"A ani to nechci vědět," dodal., "Tedy, to, co nosí Uršula. Asi by to pěkný pohled nebyl," pokračoval tiše Riddle a zase hleděl na tabuli.
Dostal nápad. Chtěl ji rozveselit. Nechtěl ji vidět, jak pláče. Vstal z lavice a přešel k tabuli. Postavil se k ní tak, aby nic neviděla a začal kreslit křídou, kterou našel na stojanu pod tabulí."Co děláš?" zeptala se ho Hermiona zvědavě."Počkej."Když skončil, prohlížel si své dílo a odstoupil se."Nevím nejlépe kreslit, ale podstoupím cokoliv, jen aby si neplakala, protože ty nejsi Ufňukaná Uršula!" řekl jí pevným hlasem.Hermiona se začala tiše smát. Nakreslil něco, co se mělo podobat Rona. Zvýraznil jeho dlouhý nos, přičemž nezapomněl napsat ke němu "nos", aby to bylo Hermioně jasné, a dlouhé nohy. Vedle něj napsal: "Jsem hloupý Weasley"."To je kruté," řekla se slabým úsměvem. Vstala a přišla k němu. Řekla mu, aby si také sedl.Otočila se k tabuli a začala kreslit Riddla. Nakreslila mu ulízané vlasy, rovný nos a to, jak v rukou drží knihu.Nezapomněla k němu napsat: "Jsem perfektní Riddle", přičemž za slovem perfektní dala hvězdičku a dolů ji dala také, ale k ní napsala: "knihomol". Odstoupila se a s úsměvem se podívala na jeho tvář. Od zlosti přimhouřil oči."Hrajeme si na parodii? Fajn!" řekl a aniž by ji posadil na místo začal sám kreslit a pod jejím dohledem.Nakreslil ji i s hustými vlasy a malým nosem, také držela knihu. Vedle napsal její iniciály a pod ni napsal: "Větší knihomol", nad to nakreslil smajlíka s ďábelským úsměvem. Spokojeně se na ni usmál, ale než, stihla něco říct, vešel do místnosti Harry a spatřil jejich díla na tabuli.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Přešel blíž k nim a překvapeně se díval i na jednoho, i na druhého."To co má znamenat?" zeptal se nakonec s úsměvem."Nechali jsme se unést," řekl Riddle potichu a tvářil se zahanbeně ačkoli jeho oči se nestyděli vůbec.Harry se ušklíbl."Myslím, že povzbuzení nyní bude Hermiona potřebovat," řekl Harry už zamračeně."Proč?" zeptal se ho podezřívavě Riddle a křída mu spadla z ruky na zem. "Neztrapnil jsem se už dost? To mám pokračovat?" rozzlobil se.Hermiona se jemně zamračila a čekala, co Harry řekne. Ten se na ni nesměle díval."Víš, chci ti to říct dřív, než se to dozvíš později, neboť ... nechci to prostě natahovat ...""Právě to děláš," ozval se Riddle a založil si ruce na hrudi."Aha ... no ... víš ... Ron a Lavender ... oni se ...""Líbají?" dokončil lhostejně.Harry se na něj překvapeně podíval a zeptal se: "Jak to víš?" Riddle se zarazil."Co ..? Oni se fakt líbají? Tak teď nevím, koho mám litovat více," řekl a sedl si na profesorské židli za katedrou.Hermiona byla v šoku. Ron se líbal s Lavender Brownovou?"Proč? Jak?" ptala se."No ... Ron byl středem pozornosti, neboť předvedl skvělý výkon ... a Lavender k němu přiskočila a políbila ho," vyprávěl Harry."Aha." Hermiona nevěděla, jak jinak by měla reagovat. Právě se dozvěděla, že Ron líbá nějakou krávu. "Proč?" zeptala se znovu."Já nevím," Harry pokrčil rameny a smutně se na ni podíval. Sedl si na lavici před ně. "Já tomu také nerozumím," přiznal se. "Ginny má z toho také divné pocity. Říká, že se k sobě nehodí.""Neříkej," řekl hlasitěji Riddle. "Debil a kráva ... výborný pár, mohou založit farmu, kde budou chovat své maličké telátka," mluvil ironicky."Tom!" okřikla ho pobouřeně Hermiona."Co?" podíval se na ni. "Je třeba počítat s nejhorším," dodal potichu, ale v tiché místnosti bylo všechno slyšet.Hermiona klesla na tvrdé opěradlo Riddleova židle. Okamžitě se na ni podíval. Opět měla slzy v očích. Vstal a posadil ji na židli, v níž právě seděl. Harry přišel k nim a Hermionu a utěšující pohladil po zádech. Riddle si sedl na katedru a nastalo ticho přerušované pouze Hermionniny vzlyky a její snažení neplakat."Neplač," promluvil přísně Riddle.Podívala se na něj. V tváři neměl žádný výraz, ale jeho oči naznačovaly, že to myslel vážně."Takový člověk jako on za to nestojí," pokračoval. "Pokud si myslí, že líbat takovou ..." odmlčel se ve snaze Lavender nazvat pěkně, "krávu je v pořádku, tak je to jeho problém," dokončil lhostejně.Hermiona se zamyslela. Asi měl pravdu. Setřela si slzy z tváře, Harry jí podal čistý kapesník a ona se vysmrkala."Harry, od nynějška budeš dvojitý agent," řekl Riddle černovlasému chlapci, který se na něj po jeho vyhlášení podíval."Jak to myslíš?""Tak jak jsem to řekl. Weasley je tvůj nejlepší kamarád, Hermiona je tvá nejlepší kamarádka ... jenže teď jsou na dvou lodích. Nechceš přijít ani o jednoho, však? Možná zjistíš od Weasleyho podrobnosti o jejich vztahu," dokončil vychytralým hlasem.Dveře se najednou otevřely a v nich stál Ron s Lavender."Ups," zachichotala se Lavender a prohlédla si trojici u tabule. "Tady je tuším obsazeno," zašeptala Ronovi a vycouvala ven."To je co?" zeptal se Ron zmateně a ukazoval na jeho nakreslenou postavičku na tabuli."To jsi ty," odpověděl klidně Riddle s úsměvem.Ron se na něj zamračil a Hermiona sklonila hlavu, aby neviděli, že se usmívá."Měl by si jít za svou přítelkyní, určitě jí je už smutno, že je bez tebe těch pár vteřin," pokračoval ironicky Riddle.Ron nakonec vycouval z místnosti a zavřel za sebou dveře. Riddle se podíval na hodinky a vstal."Půjdu, bude večírka,vy byste měli jít také," doporučil a pomalu odešel z třídy i on. Na druhý den, jak Riddle předpokládal, byl celý areál a škola posypaná sněhem. Slugyho vánoční večírek se blížil a na Slughornovo tiché naléhání, aby přišel s milou dívkou mu šlo na nervy. Kromě toho, hned se provalilo, že Ron a Lavander Brownová spolu chodí. McLaggen zřejmě pocítil menší vítězství, měl pocit, že je Hermiona nyní osamělá, tak se snažil nějak s ní promluvit, jenže mělo to malou chybu: Hermiona trávila svůj volný čas s Riddlem nebo s Harrym, který si také na ni našel čas, když Ron s ním nemohl mluvit.Takže Hermiona teď seděla v knihovně sama, čekala na Riddla, no krátila si čas psaním eseje do Dějin. McLaggen chvíli ji pozoroval zpoza rohu, jestli se náhodou neobjeví Riddle s jeho perfektně ošoupanými učebnicemi a naleštěnými vlasy. Když nikdo nepřicházel, tak vyšel zpoza rohu a vykročil k Hermioně, která seděla u okna. No zpoza konce regálu vyšel Riddle a posadil se k ní. Hermiona ho mrzutě pozdravila a dále psala, ale pak zvedla pohled a spatřila McLaggena nedaleko."Co potřebuješ?" zeptala se ho.Riddle se na něj také podíval a propíchl ho chladným pohledem, pod kterým se cítil nepříjemně."No ..." začal nervózně a pokukoval po Riddle, který na něj nepěkně díval."Vyklopit to," řekl chladně Riddle."Já ... později, Hermiona, měj se," řekl roztřeseně a odešel.Riddle se ušklíbl a podíval se na překvapenou Hermionu."Co je?" zeptal se s úsměvem."Nic. Proč si byl na něj takový?" zeptala se ho otevřeně Hermiona."Za prvé, je to namyšlený Nebelvírův dědic, zadruhé všiml jsem si, jak vyhledává tvou pozornost, ale nedařilo se mu to, tak jsem mu to chtěl ulehčit," odpověděl. "Mám podezření, že tě chtěl pozvat na Slugyho večírek.""Aha. Děkuji tedy, že si mě zachránil před jeho pozváním," poděkovala Hermiona s úsměvem."Nemáš zač. Tak budu pokračovat: zatřetí chtěl jsem já pozvat tebe, protože Slug chce, abych si vybral nějaké milé děvče, jenže žádné kromě tebe neznám. Půjdeš se mnou?" zeptal se jí s překvapivou lehkostí....
Dělám si srandu chtěla jsem vás jen vyděsit Hermiona se na něj udiveně podívala. Měla to brát nebo ne? Byl to přece Riddle, jehož budoucí já je vraždící monstrum. Jenže nikdo jiný ji nepozval a jeho společnost ji nedělala problém. Nakonec přikývla, on se spokojeně usmál a oba se vrátili k úkolům.Byly čtyři dny před prázdninami. Profesoři jim dali nějaké úkoly na prázdniny, ale nebylo jich mnoho. Harry stále neměl partnerku na večírek profesora Křiklana, který se konal již zítra."Musíš si vybrat nějaké děvče, které znáš a věříš jí. Nemůžeš pozvat kohokoli," vysvětlovala mu Hermiona v knihovně, když odkládali knihy."Ale proč?" zeptal se jí nechápavě."Protože jsem na dívčích záchodech slyšela dívky, které ti chtějí podstrčit elixír lásky. K tomu ještě i ty jmelí," vzdychla Hermiona."Hermiona má pravdu," ozval se za nimi Riddle, který právě zasouval knihu o účinných protikouzlu do regálu."Viděl jsem, jak způsobuješ zácpy na chodbách, pokud se po nějaké dostaneš," ušklíbl se a podíval se na dvojici."Jako kdyby si je ty nezpůsoboval také," zamumlal Harry.Riddle rozzlobeně stiskl rty a odešel pryč. Hermiona se za ním překvapeně dívala."On způsobuje zácpy?" zeptala se Harryho.Harry se pouze zasmál."Pouze takové menší ... Když projde kolem jmelí, tak po něm pokukují dívky a shromáždí pod jmelím, které již prošel a zaplní celou chodbu. Ale přejděme ke mně: jakou dívku mám pozvat?"
"Nesnáším, když se musím takto obléci," bručel Riddle před zrcadlem ve svém pokoji.Nott mu půjčil něco slavnostnější, Riddlemu to perfektně padlo, vypadal elegantně, ale nebylo to nic přehnané. Byl to slavnostní černý hábit se zeleným lomem, ve kterém si všiml u krku vyšitých malých hadů.Šel k Slugyho nové pracovně, kde se měli s Hermionou setkat. Když tam přišel, ještě tam nebyla. Při jeho pracovně nikdo nebyl, ale přiletěl k němu zpívající Protiva."Potty pozval druku na mejdan!" smál se na své písničce.Přestal se smát, když spatřil Riddla s kamenným výrazem ve tváři."Hm ... Starý Tommy asi ještě neví, že Potty pozval sál na tento večírek.""Máš pravdu, nevěděl," přiznal se Riddle."Starý Tommy se tváří stále tak zadumaně, Protiva je zvědavý, s kým jde Starý Tommy na párty," smál se Protiva.Zpoza rohu vyšla Hermiona, nesměle si prohlédla Protivu vznášejícího se ve vzduchu se založenýma rukama a Toma s rukama v kapsách pěkného hábitu, jak klidně hledí na Protivu."Protiva, nejsi pozván na večírek, tak jdi prosím pryč," poprosila ho Hermiona.Duch se na ni hned obrátil a široce se usmál."Ne," řekl sladce."Odpal," promluvil s chladným klidem Tom."Nebo co?" vysmíval se mu Protiva. "Uvrhneš na mě CRUCIÓÓ?" smál se a poslední slovo vykřikl a se smíchem odplul pryč."Proč ti říká Starý Tommy?" zeptala se ho a popošla k němu."Asi ví, kdo jsem," odpověděl a zaklepal na dveře.Otevřel jim veselý profesor Křiklan v slavnostním hábitu. Když spatřil oba dva, že přišli spolu a nikdo s nimi nebyl, tak si zatleskal, ale Riddle se na něj odsuzující podíval, tak si to rozmyslel."Pojďte dovnitř," vyzval je nadšeně.Pracovna byla určitě magicky zvětšena, na stěnách visely limetkové a zlaté průsvitné závěsy. Místnost byla plná zvláštních čarodějnic a čarodějů zahloubení do vážných i méně důležitých rozhovorů, bylo v ní trochu dusno a osvětloval ji lustr se zlatými světýlky. Celkovou atmosféru zpříjemnila veselá, no důstojná hudba."Užijte si večírek," popřál jim Křiklan a odběhl k nějaké čarodějnici.Hermiona s Riddlem se na sebe nervózně podívali.
