You just walked into my life-tomione ✔️

14.kapitola

Užijte si slíbenou kapitolu💚💚

"Užijte si večírek," popřál jim Křiklan a odběhl k nějaké čarodějnici.Hermiona s Riddlem se na sebe nervózně podívali.

Riddle jí najednou nabídl své rameno, Hermiona ho nesměle přijala a zvědavě, ale nervózně sledovala jeho oči.Procházeli se mezi davem, sem-tam Riddle Hermioně řekl o některých lidech, které znal ze své doby."A tamten zase  prská, vidíš?" mluvil znechuceně. Oba hleděli na starého pána s cylindrem a delšími předními zuby. Jeho společník vypadal, jakoby chtěl od něj utéct. Hermiona se musela tiše rozesmát."Hermiona?" ozval se za nimi šokovaný hlas Cormaca McLaggena.Oba se otočili. McLaggen překvapeně hleděl na Hermionu, ačkoli jeho dotěrný pohled zabloudil i k jejímu výstřihu.Riddle si toho všiml a zamračil se."Potřebuješ něco?" zeptal se ho chladně.McLaggen si nepřátelsky přeměřil Riddla."Ne, jen jsem překvapen, že Hermiona přišla na večírek s tebou," odpověděl. "Asi nebyla velmi při smyslech, že?""Chceš snad pochybovat o jejím rozumu?" zeptal se agresivní Tom a Hermiona cítila pod dlaní, jak se mu napínají svaly."Tom, prosím," zašeptala mu a pohladila ho po rameni. Nechtěla, aby se zapletl do bitvy.McLaggen se ušklíbl a odešel. Riddle se pouze pohoršeně zamračil."Podívej, tam je Harry s Lunou," řekla nadšeně, aby odpoutala jeho pozornost od McLaggena.Hermionu už bolely nohy z toho chození. Riddle to vycítil, tak jí nabídl, ať si sedne. Vděčně se posadila na židli u kruhového stolu a on se posadil vedle ní.Ani pořádně neměl čas si všimnout, že vypadala nádherně. Měla na sobě šaty broskvové barvy se šněrováním za krkem, měli širokou sukni po kolena. Přední prameny vlasů měla sepnuté dozadu a ve vlnách ji padaly na ramena. Její pokožka vypadala ve světle zlatého lustru křehce. Byla ... tak nevinná ... jako srnka, jenže ve skutečnosti byla Hermiona průbojná, tvrdohlavá a byla zarytou realistky.Zjistila, že ji sleduje. Otočila se a setkala se s tmavými nevyzpytatelnými očima, které ji hladově sledovali, jenže jeho pohled nebyl takový jako McLaggen, byl ... zkoumavý, pod jeho pohled by se začervenal i kámen na chladné zemi."Děje se něco?" zeptala se ho tiše."Ne," zavrtěl hlavou a jeho líce nabraly sytější barvu. "Jen jsem ti neřekl, že dnes vypadáš pěkně," řekl rychle.Hermiona by si ani nepomyslela, že se Tom bude červenat ani že jí složí kompliment. V břiše jí poletovaly motýli. Usmála se na něj, ačkoliv ne velmi, ale jemu to stačilo."Nemáš zač," usmál se, ale jeho úsměv byl jiný. Více zmijozelský a prozrazoval, že se trefil."Jak ...? Nic jsem ...""Já vím, ale říkal jsem ti, že si jako kniha," odpověděl. "Vidím všechno," dodal potichu.V jeho očích proběhl stín něčeho, co neznala. Více jí připomínal chlapce, který svým šarmem dostane, co potřebuje.Nenamítala, protože byl jí dostatečně blízko. Nedokázala ho odmítnout. Skrýval v sobě plno tajemství, na jejich odhalení, musela zbourat jeho zdi.Časně jak stihla něco říct, do místnosti někdo vtrhl. Školník Filch držel Malfoye za rameno a tvářil se přitom nesmírně důležitě. Hermiona s Riddlem se postavili, aby lépe viděli. Hlouček zvědavců přihlížel na rozzlobeného Malfoye a pyšného Filche. Slughorn stál na čele zvědavců."Pane profesore, přistihl jsem tohoto chlapce, jak chodí po této chodbě," řekl šťastný Filch. "Říká, že je pozván na večírek.""Nejsem pozván," přiznal se Malfoy. "Už jste spokojen?" obořil se na školníka.Přistoupil k nim Snape, netvářil se vůbec nadšeně."Vyvedu ho ven," promluvil do ticha.

Ráno Hermiona vstala trochu unavená. Do jedenácti večer byli na večírku a to jen díky Křiklanovi. Také se blížily Vánoce. Hermiona chtěla jít k rodičům. Neviděla důvod, proč by tu měla zůstat. Jenže ... kde bude Tom? Bude u Weasleyových nebo tady na hradě? Bylo by milé, kdyby šel s ní, ale nevěděla, jak by to přijal ...Když přežil Weasleyový, tak přežije i mou rodinu, pomyslela si Hermiona odhodlaně.Vstala, sebrala pergamen, brk a kalamář a položila je na noční stolek. Bylo to trochu nepohodlné, ale chtěla odpověď okamžitě. Byla hrozně zvědavá. Začala tedy psát.Drazí rodiče,dlouho jsem se neozvala, promiňte mi to. Ale na Vánoce chci přijít k vám, tak budeme mít spolu dost času na všechno. Tento rok chci k nám pozvat i spolužáka, který pravděpodobně zůstane na Vánoce sám. Chtěla jsem se zeptat, jestli ho k nám nemohu na Vánoce přivést. Ale má to háček - je to totiž Tom Riddle, o kterém jsem vám už psala. Sama nevím, zda tuto nabídku přijme, ale doufám, že ano. Budu ráda, pokud budete souhlasit.