Byla středa 3.4 2019. Byl jsem na praxi tradičně na naší dílně. Dnes k nám měli přijít žáci ze základní školy na exkurzi. Plno spolužáků z toho nadšená nebyla, ale mě to nevadilo. Byl jsem rád. Říkal jsem si... Bude to zajímavý den. Bude to sranda.
Očekávali jsme žáky ze 6 třídy, ovšem přišli z 8 třídy.
10: 15 a jsou tu. Přišla první skupina. Mám štěstí, dostal jsem dvě krásné holky. Začal jsem se s nima bavit a vyptávat se jich na plno otázek ohledně aut a dalšího studia. Měl jsem je naučit vyrobit hlavolam z drátu, který jsem jim už nastřihal. Měl jsem je pouze hlídat, jenže jsem hodný a tak jim rád pomohu. Zvládli to parádně. Žasl jsem....
Bylo něco kolem 11: 00. Šli jsme na svačinu a já byl uplně šťastný. Měl jsem pořádnou chuť do života a tak celkově jsem byl celý roztěkaný.
Po svačině jsme přišli zpět na dílnu a já se dozvěděl že má přijít ještě jedna skupina. Těšil jsem se hodně... Až moc dalo by se říci
11: 20 a vchází do dílny. Hned jsem si povšiml jedné krásné holky která na mě hleděla. Šla ke mně...začal jsem být nervózní. Ukázal jsem jí co a jak. Pomáhal jsem jí ale řekl bych že to zvládla sama. Šlo jí to úžasně. Šikovná opravdu. Zaskočilo mě to. Opět jsem se ptal na otázky ohledně aut a tak dále... Strašně mne zaujali její oči. Nemohl jsem se vynadívat.... Pak šla za kamarády a já stál u stolu sám. Chtěl jsem jí za ní, opravdu moc, ale bál jsem se.... Stál jsem stále sám a najednou se mě zeptala na jméno. Nervózně jsem řekl. Jmenuji se Filip... Dále na mě koukala a já byl stále a stále víc nervózní... Čas rychle běžel a ona odcházela. Byla už u dveří a najednou mi zamávala. Jen mě a nikomu jinému. Opět jsem byl nejvíc šťastný 😍.
Den utekl jako voda a já přišel domů. Začalo mi být smutno. Myslel jsem na ni. Jen bohužel ani jméno, natož příjmení jsem nevěděl. Bylo to beznadějné. Přestával jsem si dělat naděje, že bych ji mohl vidět ještě někdy.
Když tu náhle se mi na telefonu ukázala nová žádost o zprávu. Klikl jsem a byla to ona... Nevěřil jsem svým očím... Opravdu je to ona....
Psali jsme si každý den. Zjišťoval jsem o ní plno věcí a ona o mně taky.
O pár dní později navrhla jestli bych nechtěl zajít ven. Napsal jsem že ano, můžeme... Ten den se blížil a já se začínal nervovat víc a víc
Je středa 10.3 2019 neboli den D
Hned jak jsem se probudil jsem myslel na to jak to bude odpoledne probíhat... Hodiny ve škole se krátili a krátili. Bál jsem se že se něco pokazím nebo že mě uvidí a nebudu se jí líbit... Byl jsem beznadějný.
Přijel jsem ze školy v 14: 16... Přijet měla v 15: 06. Někomu by se zdálo že mám hodně času ale upravit se a jet zase autobusem ještě ve špičce není moc dobré.
Přijel jsem na dané místo v 15: 06...její autobus mě menší zpoždění takže se to i hodilo
Čekal jsem na ní jen asi minutu a ano je tu. Opravdu tu je...
Autobus přijel. Otevřeli se dveře a byla tam. Okamžitě mě zahlídla a běžela za mnou. Dalo by se říct že po mně skočila. Bylo to něco úžasného... Takový pocit jsem už dlouho nezažil.
Chodili jsme různě po městě. Nakonec jsme se usadili na lavičce s výhledem na řeku.
Začal jsem jí poznávat víc a víc. Zjištoval jsem její styl a tak celkově co má ráda. Hodně mi toho řekla... Byl jsem strašně rád že ji mám u sebe. Stále jsem koukal na její krásný vlásky a hlavně na její úsměv...
Čas rychle letěl a bohužel jí za nedlouho jel autobus. Šli jsme zpět na zastávky ale byli jsme tam dost rychle... A tak jsme šli ještě do městského parku kde jsme se posadili.
Nevěděl jsem na co bych se ještě zeptal tak jsem ji dal ruku kolem pasu. To určitě nečekala. Vypadala zaskočeně. Po chvilce povídání mě chytla za ruku a nastal pohled z očí do očí. Bylo to fantastické. Byl jsem z toho mimo.
Pak už opravdu přišel čas jít na autobus. Slíbil jsem že ji odvedu a to jsem také udělal. Hned jak jsme vstali z lavičky tak mě chytla za ruku. Dost mě to překvapilo mile. A takto celou cestu...
Přišli jsme na zastávku. Šla se kouknout za kolik minut to přesně jedu ale mezitím autobus akorát přijel. Přišli jsme akorát.
Nastalo loučení. Obejmuli jsme se a dala mi pusu na tvář. Chtěl jsem ji dát také na tvář ale nakonec jsem udělal něco, co jsem neplánoval... Pusu na pusu. V hlavě mi proběhla píseň od Shawna Mendese - Life Of The Party. Byla zaskočená... I já
Pak nastoupila a já jel taky dom.
Cestou autobusem mi bylo dost smutno... Ale jak se říká. Všechno hezké jednou končí. Tento den jsem si náramně užil a jsem za to rád
Děkuju ti 😘
