My IronMan

Kapitola 3.

,,Tady to podepiš."

,,Proč-"

Doslova mě zabíjel pohledem.

,,Jo, dobře."

Odškrábl jsem nějaké papíry a Happy mě vyvedl z místnosti. Šel se mnou opět tou dlouhou cestou až k recepci.

,,Tohle je Ashley. Ashley, Peter Parker. Prosím, ošetři mu tu hlavu a pak ho propusť. Díky."

Recepční se na mě mile usmála a Happy se otočil na nízkém podpadku, který mají jeho formální boty.

,,Jo a... Nikdy se tohle nestalo."

Pokýval jsem hlavou a sledoval, jak Happy zašel do dveří.

,,Petere, prosím, posaď se tady."

Řekla vlídně. Posadil jsem se na židli a ona si šla pro lékárničku. Sedla si naproti mně a otevřela krabičku, ze které vytáhla nějaké tampónky, které následně namočila desinfekcí. Přiložila mi ho k čelu a začala čistit ránu. Zatnul jsem zuby a snažil se nevnímat tu štiplavou bolest.

,,Co se stalo s panem Starkem?"

Ashley je přestala usmívat a začala mít takový ten ustaraný výraz.

,,On... Se slečnou Pottsovou si dali pauzu a pan Stark to nese těžce."

,,Jak je to dlouho?"

Ashley odvrátila pohled.

,,Týden. Celý svůj dům zničil, jako sám sebe."

Chvíli bylo hrobové ticho. Pak se Ashley zase usmála a podívala se mi do očí.

,,Jsi fanoušek pana Starka?"

Usmál jsem se na ni taky.

,,Vlastně jsem ho už jednou potkal. Když tady v roce 2010 byly ty stroje od Vanca, jeden mě málem zabil, ale objevil se tam Ironman a zachránil mě. Bylo to skvělý."

,,To je fajn."

Opět se usmála.

,,Tak, hotovo. Ráda jsem tě poznala."

Vyvedla mě ze dveří a když jsem se pak otočil, ještě na mě zamávala a já se nazpátek usmál. To mě zajímá, jak se dostanu domů...

Pohled Ashley

Zavřela jsem dveře a šla si sednou zpátky na své místo za počítač. Zanedlouho jsem si vzpomněla, jak mi říkal, že ho zachránil pan Stark když.... Tak moment.

Sebrala jsem klíčky od Stárkovy pracovny. Běžela jsem chodbou až k výtahu. Vyjela jsem do vrchního parta do bytu pana Starka a dostala se do jeho pracovny.

,,Slečno Wayová?"

Ozval se Jarvis.

,,Jarvisi, potřebuju od tebe pomoc."

,,Cokoliv potřebujete."

,,Pamatuješ, jak pan Stark hledal toho malého kluka z roku 2010?"

,,Jistě."

,,Tak mi prosím řekni, kde má tu fotku s ním."

,,Druhý šuplík, úplně vpravo."

Pokývala jsem hlavou a běžela k šuplíku. Byl zamčený a tak mi chvíli trvalo, bez jsem ho pinetkou otevřela. Prohrabala jsem se nějakými složkami, az jsem našla fotku tvaru A5, byla hodně ušmatlaná a vypadala, že byla často používána.