[ON HOLD] And Then I Realized, I Needed You

▪1▪

,,Otče." Oslovil Loki krále bohů, Odina. Všeotec si Lokiho zavolal do menší zlaté místnosti, ve které uprostřed byl zažehnut oheň. Loki svého otce nevídal tak často, takže ho překvapilo že ho náhle z ničeho nic zavolal.
,,Můj synu. Mám pro tebe velice důležitý úkol."
Lokimu zajiskřilo v očích.
,,O co se jedná, otče?" Mírně na něj doléhal. Nestávalo se, že by Odin svěřoval Bohovi Lsti důležité úkoly. Tohle pro něj byla zbrusu nová zkušenost.
Odin Lokiho vybídl aby přistoupil blíže k ohni, poté vzal do ruky prášek ze speciálního sáčku a ten vysypal do ohně. Oheň zezelenal a začala se v něm rýsovat postava ženy, Loki brzo i poznal, že dívky.
,,Daenerys Targaryen, poslední svého rodu. Ukázali se u ní speciální schopnosti. A má.. draky."
,,Draky?" Loki šeptl překvapeně, s menší dávkou vzrušení a prohlížel si dívku v ohni. Měla dlouhé bílé vlasy podobné sněhu, její fialové oči jako by mu promlouvali až do duše.
,,Ano, draky. Tři."
Loki pohlédl na svého otce.
,,Potřebuji od tebe, abys Daenerys doprovázel v její cestě. Usiluje o Železný trůn, dědičně. To jí lidé ale nechtějí dopřát, je ochotna bojovat.
Chci, aby jsi pomohl splnit poslání."
Loki kýval, oči znovu obrátil k ohni, aby si znovu prohlédl bělovlasou krásku.
,,Ano otče, splním co nabízíš."
Odhodlaně na Všeotce pohlédl.
,,Má to ale jeden háček, synu."

Princ ztrávil posledních pár hodin v knihovně a pokoušel se najít co nejvíce užitečných věcí o Midgardu, které jsou potřeba vědět.
Poté se odebral zpět do pokoje, připravil si pár posledních věcí aby další ráno byl připravený se vydat na cestu.

Bříškami prstů přejížděl po stránce knihy a snažil se zklidnit svůj pohon myšlenek, to se mu ale nedařilo. Byl nadšený. Bylo to jako když dítě čeká na něco, co už dlouho chtělo.
V hlavě už viděl ty scény. Jak potká královnu, jak jí bude stát po boku a zbytek jejích pomocníků odhodí někam za hory. Chce být ten nejlepší. Bude ten nejlepší.
Knihu zaklapnul a na chvíli se zadíval do zdi. Vzpomněl si na otcova poslední slova, než ho poslat pryč.
Lokiho koutky úst, které tvořili úsměv, poklesly. Nesmí si s ní vybudovat vztah. Ne vztah jako přátelský vztah, ale vztah.
Je to nádherná dívka, to musel uznat. Kdoví ale, jaká doopravdy je.

Větší vrstva paprsků pronikla skrz okno do Lokiho komnaty. Ten jen vyhlédl z okna, přivřel oči a pousmál se. Paprsky tančili po podlaze a po stěnách. Loki jim znovu věnoval svou pozornost. Až nepřirozeně sebou kroutili a nakonec doputovali až na Lokiho ruku ve které držel knihu.
Paprsky se nepřestávali třást. Tvořili různé obrazce a nyní by se v nich dala rozpoznat spousta předmětů.
Loki se zasmál.
,,Skinfaxi." Vydechl a smál se. Znovu pohlédl z okna na slunce.
,,Děkuji za připomenutí času."
Ve slunci se náhle objevil obrys. Obrys koně. Kůň zařechtal a postavil se na zadní, Loki se znovu zasmál.
,,No jo. Už jdu, už jdu." Zvedl se a knihu, kterou stále držel v ruce, si přibalil k těm málo věcím které si s sebou bral.
Prožije tam pár let, ale kdyžtak si něco přičaruje.

,,Loki!" Uslyšel milý ženský hlas a zvuk odrážejících se podpatků o leštěnou podlahu.
,,Synu." Oslovila ho Frigga, poté co k němu nejrychleji přispěchala. Jemně ho obejmula a usmála se. ,,Matko."
,,Tvůj otec mi není schopen ani říci informace dopředu, málem jsem tě ani nezastihla."
Frigga vždy Lokiho podporovala v jakýchkoliv situacích. Cítil se, že si je s Friggou mnohem bližší než s otcem. Thor byl celý po otci, Loki byl ale spíše zalezlý ve svém pokoji nebo v knihovně, než někde na bojišti či v baru.
Nyní si byl nejistý i svou vytrvalostí.
Dokáže být tak dlouho daleko od svého domova a klidu? Kdoví kolik nebezpečí na něj čeká. Slyšel, že je na Midgardu velice těžké období plné zrady a smrti.

,,A abych nezapomněla," vyrušila Lokiho z přemýšlení Frigga. ,,Tohle si vem, na cestu." Podala mu menší lahvičku s tekutou hmotou. Loki si jí zkoumavě prohlížel. ,,Šalvěj?"
,,Ta je tam taky." Mrkla na něj. ,,Poznáš, kdy to budeš muset použít. A tady," podala mu ještě jednu lahvičku, prázdnou a menší. ,,kdyby jsi potřeboval." Usmála se.
Loki kývl a lahvičky si schoval do kapsy.
,,Už tě nebudu zdržovat. Opatruj se, Loki." Obejmula ho, otočila se a po chvíli zmizela v královské zahradě.