Temnota [DOKONČENO]

Amara

Byla jsem v lese na lovu. Byla jsem hladná a tak jsem hledala nějakého zajíce nebo srnku, kterou bych si mohla dát na oběd. Mé dlouhé, špinavě blond vlasy se mi lepily na čelo a mé smaragdově zelené oči skenovaly každou část lesa. Očima lovce jsem zpozorovala pohyb na pravé straně, tak jsem neváhala a jako správná šelma jsem se plížila za kořistí.

Schovala jsem se za keř a podívala se po tom zvířeti, ale když jsem ho spatřila, byla jsem zklamaná. Byl to jen člověk, ale něčím mě zaujal. Měl luk a na zádech toulec s šípy, byl silný, o tom nebylo pochyb. Vypadal jako lovec, ne, on byl lovec. Ze zvědavosti jsem se trochu přiblížila, ale to byla chyba, protože jak jsem to udělala, praskla podemnou větvička.

Myslela jsem že to neslyšel, ale opak byl pravdou. Přitom zvuku se narovnal a hned se otáčel kolem sebe. Poté se podíval mým směrem a uviděl mě. Díval se na mě a já na něho. Pak jsem udělala jedinou věc, která mě napadla, utéct. Tak jsem vysprintovala ze své skrýše a utíkala jsem ke svému stromu v domnění, že za mnou nepoběží.

Pohled Clinta

Dneska jsem se rozhodl si zastřílet, protože jsme dnes s Avengers neměli žádnou misi a tak nám dal Fury pár dní volna.

Byl jsem v te nejhlubší části lesa a tak jsem doufal, že tam nikdo nebude, a měl jsem pravdu, aspoň jsem si to myslel. Už jsem střílel přes hodinu v kuse a natahoval jsem se pro další šíp, když vtom jsem uslyšel prasknout klacek. Zvuk byl téměř neslyšitelný, ale já ho slyšel moc dobře, někdo tu byl. Porozhlédl jsem se po lese až jsem se zastavil pohledem u keře, ze kterého vykukovaly dvě zeleně chladné oči.

Chvíli jsme se na sebe dívali, ale pak ta holka ( jak se ukázalo) utekla a já jsem se za ní okamžitě vydal. Byla rychlá, to jsem musel uznat, ale já byl rychlejší.

Skočil jsem po ní a skolil ji k zemi. Hned jak jsem tak učinil, dala mi pěstí a kopla mě kolenem do břicha. Zaúpěl jsem a svalil se na zem. Ta holka se zvedla a já se taky zvedl. Hned zaútočila pravačkou, které jsem se lehce vyhl. Pak jsme ještě chvíli bojovali, když v tu mě něco obmotalo kolem těla. Ta holka měla okolo rukou černou mlhu a ta se obmotávala kolem mého těla.

Pohled Amary

Svou mocí jsem ho uvěznila na tak dlouho, dokud by mě to nevyčerpalo. ,, Hele, pokud mě pustíš, slibuju že ti neublížím, ale musíš mě pustit." Na chvíli jsem se zamyslela, a poté jsem mlhu stáhla. ,, Jmenuju se Clint, jsem jeden z Avengers a pracuju pro tajnou organizaci SHIELD, a ty jsi?" Co je to Avengers? To je nějaká hudební skupina nebo co? Neřekla jsem své jméno, mlčela a pak jsem si utřela pot z čela.

Clint se podíval kolem sebe a pak se podíval na mě. ,,Dobře, tak ty budeš neznámá. Tady nemůžeš zůstat, musím tě k někomu odvést, kolik ti je?"

Furt jsem mlčela a koukala se na něj. Clint se na mě podíval a kousek ke mě pošel. Já couvla a potichu jsem na něj zavrčela. ,,Hele musím tě odvést domů, kde bydlíš s rodiči?" Uhla jsem pohledem a sáhla si na ruku. Clint si toho všiml a starostlivě na mě koukl. ,, Máš nějaké rodiče, že ano?" Zeptal se opatrně a já zakroutila hlavou.

Clint si přejel rukou po tváři a hned se začal škrábat na zátylku. ,,To je bezva no.... tak hele, teď tě odvezu k nám do SHIELDU, slibuju že se ti nic nestane ale prosím, pojď se mnou, tam ti můžu jedině pomoct."

Začala jsem zběsile kroutit hlavou a pomalu couvat. Clint se pomalu přibližoval s nataženou a já furt couvala. ,,Prosím, nechci ti ublížit, ale pomoct, a v SHIELDU ti pomůžou." Stálo to za uvážení. Měla jsem na výběr a hlásek v mé hlavě mi našeptával, že bych měla jít s ním.

Tak jsem ho poslechla a chytla ho za ruku. Clint se pousmál a chytl mě kolem ramen. ,,Dobře, tak teď půjdeme k mému autu a pojedeme jo? Tady."

Podal mi svoji bundu a já si až teď uvědomila, že je mi zima. Vzala jsem si ji od ní a navlékla si ji.

,, Děkuji..." Špitla jsem potichu a kráčela jsem vedle něj, on to asi neslyšel. Jak jsme tak šli, odhodlala jsem se mu říct své jméno.

,,Amara." Clint se na mě překvapeně podíval a zastavil se. ,,Amara? Jmenuješ se Amara?" Kývla jsem a šla dál. ,,No tak to mě těší Amaro. Doufám že budem kámoši." Podal mi ruku a já si s ním potřásla.

Usmál se na mě a otevřel mi dveře od auta. Neuvědomila jsem si že už tam jsme, tak jsem tam chvíli stála a pak nastoupila. Vyjeli jsme a jeli mlčky. Byla jsem tak hladová, že jsem z toho hladu asi zkolabovala, protože si už pamatuju jen tmu.