"... znali jste mého dědečka Abraxasu Malfoye!"
"Ano," odpověděl Slug, ale na Malfoye se ani nepodíval. "Dotklo se mě, když jsem slyšel, že zemřel na dračí neštovice ... no nebylo to překvapivé, měl na ně dost let ..."
Přistoupil k Riddleovi. Se zájmem sledoval svého studenta. Naklonil se k němu a pošeptal mu: "Myslím, že jste stále vynikající student, Tom." Riddle se na něj překvapeně podíval, Křiklan se odtáhl. Riddle byl překvapen jeho komplimentem. Křiklan měl kdesi v pozadí jeho očí hrdost a Riddle zase vděčnost.
"Stále si věřím, pane profesore," zašeptal mu Riddle.
Křiklan se usmál a uznale pokýval hlavou. Přešel k Nottovi.
"Hm ..." zamumlal, "Myslím, že byste se měl cosi přiučit zde od pána Toola ..." řekl mírně rozmrzele a odešel.
Hermiona slyšela poslední větu. Riddle opět exceloval. A Harry také. Trochu žárlila ... i když ona si to nepřiznala.
"A čas ... prohlásil po chvíli Křiklan," vypršel. Přestaňte míchat, prosím! "
Začal se procházet mezi žáky. Nic neříkal, jen si je prohlížel. Při Tomivi se na něj s obdivem podíval. Nakonec dorazil ke stolu slavného tria a Ernieho. Nad Ronovým kotlíkem se pouze žalostně usmál, nad Hermioniným uznale přikývl a pak přešel k Harrymu. Na tváři se mu objevilo překvapení a radost.
"Výborně! Jasný vítěz. Harry, jste přirozený talent, určitě ho máte po matce. Lily byla velmi šikovná. Tak tady máš, jedna lahvička Felix Felicis, jak jsem slíbil, použij ji dobře," usmíval se a vesele na Harryho ukázal prstem.
Harry si ji odložil. Cítil na sobě Hermionin zklamaný pohled ... ale i Riddleův, ale ten byl více naštvaný než zklamaný.Malfoy se také netvářil nadšeně.
"Jediná dobrá věc na tom je, že Malfoy a Tool se netvářili nadšeně," řekl Ron, když šli po chodbě.
Šly na večeři a Ron s Hermionou stále nebyli nadšeni z jeho štěstí.
"Předpokládám, že to považuješ za podvod," ozval se Hermiona,když jim Harry dovyprávěl, jak se mu to podařilo, a podíval se na Hermionu.
"Samozřejmě, nebyla to docela tvoje práce," odpověděla strnule.
"No ... mohlo to dopadnout i hůř, ne?" ozval se Ron.
"Harry," ozvalo se za nimi. Oslovený ucítil květinovou vůni, byla to Ginny. "Slyšela jsem dobře? Postupoval si podle poznámek, které někdo napsal do knihy?" zeptala se a vypadala i vystrašeně, i pohoršeně. Sedla si vedle Harryho.
"To nic není," ubezpečoval ji a ztišil hlas. "To není jako Riddleův deník. Je to jen stará učebnice. Uklidni se."
"Ale děláš to, co se v ní píše?"
"Vyzkoušel jsem jen pár tipů, to je všechno."
"Ginny má v něčem pravdu," ozvala se Hermiona. "Co když je v ní něco skrytého?"
Jelikož seděla vedle něj z druhé strany jako Ginny, tak mu Přípravu lektvarů pro pokročilé vytáhla z batohu.
"Specialis revelio!" vyslovila a energicky poklepala po knize.
"Skončila jsi?" zeptal se jí podrážděně Harry. "Nebo chceš, aby začala skákat?"
"Ten Potter se nějak v lektvarech zlepšil," poznamenal Nott a sledoval podrážděného Harryho, jak odkládá učebnici do tašky.
"Zlepšil? Před tím nebyl dobrý?" zeptal se nechápavě Riddle.
Nott se zasmál.
"Samozřejmě, že nebyl, Snape, který předtím učil elixíry, ho mučil jeho poznámkami o tom, jaký je neschopný ... Podle mě za to může Křiklan nebo ta učebnice."
Riddle začal přemýšlet o té knize. Bylo dost možné, že Harry podváděl ...
Vzpomeň si na Charlusa Pottera a zjistíš, že každý Potter podvádí, pomyslel si Riddle.
Potterovi se mohli proslavit jako nebelvírské králi podvádění - obyčejně nebelvírští nezvykli podvádět ... Ale jiná doba, jiné mravy, možná je jich v nynější době více.Prošly asi dva týdny. Učitelé, jak Hermiona předpokládala, je začali zasypávat úkoly, takže volné hodiny využívali na učení. Také jim učitelé vysvětlovali látky složitější a občas se stávalo, že se nějaký student vyptával na nejasnosti. Co se týče lektvarů, tak Harry exceloval ... Hermiona byla stále pohoršena, neboť veškerou reputaci získal podvodem, Harryho nejoblíbenějším předmětem se staly elixíry. Neštvalo to jen Hermionu, ale i Riddla. Snažil se Harryho hledat v knihovně, ale nebyl tam. Ze slavného tria tam stále seděla jen Hermiona.
Neverbální zaklínadla se nyní požadovali i na kouzlení a přeměňování, což mnohým dělalo problémy. Většinou i během oběda bylo vidět, jak to studenti cvičí. Bylinkářství byla nyní pro ně osvobozením, bylo příjemné vypadnout ven do skleníků. Mohli alespoň nahlas zanadávat, když je popadl upínavec jedovatý. Pro toto zatížení nemělo trio čas jít navštívit Hagrida. Hagrid se také pro to urazil. Přestal chodit do Velké síně a když přišel, tak Harryho, Rona a Hermionu ignoroval.
"Musíme mu to vysvětlit," navrhla Hermiona v sobotu při snídani. Dívala se na Hagridovu prázdnou židli.
"Dnes ráno máme konkurz na famfrpál," připomněl zoufale Ron. "Kromě toho musíme trénovat kouzlo Aguamenti pro Kratiknota. Co vlastně Hagridovi řekneme? Že ten hloupý předmět nesnášíme?"
"To není pravda, že ho nesnášíme," namítla Hermiona.
"Ale je! A co zkrotit? Zapomněla si na ně? A co jeho tupý bratr? Učili bychom ho zavazovat tkaničky na botách, kdybychom zůstali."
"No to jsou mi novinky," ozval se Riddleův studený hlas za Ronovými zády. Všichni tři se na Riddla podívali.
"Ten velký chlupatý poloobr má bratra?" zeptal se znechuceně. "Tak v tom případě buďte opravdu rádi, že se s Hagridem nebavíte," dodal a rychle odešel, spíše než Harry stihl něco odseknout.
V skupince nastalo ticho.
"Zajdeme za ním po konkurzu," řekl nakonec Harry.Riddle si sedl vedle Notte a tak, aby měl výhled na trio. Právě k nim přiletěla Hedwika s balíčkem ve tvaru obdélníku.Pozorně sledoval, jak Harry rozbalil svou knihu na elixíry. Sledoval jak se dohaduje s Hermionou, potom vytáhl starou knihu.
Co to, proboha, dělá?
Vyměnil obálky. Do tašky vložil starou knihu s novým obalem.
"No to si dělají legraci," přerušil Riddleova pozorování Nott s Denním Prorokem.
"Děje se něco?" zeptal se ho líně Riddle.
"Zatkli blázna z Rytířského autobusu, který byl údajně Smrtijedům, což je absurdní ... V baru prý vyprávěl o jejich plánech," mluvil Nott.
"Vychloubá se," zamumlal Riddle a začal jíst své snídani.
Nott zvedl obočí a po chvíli přikývl.
"Pravděpodobně, setkal jsem ho jen jednou - před rokem. Připomněl mi mého šestiletého bratrance," dodal mrzutě.
"To znamená ..."
"To znamená, že ten průvodce z toho autobusu sice věděl počítat, ale měl logiku tak trochu na nižší úrovni. Mezi to samozřejmě spadá i vychloubání."Riddle právě kráčel od jezera, kde se byl trochu projít. Nebelvírský famfrpálový tým, měl nyní konkurz, který již skončil. Když šel vedle vstupní hale setkal McLaggena, který se mírně potácel. Riddle se ušklíbl. Tipoval, kdo to byl.Jelikož měl informace o jistých dvou uchazečů o post hlídače, tipoval i, kdo McLaggena okouzlil, aby vyhrál ten druhý - Weasley. Otočil se a spatřil trio jak odchází z hřiště. Popošel blíž k nim.
"Hermiono," oslovil hlasitě hnědovlasou dívku, která právě šla za Harrym a Ronem. Všichni tři se otočili na Riddla."Chtěl jsem si s tebou o něčem promluvit," dodal.
Ron s Harrym se zamračilo. Hermiona byla překvapená, k překvapení své kamarády šla k Riddleovi. Zvědavě se na něj dívala. Otočil se bokem k Harrymu a Ronovi.
"Viděl jsem McLaggena. Vypadal mírně pomateně," řekl tišeji.
Schoval ruce do kapes kalhot a díval se neurčitě na stromy.
"O čem to mluvíš?" zeptala se ho.
Ušklíbl se a podíval se na ni. Jeho pohled byl veselý, ale ostrý jako žiletka. Nebylo to ani nic nového, jeho oči měli studenou barvu.
"O McLaggenovi přece," zasmál se. Hermioninu tvář zalil ruměnec od rozpaků. "Obvykle chodí dost sebevědomě, zřejmě si mu podlomila nohy," řekl.
"Jak ... jak to můžeš vědět?" zeptala se šokovaná Hermiona.
"Já vím všechno," odpověděl, "tedy ... aspoň se ke mně všechno dostane," dodal méně snobským tónem.

Tady mate další kapitolu

Vaše Demi💚💚💚