Bylo to už několik let, co se ti dva znali,
všem v okolí se trochu teplí zdáli
Jejich okolí nebylo daleko od pravdy
Jen doufejme, že se schválí homo svatby
Teď vám povím jak se Erik s Filipem málem párem stali
Jednou, nejspíš předminulou středu to bylo,
ti dva na nádraží tak mlčky stáli
Oba nejspíš něco trápilo
Jeden ke druhému něco zvláštního cítil,
ale přátelství to nebylo
Jeden z nich se za ty city vinil,
že prý nejsou normální
Měl menší pocit, že má poruchu mentální
Ten druhý se to dlouho snažil popírat
Namlouval si, že se svého kamaráda nechce dotýkat
V podobných trapných chvílích
Se Erik podíval do Filipových očí milých
A představoval si, že ho statné ruce kamaráda hladí
Chtěl o to něžné pohlazení si říct
Bál se ale, že za tu větu kamaráda ztratí
Tak raději mlčel i když chtěl křičet z plných plic,
povědět celému světu chtěl,
že je nejspíš vážně gay
Plynul čas jako voda v potocích, řekách, oceánech, mořích
a naši teplí hrdinové se stali jen figurkami v plánech božích
Popírajíc svoji sexualitu jeli pryč spolu
Ptáte se mne kam to vyrazili znovu?
To vám povím až za delší dobu
Přesto kluci, věřte, máte moji podporu
