You just walked into my life-tomione ✔️

18.kapitola druhá část

Druhá část jenom pro vás užijte si ji💚💚💚

"Co si o sobě myslíte? A co si myslí on?""Netroufám si nahlédnout do jeho myšlenek, má sedmnáct a já jsem na ně příliš starý," odpověděl s lehkostí Brumbál.

Na druhý den ráno už viselo oznámení o Prasinkách na nástěnkách v klubovnách všech čtyř fakult. Harry dostal od Hermiony lístek, že má večer hodinu s Brumbálem.

Zatímco Lavender něco s nadšením vyprávěla Ronovi, který ji vůbec neposlouchal, Hermiona seděla s Harrym u krbu. Harry jí vyprávěl o rozhovoru Malfoye a Snapea. Hermiona reagovala přesně tak, jak čekal."Nemyslíš si ...""Ne, nemyslím si to," dokončil za ni nervózně Harry. "Ale ten rozhovor dokazuje, že Malfoy něco chystá, to nemůžeš popřít. A dělá to na Voldemortův příkaz!""A zmínil alespoň jeden z nich jeho jméno?" zeptala se pochybovačně Hermiona."Nejsem si jistý ... no Snape řekl 'tvůj pán' a kdo jiný by to mohl být?"Hermiona si povzdechla, očividně toto téma nechtěla rozebírat."Kromě toho jsem se pohádal s ministrem kouzel ..."Odpoledne se Hermiona stáhla do knihovny. Sice už měla hotové všechny úkoly, ale nudila se a chtěla zaplnit volný čas. A tak si z regálu vytáhla knihu o neprozkoumaných předmětech a dala se do čtení.Akorát když přečetla název kapitoly Relikvie smrti, tak někde zaslechla své jméno. Podívala se naproti a uviděla McLaggena, jak se na ni nadějně i svůdně dívá. Najednou ho někdo popadl za límec a stáhl za regál. Překvapeně sledovala, jak se místo McLagenna zjevil Tom. Tvářil se napůl hrozivě a napůl jakoby se chtěl ušklíbnout. Hermiona se na něj trochu vyčítavě podívala a sklonila se ke knize, aby neviděl, že se usmála. Přisedl si k ní a odkašlal si. Podívala se na něj, nyní vypadal nervózně. Narovnala se na židli a čekala, co řekne."Hm ... Víš, chtěl bych se tě něco zeptat," začal a váhavě jí díval do očí. "No ... zajímalo by mě, jestli by si nechtěla jít se mnou .... do Prasinek," dokončil a vydechl, zřejmě byl rád, že má tuto otázku za sebou.Hermiona překvapeně zamrkala a zrůžověla. Mladý Voldemort (alias Tom Riddle) ji pozval do Prasinek. Nervózně se usmála."Ráda půjdu," přikývla a usmála se sebejistěji.Tomovi se ulevilo, byl rád, že přijala jeho pozvání. Půjde s Hermionou do Prasinek!"Ale co povolení? Máš ho?" zeptala se najednou."Povolení není problém, Brumbál mi ho podepsal a dal ho Filchovi.""Hermiona!" Zpoza regálu vyšel McLaggen, tvářil se mimořádně důležitě. Tom převrátil oči a Hermiona si povzdechla.McLaggen přišel až k jejich stolu a spustil: "Víš, Hermiona," sedl si, mrkl na ni a pokračoval: "zítra bude výlet v Prasinkách a byl bych rád, kdyby si šla se mnou," při posledních slovech se podíval na Toma, který si překřížil ruce na hrudi a posměšně zvedl pravé obočí a koutek svých úst."McLaggene, já jdu s Tomem, je mi to líto," řekla Hermiona smutným hlasem, ale ve skutečnosti byla ráda, že může McLaggena odmítnout.Cormac se zamračil a naštvaně se podíval na Toma, na jeho zeleno-stříbrnou kravatu, jejíž část byla schovaná pod svetrem se zeleno-šedým lemováním."Proč s ním? Je tolik lepších ...""Jako například ty?" vložil se do toho Tom."Ano, například já!" odpověděl namyšleně McLaggen. "Ale jelikož si obklopená zmijozelští, tak asi neuvidíš moje kvality!" dodal nasupeně a hleděl na Hermionu.Když Tom vyprskl od potlačeného smíchu, který následně zamaskoval kašláním, McLaggem vstal a se vztyčeným nosem odešel."To bylo zajímavé," poznamenala Hermiona do ticha,přerušovaného jen Tomovým chychotem.Ušklíbla se a podívala se na něj."Proč ho rád tak ..." Hermiona se zamyslela, chtěla použít vhodné slovo, "provokuješ?" dokončila.Tom se zamračil a chladně se na ni podíval."Já ho neprovokoval, pouze se mu vysmívá.l.Jsem hrdý zmijozelští, nemohu setrvat v přítomnosti nebelvírští, aniž jsem ho nezesměšňoval.""Ale mě přece nezesměšňuješ," Hermiona povytáhla obočí a čekala, co řekne.Tomovi se uvolnila tvář, ale najednou vyskočil ze židle a řekl jí: "Zítra v deset ve vstupní hale, neotálej, nerad čekám." Po těchto slovech odešel tak rychle, až si myslela, že mu hoří za patami.Tom rychlým krokem kráčel do klubovny. Na jednu stranu mu bylo líto, že se musel chovat tak chladně, na druhou stranu on byl ze Zmijozelu  a ona Nebelvírka. Obvykle se studenti z těchto fakult k sobě nechovali mile. Jediní, o kom věděl, že byli praví opak této "tradice" byl Charlus Potter a Doreta Blacková, o nich se v Zmijozelu dlouho mluvilo ... vlastně od kdy přišel na Bradavice, oni končily svůj sedmý ročník, když on končil svůj první. Oba znal jen z doslechu a vidění. Podle toho, co slyšel, chodili spolu od šestého ročníku a navzdory nátlaku veřejnosti se nikdy nerozešli.Co to má ale společného se mnou a Hermionou? zeptal se sám sebe v duchu.Že se ptáš ... ozval se druhý hlásek. Nevidíš očima věci, které jsou neviditelné.Měl bych?To já nevím ... Máš dilema, tu mozek nevyřeší, ani kdyby sis to velmi přál.A co to vyřeší? Srdce? Srdce nedokáže myslet, nedokáže posoudit, co je lepší a co špatné. Hlupáci, kteří věří, že srdce dokáže myslet, jsou ubozí....Vidíš, si ticho! Ticho je známkou mé pravdy!Nebo tvé nedostupnosti a mé rezignace.Nyní si moudrý?Z vnitřní hádky ho vytrhl Malfoy, do kterého právě vrazil. Držel v rukou něco zabaleného a vypadal, že spěchá."Nezavazej, Toole," odfrkl Malfoy a spěchal dál.Riddle sledoval, jak Malfoy mizí za rohem. Kdoví, co má za lubem, choval se hrozně "nemalfoyovsky". Malfoyovi byly středem pozornosti, ale Draco se choval zvláštně.Kromě toho Draco Malfoy mu zde pouze připomínal jeho první ročník v Bradavicích. Jméno Riddle není čistokrevné, proto měl kvůli tomu problémy se spolužáky. No postupně si všimli jeho vlivu i moci a přestali ho šikanovat.