Večírek💫 2.část

45 3 4
                                    

...Emma šla otevřít.

,,Ahoj Emmí!" pozdravil Vojta, teda alespoň jeho hlas jsme slyšely. 

,,Hele, holky, já už půjdu, jo a ty Adél myslím taky, máš tu Jirku" Adél vystřelila jak kdyby viděla mozkomora a neměla u sebe hůlku. 

,,Tak ahoj" pozdravily jsme s Aničkou, ale jako odpověď jsme už dostaly jen bouchnutí dveří.

,,Teda, holky byly asi hodně natěšený" usmála se Anička.

,,Taky si myslím" souhlasila jsem a nervózně jsem si začala loupat náplast ze rtu. Za těch 14 dní se mi to docela zahojilo. Vlastně, až přijedu tak mi sundají stehy.

,,Ti kluci musí chodit vždycky pozdě" zasmála se Anička a šla se zkontrolovat do zrcadla. Ano, byly jsme domluvené s klukama, nebo domluvené, kluci nám řekli, že se pro nás staví.

,,Ano, vsadím se, že za to může zase Jonáš" 

,,Ale tak přece jen, víš kolik je kluků a to si všichhni musí vyzvednout holku" otočila se na mě Anička. 

Konečně se ozvalo zaklepání. Vylítla jsem otevřít, ale zase se mi to nepovedlo. Můj malíček se pozdravil s rohem postele. 

,,Auu!" vypískla jsem a sedla si na postel. Rychle jsem si sundala lodičku a naskytl se mi pohled na malíček. Z nehtu mi tekla krev. Ach jo, zas jsem si ukopla prst. Anička šla otevřít klukům.

,,Ahoj, no, moc rády bysme vyrazily, ale myslím, že Niky bude potřebovat zdravotní ošetření" usmála se a otevřela dveře, asi aby na mě bylo víc vidět.

,,Jen to potřebuju zalepit a možná slepit k sobě. Strašně to bolí a nemůžu s tím hýbat" tlemila jsem se, vlastně jako častokrát, když se mi něco stane. 

,,Jo, to si pamatuju, jako v sekundě co?" nalítl do našeho pokoje Kuba a skočil na postel vedle mě. 

,,Fuuj! To je to tak nechutný vždycky, když si ukopneš prst?" udělal znechucený výraz a odešel pryč.

,,Jo je, a jednou to bylo horší..." dál jsem se tlemila. No, nechtěla jsem zdržovat, takže mi Anička slepila prsty náplastí, co mi zbyla a šly jsme. Hned, co jsem vyšla jsem si všimla, že tam není Ondra. Asi jsem se dívala hodně zmateně, protože se ke mě naklonil Miky a pověděl znuzeným hlasem.

,,Už ZASE nestíhá" protáhla jsem oči v sloup a běžela k nim na pokoj. Když jsem tam doklusala, zaklepala a Ondra mi otevřel, už byl připravený. 

,,No konečně, kde se loudáš? Já si vždycky myslela, že kluk má vyzvedávat holku a ne naopak" zasmála jsem se a objala ho. Moc mu to slušelo. Opravdu. Měl džíny, bílé tričko a přes tričko kostkovanou modročernou košili. A...A...neměl berle! 

,,Sluší ti to" vypadlo z něj.

,,Kde jsi nechal berle?" 

,,No, mluvil jsem s doktorem a ten mi řekl, že si myslí, že jeden večer bez berlí by snad nevadil" usmál se. Já se zastavila, stoupla si na špičky a chtěla ho obejmout když tu se ozval prst. Sykla jsem.

,,Děje se něco?" podíval se na mě trochu ustaraně. 

,,Ale nic, jen jsem si zase ukopla malíček" usmála jsem se, on taky. Najednou mě jeho ruce chytly v pase a zvedly. Zastavila jsem se v úrovni jeho očí. Chvíli jsem se do nich koukala, jako kdyby mě hypnotizoval. A pak se naše rty spojily. 

,,Miluju tě" řekl a já odpověděla stejně. 

Pak už jsme se konečně vydali do společenky. Bylo to tam krásně vyzdobeno, všude kolem stoly s jídlem a skvělá hudba. Uviděla jsem Emmu, jak na mě mává. Tak jsem se začala prodírat davem lidí. Ondra mě pořád držel za ruku. Když jsme k nim konečně došli, sedli jsme si k nim na sedačku.

,,Teda, kde jsi nechal berle?" udivila se Adél, která seděla hned vedle mě a držela se za ruku s Jirkou. 

,,Doktor říkal, že je nepotřebuju" odpověděl.

,,Já už myslela, že jsi je nechal na pokoji, aby se ti Niky líp objímala a abys ji měl jak držet za ruku" řekla nějaká holka, co seděla u Olivera. 

,,Jo, tohle je Nicol" představil mi tu holčinu.

,,Jo, já už tebe moc dobře znám...Jsem Ondrova nejka, nebo jako jedna z nej kamarádek, a ten o tobě mluví pořád" usmála jsem se. Bylo to hezký. Najednou začali hrát Dragony. Bad liar! Jen jsem se podívala na Aničku, ta na mě a už jsme běželi na parket. Miluju tuhle písničku. A Anička taky, proto mám s ní tuhle písničku spojenou. Tancovaly jsme jako o život. A od této písničky jsem se vlastně z prostoru na tancovaní nehla. Pak jsme blbli s klukama na různý písničky, ať už vadný nebo normální. No a pak bylo už půl desáté. A v deset mají jít primáni spát a tak začali hrát ploužáky. No tak asi aby primáni uplatnili to co se naučili. Zrovna jsem si šla sednout, ale to jsem neměla. Hned co jsem dosedla za mnou přišel Ondra, jako ať si jdu zatancovat ploužák. Sundala jsem si boty a šla. Přitulila jsem se k němu. 

,,Děkuju" řekl najednou.

,,Za co prosímtě" podívala jsem se mu zase do těch jeho úžasných očí.

,,Že jsi mi dala tu šanci tě mít a že se se mnou vůbec bavíš...zlomil jsem ti ruku..." sklopil pohled. 

,,Je to jen ruka..." řekla jsem a dala mu pusu. Jak já ho miluju. Takhle jsme tancovali snad 4 písničky. Když tu mi na rameno zaklepala Nicol. 

,,Si ho půjčím jo?" 

,,Jasně" řekla jsem a usmála jsem se. Konečně jsem si šla sednout. 

,,Čau Niky" ozvalo se za mnou. Ten hlas bych poznala všude. Byl to jeden z mých nejlepších kamarádů. Janek.
,, Ahoj Janku" usmála jsem se na něj.
,,Jak se máš "
,,Až na to, že přijdu z lyžáku totálně zdevastovaná, tak dobrý"
,, Zdevastovaná, to jsi furt, pysk, ruka odřeniny a co dál? "
,,Teď jsem si ukopla prst" řekla jsem a oba jsme se začali tlemit.
,,Jsi tu s Verčou? " ptala jsem se.
,, Jasan... Jo díky za motivaci... Co bych bez tebe dělal,vlastně co by bez tebe dělali všichni?" usmál se.
,,Nemáš za co"
,,Ale mám. A co vlastně ty, s kým tu jsi? "
,, s Ondrou. Teď tamhle tancuje s jeho kamarádkou Nicol"
,,Vlastně jo, jsem zapomněl "
,,Čauko" ozval se další známí hlas, ten bych taky poznala všude. Jirka. Nechal někde Adél a přišel si s námi pokecat.
A tak jsme se bavili a i docela dlouho. Když pak přišel Ondra a hodil po klucích takový pohled 'hej ta je moje'.
,, Ondro, tohle je Jirka, s tím se ale vlastně už znáš a tohle je Janek. Moji dva nejlepší kamarádi, nebo jako jedni z největších, udělali toho pro mě fakt hodně " řekla jsem hodila své ruce na jejich ramena.
,,A teď..." řekla jsem.
,, Je mi nějak divně " dořekla jsem a promnula si opatrně oči.
,, Jak blbě?!" ptali se hned kluci. Já vlastně ani nevím, který se ptal. Svět se mi točil.
,, Já nevím " řekla jsem a napila se ze skleničky mého jablečného džusu.
,, Navíc, ten džus je nejakej hořkej" položila jsem sklenici zpět na místo. Ondra ji ale vzal a napil se.
,, Ne, tohle nechutná jako džus, jen trochu " usoudil.
,, Fuj! V tom je alkohol!" řekl Janek jen si k tomu čuchnul.
,, Niky?! " otočil se na mě Jirka.
,, Co se děje?" přišla Adél.
,, Niky je opilá " řekl Janek.
,, Áálee nejsseem" odsekla jsem.
,, To by ale Niky nikdy neudělala "usoudila Adél.
,, A já si říkal, že je nějaká divná" řekl Janek...

Předposlední část večírku je tady!
Kdo se těší na pokračování? Ano já vím, až moc zbytečně to protahuju, ale já prostě nechci konec 🙁
Nikolas

Lyžařský výcvikKde žijí příběhy. Začni objevovat