You just walked into my life-tomione ✔️

22.kapitola

Chtěla bych se vám omluvit za to že nevycházeli kapitoli nebudu se vám tady svěřovat starosti máte všichni dost. Dneska vydám ještě jednu nwm kdy ale vydám.

"Naučila jsi mě věc, která se nezapomíná a já ti ještě nepoděkoval.""Co to je?" zeptala se zvědavě.Tom se rozhlédl kolem sebe, jak to udělala Hermiona, pak se naklonil k jejímu uchu a zašeptal: "Láska."Hermiona se opět jemně setřásla a zrudla jako chilli paprička, co Toma pobavilo a potěšilo. Dlaní ji pohladil po tváři."Nemáš zač," odpověděla Hermiona potichu.Tom se ušklíbl a trochu od ní ustoupil."Kde teď jdeš?" zeptal se jí."Do klubovny.""Doprovodím tě," nabídl se Tom."Dobře," přikývla Hermiona šťastně a oba se vydali ke nebelvírské společenské místnosti."Nechceš se vsadit, jak dlouho bude Harrymu trvat ..." zeptal se potichu šibalským hlasem."Ne," odpověděla překvapeně. "Nestává se o to, jak dlouho mu získání té informace o viteálech bude trvat, Tom, a ani nechci. Spíše by pomohlo, kdyby si mu pomohl!""Dobře, dobře, fajn!" Tom zvedl ruce v obranném gestu. "Ale i tak mu nepomůžu!" pokračoval tvrdohlavě. Z Křiklana to půjde sice těžko, ale bude to stát za to.""Myslíš?" zeptala se s obavami Hermiona."Já to vím," odpověděl samolibě, nad čím Hermiona pouze zavrtěla hlavou. "Křiklan se naučí čelit své minulosti, v tom mu nikdo nemůže pomoci, musí jí čelit sám."Hermiona si povzdechla. Musela uznat, že má pravdu. Rovněž by byla ráda, kdyby mohla tu vzpomínku vidět ...

Přišel únor.

Sníh se začínal pomaličku tát, příroda se připravovala na jaro. Venku bylo vlhko a zamračeně. Proto se první kurz přemísťování konal ve Velké síni.Profesorka McGonagallová všem šestého ročníku představila ministerského pracovníka Wilkieho Twycross. Riddle stál na konci při velkých dubových dveřích, polovinu toho, co Twycross řekl, ani neřešil. Pohledem přeskakoval z Malfoye, který stál nedaleko a povídal si se svými gorilami, na Hermionu a Weasleyho. Najednou se všichni začali tlačit, dělali si svůj prostor pro přemísťování, a spatřil, že Harry se nenápadně přesouvá blíže k Malfoyovi. Nadzvedl pravé obočí a v duchu se ušklíbl.Tak šel pár kroků dopředu, aby se i on něco dozvěděl. Před něj se postavila jedna dívka z Mrzimoru. Přetočil oči, poklepal jí na rameno, aby se otočila. Podívala se na něj černými očima. Usmál se takovým milým zmijozelským úsměvem, jaký jen on mohl vyčarovat a řekl: "dovolíš?" Dívce se zaleskly v očích jiskry strachu a tak se šla postavit jinde. Jakmile mu zmizela z dohledu, přestal se usmívat a postavil se vedle Harryho (s menším odstupem, samozřejmě)."Také jdeš odposlouchávat?" zeptal se ho potichu."Ano," odpověděl Harry."Nevím ještě jak dlouho, jasné?" vyštěkl Malfoy, nevšímal si oba chlapce za sebou. "Opravit to trvá déle než jsem si myslel."Crabbe otevřel ústa, ale Malfoy zřejmě uhodl, co chce říct, a tak ho přerušil."Tobě do toho nic není, Crabbe. Ty a Goyle jen dělejte, co máte, a dávejte pozor!"Harry se chtěl do toho vložit, ale Raddle mu rukou naznačil naznačil, aby nic neříkal.O takové dvě hodiny vycházeli všichni venku, sobotní kurz skončil a další se má konat o týden v sobotu.Jak vycházeli, Riddle popadl Harryho za předloktí a táhl ho ke nádvoří. Zastavili se ve vstupní hale u východu ven. Riddle se rozhlédl kolem, jestli je někdo neposlouchal, a postavil se naproti Harrymu."Proč si ho chtěl přerušit? Vy nebelvírští se musíte vždy prozrazovat? Kromě toho, skoro všechno je nyní jasné a on nepotřebuje vědět, že jsme ho poslouchali," říkal potichu a rychle Raddle."Co je jasné?" zeptal se Harry nechápavě, ignorujíc Tomovu urážku na jeho fakultu."Malfoy řekl, že něco opravuje, a potom, aby ty gorily dávali pozor. Takže něco opravuje a rozhodně to nebude jen tak v nějaké učebně. Ty gorily hlídají místnost, ve které je ta věc se opravuje."Harry si povzdechl a nervózně se rozhlédl kolem sebe."Skvělá dedukce, ale už dávno bychom si všimli těch dvou před nějakými dveřmi."Raddle si povzdechl. Začínal si myslet, že si z něj Harry utahuje a naschvál hraje nechápavého."To ano, ale vážně si myslíš, že jiná možnost není? Křiklan má mnoholičný lektvar, gorily nemají problém vzít vlasy, nebo jiný genetický materiál, od nevinných děvčátek."Harryho pohled se rozjasnil. Zdálo se, že ví, co chce Raddle říct."Ty dívky ... byli ...""Crabbe a Goyle, vím, je to šok, že se takové gorily dokázali vejít do malých prváček."
"Ty znáš jejich jména?" zeptal se ho překvapeně Harry a Tom znovu povzdechl."Ano a pokud náhodou nevíš, já s nimi spím v jednom pokoji. Klidně se můžeme vyměnit, když tak velmi chceš.""Ne, děkuji, netoužím po tom.""Po čem?" ozvalo se za Harrym.Oba se podívali na Ginny. Raddle se ušklíbl a ďábelsky se mu zajiskřilo v očích."No rozhodně netouží po Cho Changové," řekl a vesele sledoval Ginnin zamračený výraz."To máš pravdu, po tom opravdu ..." Harry se najednou zarazil, "odkud o ní víš?" procedil mezi zuby."Ach ... na tom nezáleží," mluvil Riddle bezstarostně a nevinně a mávl rukou, "klepy se šíří kudy-tudy. Jsem si jist, že vy si máte toho víc co říct. Mějte se," rychle se s nimi rozloučil a svižným krokem se odebral do své klubovny.Harry se úzkostlivě podíval na Ginny, která měla na tváři nejasný výraz."Je to idiot, ale když pomyslím na Hermionu, tak to musím odvolat ..." řekla tiše.Harry k ní přistoupil o něco blíž a potichu se jí zeptal: "Věříš, že se změnil?"Ginny pokrčila rameny a řekla: "To nevím. To nikdo neví. Je nepředvídatelný a je to skvělý herec, ale myslím si, že má Hermionu opravdu rád."Harry se usmál, řekla to krásné, upřímně a pravdivě. Ani si neuvědomil, že se zahleděl do jejích hnědých očí, pak mu ale něco uvnitř napovídalo, že chodí s Deanem a posmutněl."Hm ... nechtěl by sis jít se mnou trochu zatrénovat na hřiště?" zeptala se po chvíli ticha.Harrymu překvapeně zazářily zelené oči a nakonec s úsměvem přikývl.Únor se překlopil do března. Kurz přemisťováni pokračovali, ale stále to bylo pro většinu těžké, některým se podařilo i rozštěpit, byl to odstrašující příklad pro ostatní."Všechno nejlepší k narozeninám," blahopřál Harry Ronovi, když se v první březnového rána probudili. "Tady máš dárek."Hodil červený balíček na Ronovu postel, kde přistál na kopě dalších."Děkuji," odpověděl rozespale Ron a začal trhat obal od Harryho dárku.Harry zatím vylezl z postele, sehnul se pro kufr, otevřel ho a vytáhl z něj Pobertův plánek. V posledních dnech trávil volný čas tím, že sledoval slavnou zmijozelskou trojku (Malfoy, Crabbe a Goyle). Všiml si, že Crabbe a Goyle se pohybovaly častěji bez Malfoye, toho zase měl Harry někdy problém najít."Super, Harry! Skvělý dárek, děkuji," zvolal nadšeně Ron a prohlížel si nové strážcovské rukavice od Harryho."Nemáš zač," odpověděl nepřítomně Harry, který důkladně prohledával plánek kvůli Malfoyovi. V ložnici nebyl a ani ve Velké síni."Tento rok jsem dostal skvělé dárky, zejména od rodičů. Ty hodinky se u nás v rodině dávají, když někdo dosáhne plnoletosti," řekl nadšeně Ron a prohlížel si zlaté hodinky s hvězdičkami namísto ručiček."Počkej si na dárek od Lavender," zamumlal Harry.Ron ho ale ignoroval a cpal se čokoládovými kotlíky. Harry zase studoval plánek. Stále Malfoye nemohl najít."Malfoy zase zmizel," zamumlal Harry."To přece nemohl," namítl Ron, strčil si do úst asi třetí čokoládový kotlík. Seskočil z postele a šel se obléci. "Měli bychom si pohnout, jinak se budeme přemisťovat s prázdným žaludkem ... a možná by to bylo jednodušší ..."Harry poklepal po mapě hůlkou a zamumlal: "neplecha ukončena," i když to nebyla pravda. Vstal a oblékl se. Přitom přemýšlel, jak by mohl sledovat Malfoye.