ZÁCHRANA

9 1 0
                                    

Pohled Ellie- normálně
Pohled Caysie-křivě
Pohled Reie-křivě, černě

Kdyby někdo zapoměl😋

Začali jsme utíkat, když jsme zaslechli motorou pilu. Po chvilce běhu jsme se zastavili. ,, Ježiši, to bylo o fous" řekla jsem.

Sedla jsem si na pařez a přemýšlela. Najednou jsem si všimla někoho v dálce. Nedokázala jsem rozeznat, jestli to byl ten chlap, nebo myslivec.
   Pak když přišel blíže jsem si všimla že to je myslivec. Rychle jsem se zvedla a utíkala za ním.
   Byla jsem už skoro u něj. ,, Potřebujeme pomoct mi--" umlčela mě bolest v břichu.

Koukla jsem se na břicho a tekla mi krev z rány, do které mi ještě před vteřinou zabodl ten myslivec nůž.
   Vyndala jsme nůž z mého břicha, což jsem musela zasyčet bolestí. Padla jsme na kolena.
   Teď jsem přestala vnímat okolí očima, zavřela jsem bolestně oči.
  Snažila jsem nevnímat tu bolest, ale nešlo to. Bolelo to strašně.

Celý můj život, se mi odehrává před očima a následně umírám. Cítím teplo, příjemné teplo. Nic mě nebolí. Otevřu oči a vydím mého tátu, jak ukazuje hlavou ,, ne, ještě ne,,.

,, Neee! Caysie, neopouštěj mě,!! Prober se! Řvala jsem na ní, i když vím že ně už nevnímá. Josh mě od ní odvedl dál a Rei mě objal, já jeho taky a zaryla jsem si hlavu, do jeho hrudi.

,, Můžu?" zeptal se Josh. Já jsem jen kývl. Ellie nevěděla o co jde. Možná to je i dobře. Ale stejně se to dozvědět musí. Josh se nad Caysie naklonil a kousl ji do krku.
   Její srdce pořád bilo, takže je tady šance, že se promění.

On ji kousl? Josh jí kousl do krku? Oni jsou upíři? Nebo teď to nechápu.

Cítila jsem se fajn, najdenou jsem matně ucítila štípnutí ja krku. Začala mi být zima a začolo mě bolet celé tělo.
   Cítila jsem, jak se mi zastavilo srdce. Ale přitom jsem živá. Otevřela jsem oči a první co jsem uviděla byli stromy. Zadívala jsem se do korun stromů, a se mi neuvěřitelně zblížily a viděla jsem pavoučka uplně nahóře jak si dělá pavučinu.

Dokonce jsem slyšela o mnoho lépe. Opatrně jsem si sedla. Vedle mě klečel Josh. ,, Zabralo to! Díky bohu, že jsi naživu" zakřičel Josh a obejmul mě.
  Byla jsem docela zmatená, ale také jsem ho objala. Koukla jsem se před sebe, tam stála Ellie v náručí s Reiem a koukala se na mě a při tom brečela.

Nemůžu uvěřit že žije! Bála jsem se, že mě tady nechá. Sice je teď upír, ale já budu taky. Aby jsem mohla být s Reiem a s ní navěky věků.

Tak jo, to je konec další kapitolky BUDOUCNOST VE SNECH. Jsem moc ráda že už to má 47 přečtení. Moc si vás vážím.

Čarovný den😊😋

BUDOUCNOST VE SNECHKde žijí příběhy. Začni objevovat