Severus

„Nagini, zabij!"

A bylo to.

Ostrá bolest. Karmínově rudá krev se vyjímala na jeho bledé kůži a nezáleželo na tom, jak silně se snažil na ránu tlačit.

Bylo to tady.

Jeho příběh se chýlil ke konci a celý jeho život se mu náhle přemítal před očima.

Jeho krásná maminka Eileen Prince-Lloydová. Ach, vybrala si tak moc špatně. Nikdy nepochopil, proč se provdala za toho mudlovského ožralu Tobiase Snapea. Jeho otec byl tak příšerný člověk, že vůbec nezáleželo na tom, že Severus má jen z poloviny čistou krev. Jeho nenávist vůči mudlům se u něj začala projevovat už v útlém věku, stejně jako u dětí z čistě kouzelnických rodin. Vztah s jeho otcem k tomu položil základy. Tolik ho nesnášel. Vždy si hrál, že je něco víc než ostatní. Rád mu tvrdil, že jeho jméno - Snape - je odvozeno od malé vesnice v hrabství Suffolk, ale Severus mu to nikdy nevěřil. Byl přesvědčený, že jeho jméno je odvozeno od slovíčka snappy - nevrlý, neb on byl přesně takový. A nejspíš to bylo nějaké prokletí toho jména, protože Severus byl úplně stejný. Nemohl si pomoc. Už od dětství byl kousavý.

Nicméně, jeho nenávist k otci a touha po znalostech magie, způsobila to, že hodně času trávil s rodinou jeho maminky, tedy s kouzelníky, což vedlo k tomu, že si dal přezdívku Princ dvojí krve. Vždycky byl hodně zvídavý a většinu času svého dětství strávil v knihovnách a vstřebával do sebe všechny vědomosti, které se do něj vešly. O tyto vědomosti se rád poděloval se stejně starou dívkou Lily, která bydlela v sousedství. Měla mudlovský původ a ačkoliv Severusovo srdce bylo jako kámen již v brzkých letech jeho života, právě Lily dokázala tenhle kámen obměkčit.

Ti dva se stali přáteli. Jenže pak oba dostali své dopisy z Bradavic a po nástupu na tuto čarodějnou školu šlo všechno z kopce. On byl zařazen do Zmijozelu, což ho ani v nejmenším nepřekvapilo. Lily byla na druhou stranu zařazena do Nebelvíru. A ne, ani to ho nepřekvapilo. Jeho nadměrné nadání mu ale nepomohl v sociálních vztazích a Severus se rychle stává neoblíbeným. Ale to nevadilo, že? Nepotřeboval kolem sebe lidi. Pořád měl Lily.

Ano, Lily mu stačila. Všechno bylo v pořádku.

Ale opravdu bylo?

A zde se objevilo jeho další životní prokletí. Potter. Povrchní spratek James Potter, který Lily stále věnoval své velké úsměvy a pomalu, ale jistě ji kradl Severusovi. Jejich vztah pomalu umíral a Severus byl ublížený. Ach, jak moc byl ublížený! Jeho srdce začalo znovu tvrdnout a zkáza jeho přátelství s Lily byla nevyhnutelná.

On to tak nemyslel. Opravdu. Nechtěl ji tak nazvat. Nikdy. Vždyť on ji miloval, u Merlina! Jenže on byl tak naštvaný, prostě mu to ujelo.

Konec.

Nezáleželo na tom, kolikrát se omluvil. Byla to poslední kapka a dveře mezi nimi se navždy uzavřeli. Jeho láska k ní ovšem přetrvávala, i když ji zatlačil hluboko do svého srdce.

A láska k ní přetrvávala i tehdy, když viděl, že to dala dohromady s Potterem.

A přetrvávala, i když se přidal k Voldemortovi. Proč to vlastně tenkrát udělal? On už vlastně nevěděl. Možná, že to bylo tím ukřivděním, které pořád cítil.

A přetrvávala, i když si Lily vzala Jamese Pottera.

Severus byl dobrým Smrtijedem. Jeden z nejlepších. Jenže pak se to stalo. To zatracené proroctví. Muselo se týkat zrovna jejího syna. Ironie osudu?

A láska stále přetrvávala. Proto se obrátil na Brumbála. A ten slíbil, že je ochrání, správně? Dal mu jeho slovo.

Svěřila důvěru nesprávnému člověku, Severusi. Tak jako vy...

Dal mu jeho slovo, ale Lily zemřela. Držel ji v náruči. Nehybnou. Bez života. Tolik bolesti snad nikdy necítil.

Chlapec přežil.

Ach, správně. Další Potter v jeho životě.  Slíbil, že ho ochrání a že bude pracovat pro Brumbála. Když mladého Pottera poprvé uviděl, myslel si, že se moc nadýchal výparů z lektvarů. Protože viděl přesnou kopii Jamese Pottera.

Má její oči.

Ano, viděl je. Úplná kopie Jamese Pottera s očima jeho lásky Lily Evansové.

Pak spolu měli první hodinu a Severus cítil potřebu se vyjádřit ke smrti Lily, ale nemohl to na něj jen tak vyblafnout. 

Co získám, když přidám rozdrcený kořen asfodelu k výluhu z pelyňku?

Bylo mu naprosto jasné, že Potter vůbec nepochopí, že tím vyjadřuje lítost ze smrti jeho matky, ale Severusovi to přineslo jistou úlevu.

A roky plynuly. Severus dával pozor na jejich impulzivního vyvoleného. Dával pozor na Draca. Věrně posluhoval Voldemortovi. Věrně donášel Brumbálovi. A nakonec se snažil zpomalit Brumbálovi smrt, když ho po neúspěšném pokusu zničit viteál, zasáhla smrtelná kletba.

Budete mě muset zabít vy, Severusi.

A tady byli. Na vrcholku Astronomické věže a jeden z nejtěžších činů, co kdy Severus udělal. Ne, že by nějak oplýval láskou k tomu staříkovi, to ne. Ale měl k němu respekt. Celý život byl prakticky po jeho boku. Vždy se s ním mohl poradit. Možná, že díky němu byl Severus aspoň trochu lepším člověkem. Možná jen trochu.

Až přijde čas, chlapec musí zemřít.

Severus se snažil zhluboka nadechnout. Moc času už mu nezbývalo. Musel mu to všechno říct. Úplně všechno. V posledních momentech jeho bídného života zatoužil potom, aby tento mladý čaroděj před ním znal celou pravdu. Ne, jen tu co potřeboval znát.

„Vezmi si je..." zašeptal, když se na jeho tváři objevilo pár slz. A on si je vzal. Vzal si kus jeho duše. Jeho vzpomínky.

Severus byl sám.

A v tento poslední moment jeho bytí se snažil přesvědčit sám sebe, že jeho život nebyl tak špatný. I přes život plný bolesti a beznaděje, měl cenu. Odehrál svou roli ve válce, která ohrožovala nejen kouzelnický svět, ale i svět mudlů. Jeho život měl cenu, že? Kolikrát ochránil Harryho. Nechal Voldemorta ve vědomí, že to on odzbrojil a zabil Brumbála. Obětoval se pro vítězství Fénixova řádu. A to mělo cenu.

Záleželo na něm.

Záleželo na jeho životě.

Nezáleželo na tom, že si ho všichni budou pamatovat jako nevrlého člověka. Jako Smrtijeda, který zabil Brumbála. Nezáleželo na tom, že na škole neměl žádné kamarády, a že ho nikdo ze studentů neměl rád. Takový on prostě byl. Jeho život nebyl dobrý. Ani zdaleka se nepřiblížil ke štěstí, ale na tom nezáleželo. Všechno to byly malichernosti, na kterých mu nezáleželo, neb teď už věděl.

Jeho život měl cenu.

A jeho láska k Lily?

Ta přetrvávala i teď, když naposled vydechl.

***
Tadá! 🖤 Ještě to není ani rok, co jsem napsala jednodílovku o Narcisse, tenkrát jste mi hodně psali, abych napsala i o ostatních, ale já jsem se tomu bránila zuby nehty, a vidíte, co udělá jedna nudná neděle v práci? :d Severus je má úplně nejvíce oblíbená postava a myslela jsem si, že to bude celkem oříšek, ale kupodivu se to psalo úplně samo.

Budu ráda za názory.

Vaše Newky1 ♥️.