*3.osoba*
Víkend uběhl rychle a Leila se se sluchátky v uších vydala z vlakového nádraží do školy. Pobrukovala si svou novou oblíbenou písničku a nevědomky lehce svými pohyby naznačovala taneční pohyby. Byla tak zaneprázdněná, že si nevšimla chlapce na nádraží, s kapucí na hlavě, který čekal právě na ní. Nepostřehla ani, že šel celou cestu jen pár metrů za ní.
ČTEŠ
Moje Maličká
Short StoryMalá a bezbranná, chytrá, ale naivní, milá avšak velmi zranitelná. Tak bych popsal mou krásku. Tu křehkou dívku, kterou nemohu vypustit z hlavy, kterou nemohu přestat sledovat.
