Vlčice

Lexi!!!!!

"Lexi vstávej", slyšela jsem z dola matku.
"Už jdu",zakřičela jsem na ni, přece nechci přijít první den školy pozdě.
Tak jsem se upravila, udělala si hygienu, oblékla se a šla jsem se nasnídat. Když jsem přišla dolů, nikdo už tam nebyl a na stole byl lísteček, kde byla napsáno, že mamka musela do práce a ať sebou hodím. Pak mi to došlo.Hodiny!!Bylo za deset minut 8.
"No bezva" rychle jsem vyběhla z domu a pak jsem se zarazila,"Jsem přece vlkodlak!", a vypálila jsem do školy. Samozřejmě bylo za dvě  minuty osm, ale jsem tady. Vyrazila jsem do třídy kde bylo jen jedno volné místo, vedle holky s nazrzlými vlasy.
"Ahoj, je tady místo?",zeptala jsem se přátelsky.
"Jo, jasně sedni si. Já jsem Lydia.",řekla a podala mi ruku. Působila moc mile.
"Lexi", řekla jsem a ruku jí stiskla.
Pak mě něco zarazilo. Otočila jsem se a stáli tam tři kluci. Dva z nich byli bez pochyb vlkodlaci. Copak neumí zamaskovat svůj pach? Co kdyby je někdo poznal. Naštěstí, já svůj pach skrýt umím. Jsem vlkodlakem už od mala, ale tihle, ti mě fakt dostali. Zakroutila jsem hlavou.
Lydia si toho všimla. A sakra.
"Je všechno v pohodě?", zeptala se nedůvěřivě.
"Jo. Jenom, kdo jsou ti kluci,někoho mi připomínají." , řekla jsem nejistě.
Lydii naskočil úsměv na tváři . "Takže" ,začala mluvit a nenápadně ukazovat na kluky, "Tohle je Scott, tamto Stiles a ten s modrýma očima Isaac.", a takle mluvila celou dobu, dokud nezazvonilo.
"Biologie",asi se zblázním!

"Lexi!!", zakřičel na mě učitel. Trhla jsem sebou a všichni se začali smát.
"Ano, pane učiteli?", zeptala jsem se nejistě. Lydia se samozřejmě mohla zbláznit smíchy. Bezva, první den školy a už jsem usnula.
O přestávce jsem se seznámila s Allison, ale když přicházeli kluci, radši jsem se vypařila. Zrovna teď nepotřebuju, aby někdo zjistil co jsem zač.  Alespoň zatím ne.
"Lexi!!", slyšela jsem za mnou hlas, který jsem slyšela už v učebně. Vlkodlačí kamarád. Super, to jsem potřebovala. Trocha ironie neuškodí ne?
"Ahoj....Stilesi, co potřebuješ?"zeptala jsem se.
"No, Lydia říkala, že jsi fajn a tak jsem se chtěl seznámit, myslím, že budeme skvělí kamarádi."řekl s nadšením v hlase.
"Jo jasně, někdy vezmeme......ostatní a někam zajdeme.", řekla jsem, ale pak jsem uviděla Scotta a Isaaca.
Jemu se na obličeji roztáhl veliký úsměv, ale já se omluvila a vypadla z té třídy. Rozloučila jsem se s Lydií a Allison, ujistila se ze mě nikdo nesdleduje.
Pak jsem šla domů a celý večer jsem přemýšlela o zítřku. Nemůžu se jim vyhýbat věčně, bylo by to podezřelé... a s tou myšlenkou jsem usnula.