1. Kapitola
Víčka se mu klížila k sobě. Cítil nedostatek spánku, jenž se mu ozýval po probdělé noci. I po desíti šálcích silného espressa cítil neodbytnou únavu jak se mu škrábe po nohou a rukou směrem k nefunkčnímu mozku. Únavu začal vnímat jako parazita, který jej stravuje během jeho pracovní doby. Teď opravdu proklínal svého povedeného budoucího manžílka za to, že na něj přepsal celou Stark Industries. Nejraději by ho vytáhl z jeho falešného důchodu, během kterého se jen válí v jejich bytě nebo se někde fláká.
Jeho ztěžklé prsty tvrdě narážely do klávesnice a rezonovaly tak cvakavý zvuk celou velkou kanceláří. Všechno se od doby jejich zásnub točilo jen kolem firmy nebo práce celkově. Doma se všechno utápělo ve víru ztřeštěné euforie, která si je vyžádala společně s láskou za své zajatce. Řešili jen nové bydlení, nebo svatbu, jenž byla v nedohlednu. Peter to nerad řešil, ale chápal, že se Tony musí nějak zabavit, když všechnu dřinu hodil na krk jemu.
Oči jej pálily a rty měl vyschlé. Celé dny pořádně nespal ani nejedl kvůli velké zásilce nových raket se speciálně vytvořeným zaměřováním a naváděním. Všechno jej naprosto vyčerpávalo. Opravdu rychle přeskočil z dětské bezstarostnosti do světa dospělých. Z dob kdy jeho největší starostí bylo udržet tajemství Spider-mana se staly doby kdy probdil celé noci jen kvůli plánům a konferenčním hovorům.
Aby toho nebylo málo všechna ta jiskra a divoký zápal, jenž byl mezi ním a Tonym začal pomalu vyprchávat. Z divokých nocích kdy se celé hodiny milovali se staly příjemné večery kdy mohl spát aspoň pár hodin na hrudi svého budoucího manžela. Z dlouhých nocích u filmů, nebo jen nevinného škádlení se staly romantické večeře nebo svíčkami osvětlené masáže ve vaně.
Všechno se zdálo být normální. Všechno se už urovnalo a zajelo do nových kolejí. Žádné mise ani nějaké neplánované zásahy. Občas si udělali čas na May, která to po Peterově přiznání a odchodu z bytu začala táhnout s Happym. Když se spolu setkali na obědě okamžitě od nich začala vyzvídat a přemítala o tom, že jejich svatba bude nezapomenutelná. Vznášela hromadu nápadů jako třeba, že by si místo formálních a společenských obleků mohli vzít své jak tomu ráda říká: ,,Super hrdinské oblečky" a oddat by je mohl třeba Kapitán - to, ale neznala jeho názor na takové věci a to, že se Avengers rozlezli po celém světě a oni neví kde je. Vždycky jí v očích pohrávaly hravé jiskry a na rtech se jí umocňoval ten nejradostnější úsměv.
,,Pane Parkere," ozval se hlas Friday, jenž měl zabudovanou v kanceláři. Bodejť by tam nebyla, když ta kancelář kdysi patřila Tonymu a on bez své umělé inteligence nedal ani ránu. ,,Ano zlato?" otázal se zcela vyčerpaný. Opřel se do opěradla a nechal jej pod svou vahou trochu klesnout. Ruce spojil nad hlavou a s hlasitým odfrknutím zavřel oči a čekal s čím vyrukuje.
,,Mám vám vyřídit od pana Starka, že čeká dole a počítá s vaším brzkým příchodem. Máte dneska ten společný oběd a pak cituji: ,,Si vás ukradne až do konce týdne." , takže by jste si měl pospíšit."
Líbezný hlas, jenž mu to oznámil opět probudil jeho spící mozek. Okamžitě si uvědomil na slib, jenž Tonymu dal. Okamžitě vyskočil na nohy a začal si balit věci do svého kufříku. Nakonec zaklapl svůj notebook schoval jej do tašky a vydal se ke dveřím. ,,Friday, kdyby mi někdo něco chtěl tak mu řekněte, že pracuji z domu a že nikam nehodlám chodit."
Kancelář opustil rychleji, než jen ve spěchu a ihned zamířil k výtahu. Nastoupil a stiskl tlačítko, jenž oznamovalo přízemí. Výtah se s cuknutím uvedl do pohybu a vydal se na předlouhou cestu z posledního patra Stark Industries kde sídlila jeho velká kancelář až do vzdáleného přízemí kde se měl nacházet jeho cíl.
Cesta se zdála být nekonečná, proto když se ozvalo vysvobozující cinknutí se Peter blaženě a lehce přitrouble usmál. Dveře se rozlétly do stran a on unaveně vpadl do obrovské haly. Začal se prolétat davem lidí, který se tam zničeho nic vytvořil. Když konečně došel k otočným dveřím bez ostychu se tam vecpal a nedbal na to jestli někomu z ostatních lidí nešlápl na nohu. Přál si už být venku na přiměřeně čerstvém vzduchu a hlavně si už přál zapadnout obličejem do Tonyho hrudi.
Když jej do očí udeřilo jasné světlo, oddechl si. Přivřel oči a začal se rozhlížet dokud nezahlédl Happyho jak stojí před velkým černým autem, kterým jej kdysi za dávných časů vozil k Tonymu na stáž. Rozešel se za ním a s pozdravem nastoupil dozadu kde se na něj usmíval jeho budoucí manžel. Tony si ho ihned přitáhl na hruď a jeho rty obdaroval sladkým dlouhým polibkem.
,,Chyběl si mi," zašeptel mladíkovi, když si o něj opřel své vráskami zdobené čelo. Peter jej pohladil po několika denním strništi, které se stalo Tonyho novou součástí jeho vzhledu. Oči mu zářili radostí zatím co Petrovy vyhasínaly únavou. ,,Ty mě taky," řekl nakonec a obdařil Anthonyho čelo polibkem.
,,Kam to bude?" otázal se Happy a koukl do zpětného zrcátka.
Než stihl Peter cokoliv říct skočil mu do řeči Tony. ,,Hoď nás domů, něco si objednáme. Mladej je naprosto utahanej z práce." Peter se na něj podíval s jiskřičkami pobavení v temně hnědých očích. Neměl je sice tak tmavé jako Tony, ale i přes to byly tmavší, než běžné hnědé oči bývají. ,,Já myslel, že pojedeme někam na oběd," pronesl po tom co se auto rozjelo k jejich bytu, který si za dobu jejich zasnoubení prošel rekonstrukcí.
,,Chci s tebou řešit něco co se na veřejnosti asi úplně nehodí," uculil se Tony a přehodil mu ruku přes ramena. Peter se tím nechtěl zabývat, aspoň ne teď. Nechal svou hlavu klesnout na jeho rameno a nasál jeho vůni peprmintu, sprchového gelu s vůní zelených jablek s lehkou příměs potu. Usmál se a dal mu polibek na rozpálený krk. Tony si spokojeně povzdechl a začal Petera výskat svou velkou dlaní ve vlasech.
----***----
A JE TADY TROJKA!! :D
ano nevydržela jsem to a prostě to šlo ven už teď :Dtak co kdo je vedle jak ta jedle? já jsem neskutečně šťastná, že jsem se dostala s povídkou až sem.. :) a tohle je vrchol celé Euforie, celé naší milované trilogie o stydlivém a neodbytném Peterovi s arogantním a občas lehce nesnesitelném Tonym.. :3
Co myslíte, že bude chtít Tony s Petrem probrat? popravdě, ani já sama to ještě nevím jistě, tak by mě zajímaly vaše odhady :D
Love you!
_Aladin_
ČTEŠ
Euforie III. |Starker|
Fanfiction,, Už mi nikdy nesmíš zmizet ze života." ,,No neboj, v posledních pěti minutách tvého života se mi to určitě nepodaří.." ----***---- Divoké vzplanutí na roky vzdálené misi se vyvinulo do silného vztahu. Zasnoubení, které Tony uskutečnil po Peterově...