Celkem špatný konec večírku

57 3 3
                                    

,,Máme tu problém" přiběhl Vojta. 

,,Nekecej, koukni na Niky!" podívala se na něj ironicky Adell. 

,,Emm je na mol" řekl.

,,Cože?! Ona taky?" podíval se na Vojtu Janek, vypadal fakt překvapeně.

,,Tak si založíme klub" smála jsem se pořád.

,,Jenže ani jedna by to neudělala..."  zamyslela se Adel. Ale co si pamatuju, Emma na tom byla mnohem hůř. Celkem hodně skákala, jako když jí vždycky hrábne.

,,Kdo by to mohl udělat?" zamyslel se Ondra a sedl si vedle mě. Já položila svou hlavu na jeho rameno. 

,,No...myslím, že pomsta" řekl Jirka. Mně ale začaly padat víčka. Chtělo se mi hrozně moc spát, ale bylo mi špatně, hodně špatně. Přitáhla jsem si nohy k tělu a pomalu padala do mojí velice oblíbené říše snů. Ano, na Ondrově rameni. A najednou tma. Usnula jsem. 

,,Princezno" vzbudil mě hlas, ale hned po tom následovala ohromná bolest hlavy. 

,,Co se stalo?" ptala jsem se. Vedle mě, na mojí posteli v mém pokoji, seděl Ondra. Na vedlejších postelích ostatních a Emma usínala ve své.

,,No, byla jsi opilá..." řekl Janek, vedle něj seděla Verča. Dokonce tu byl i Jonáš s Míšou.

,,No, víš, myslím, že s tím telefonem to nebyl nejlepší nápad...Natka se ti teď chtěla asi pomstít...Ale tímto způsobem to není moc dobrý, musím říct, že opít tebe je ten nejdebilnější nápad, který by mě napadl...ještě že tě znám, jednou se ti budu mstít líp..." měla proslov Míša. A nakonec ještě dodala ,,Dala bych si puddink" a usmála se.

,,Jo, nesnáším alkohol...Bolí mě hlava..Jak vlastně víte, že to byla ona?" 

,,Přiznala se" řekl Alex.

,,Aha...můžu teď spát? Kolik vůbec je?" 

,,Půl jedné..." řekla Anička. 

,,A proč jste všichni tady?"ptala jsem se.

,,Máme přespávačku!" vykřikl Kuba. V pokoji se začali všichni smát.

,,Proč vlastně u nás?" zeptala se Adél.

,,Je tu nejvíc uklizeno, což znamená nejvíc místa" vysvětlil Oliver. 

,,Oky, ale spím sama" řekla Adél a podívala se na Jirku. Jeho oči už nebyly tak šťastné, asi se chtěl v noci hold hřát. Usmála jsem se a pak ze mě vypadlo to samé. Nehodlám Ondrovi ublížit sádrou a navíc, prostě ne. Ondrova reakce byla stejná, jako Jirky. 

,,Dobře, ale můžeme už jít spát, ne?" řekla Anička už pomalu z polospánku. 

,,Jasně" řekl ALex. Já se zvedla a šla si vyčistit zuby. Ta pachuť, co jsem měla v puse byla totiž pěkně hnusná, nechtěla jsem se nikdy ani napít alkoholu a teď v tomhle rozhodnutí hodlám pokračovat. Když už jsem byla u té hygieny, rozhodla jsem se i osprchovat. Když jsem se vrátila na pokoj, bylo tam už ticho, někteří ještě nespali, ale nejspíš už se chystali. Bylo to takové hezké, vidět Emmu, jak leží a u ní Vojta, který má svou ruku přes její pas a spí, nebo Aničku, jak leží na břiše a za ruku jí drží Alex, který koukal, jak spí. Nebo Adél, která měla svěšenou ruku dolů z postele a drží se s Jirkou, který opravdu chudák spí na zemi. Pak tu byla ještě Miška s Jonášem. ti se ale nedrželi, Jonáš jen koukal, jak spí, nebo usíná. Míša když spí, tak není jako normální člověk, ona se usmívá. No a pak ještě kluci, Oliver, Kuba a Miky, ale už bez holek. Ti si povídali a koukali u toho do mobilu. Já si lehla a přikryla se. Můj hlasitý výdech a nádech mě uklidnil. Dneska se toho stalo tolik...Moc dlouho jsem nad tím nepřemýšlela a propadla do polospánku. Po chvíli jsem uslyšela šustění a nadzvednutí mojí peřiny. Dvě silné paže mě přitáhly blíž k Ondrovi, poznala jsem, že je to on. Bylo mi o něco líp. Propletla jsem svoje prsty těma jeho.

,,Dobrou princezno, krásný sny" uslyšela jsem a pak usnula.

Stála jsem na kopci, zasněženém kopci. Byla mi zima. Z sebou jsem uslyšela hlas.

,,A to s ním mám jako teď jezdit tramvají, nebo co?" přišlo mi to povědomé, šla jsem za ním. 

,,Promiň,já nechtěl,chtěl jsem tě jen postrašit, nevěděl jsem, že spadnu..." slyšela jsem druhý hlas, ale z druhé strany. Následovala jsem ho. 

,,Ondřeji, ty, ty blbečku!" další a zase odjinud. 

,,Pojďte nám pomoct, nejde ji odepnout lyže!"

,,Nemám na tebe náladu, nebýt tebe tak normálně lyžuju, ale ty jsi prostě musel najet do mojí cesty!" 

,,...chtěl jsem ti být na blízku...ty jsi ještě nepochopila, že se mi líbíš?...hmm, smůla kámo...N-Niky?!!...s ním nejdu!...uvědomil jsem si, jak jsem se k tobě choval..." hlasů bylo pořád víc a víc, já se rozbrečela.

...A vzbudila jsem se cuknutím. Hezké sny...to že mi popřál? Teď tu brečím ze spaní.

,,Copak princezno?" ptal se Ondra, asi jsem ho vzbudila. Otočila jsem se na něj a podívala jsem se mu do očí.

,,Ty pláčeš? Co se stalo"

,,Špatný sen...Já...Promiň...Já jsem byla hrozně zlá...já...já..." nemohla jsem najít správná slova. A ani jsem nemusela. Asi mě už nechtěl poslouchat a tak spojil naše rty.

,,Miluju tě" řekl.

,,Taktéž" odpověděla jsem a po chvíli usnula...

*PÍP PÍP PÍP  *

,,Balíme!" Vykřikla Anička...

Lyžařský výcvikKde žijí příběhy. Začni objevovat