Bylo večer a my seděli na nějaký louce nedaleko města. Díval jsem se na ní jak se zamýšleně dívá do dálky. Usmála se když se všímala že sleduju každý její pohyb. Seděla mi na klíně. Proč je tak jiná? Nikdy jsem nepustil skoro cizí holku k sobě, nikdy jsem se necítil tak jak se cítím teď. Možná jsem se na začátku fakt mílil. Není jako ostatní. To v žádném případě. Ale mám ještě pořád jizvy. Jizvy kteří nejsem schopen smýt. jsem ztracen v minulosti, jsem zkažený. Nechci z ní strhnout tu krásnou a skvělou auru kterou v sobě nosí. Ale též se mi nechce ji odpustit. Po půl roce ji mám blízko u sebe, nedokázal bych snést že by se dala dohromady s nějakým jiným frajerem. Ale vím také že to nevydrží když jsme tak rozdílný. ,,Jdeme?" Zeptal jsem se jí a tím ji vytrhl z myšlenek.
,,Jo, můžeme." Odpověděla mi a my se přesunuli do auta. Nastartoval jsem a odvezl ji domů.
,,Uvidíme se ještě ?" Zeptala se když jsme stáli před bytovkou.
,, určitě ano" vím co budu muset udělat ale nemohl jsem jí to říct. Dál jsem ji klidnou pusu na rozloučenou. Ona šla dovnitř a já vyjel.Kratší ale nebojte brzy vychází další ❤️
ČTEŠ
Nasad si ty Sluchatka!
FanfictionDominik/Niktendo, se nedokáže zamilovat od tý doby co se s ním rozešla jeho bývalá přítelkyně. To si myslí, dokud nepozná jeho fanoušky respektivě sestry, šany a Lucy.