Dreams come true

Kapitola 1. - Balení

Ahoj začala jsem psát příběh se svou kamarádkou Annkousolarovou. Je to můj první příběh, tak pište jestli je to dobrý a jestli má cenu pokračovat. Kapitoly budou vycházet jednou týdně, abych to stíhala i se školou. To je všechno na začátek. Tady je první kapitola.

POHLED BARBARA

30. 6. 2014

Milý deníčku, konečně jsem dostudovala. A jak jsme se domluvili se strýčkem Paulem, můžu se nastěhovat k němu do Londýna. Respektivě k One Direction. Už se moc těším. Konečně je uvidím na vlastní oči. Ty už moc dobře víš, jak je mám ráda. <3
Ann pojede samozřejmě se mnou. Na jednu stranu se jí to určitě nebude líbit, ale na druhou, aspoň si procvičíme angličtinu. A třeba se potkám i s tátou. Ještě si musím zabalit. Achjo, to bude zase práce.

Dopsala jsem poslední slova a zaklapla deník. Musím vymyslet, jak Ann říct, že se stěhujeme. To vymyslím potom, teď se musím sbalit.

Vytáhla jsem si své 3 kufry od Louis Vuittona a začala balit. Samozřejmě jsem to oblečení i protřídila. To co nechci, dám na charitu. První jsem sbalila spodní prádlo, ponožky a nějaké punčochy, ale těch moc nemám. Potom tílka, trička s krátkým a dlouhým rukávem, halenky a košile. Na kalhoty, legíny a sukně jsem také nezapomněla. Šaty také nesměly chybět. To samé platilo i o zimních věcech. Upřímně, bez teplé bundy bych v zimě zmrzla. Také jsem přibalila plavky, pro případ, kdyby bylo teplo. Však to znáte. A na konec jsem z věcí na sebe zabalila boty. Což byly Vansky s Mickey Mousem, klasické bílé Conversky, jehly, letní sandálky a kozačky. Také jsem zabalila žabky a crocsy, abych měla v čem chodit na zahradu. Teda pokud ji mají. To by bylo oblečení a boty.

Dále jsem si zabalila šperky, kosmetiku, kulmu a žehličku a laky na nehty. Gumičky, pinetky a čelenky jsem zabalila do taštičky a tu hodila do kufru. Ještě mi naštěstí zbylo místo a tak jsem tam dala čtvrtky, pastel, tužky a oblíbená CDčka.

Mezitím co jsem se balila, přišla Ann domů. Já blbá zapomněla letenky na stole. Když je Ann uviděla hned se přiřítila ke mně do pokoje a sypala na mě jednu otázku za druhou.
,,My někam letíme?" zeptala se Ann. ,,Ano, stěhujeme se na trvalo do Londýna k strýčkovi." ,,K Paulovi?" ptala se dál. ,,Ano k Paulovi," řekla jsem nadšeně. ,,Aha to je super," řekla ironicky. ,,Ano, to je super. Konečně se potkám s One Direction," vykřikla jsem. ,,Kdo to je?" zeptala se Ann. ,,Že mě to ještě překvapuje," povzdechla jsem si a pokračovala: ,,Moje oblíbená skupina." ,,Jo tihle," odpověděla Ann a dál to neřešila.

,,Ale mně se nechce jet," začala protestovat Ann. ,,Já jsem věděla, že budeš protestovat. Ale vem to z té lepší stránky, procvičíš si angličtinu a třeba si najdeš dobrou práci," snažila jsem se jí dostat na svojí stranu. ,,Achjo, jak vidím, tak nemá cenu vzdorovat." ,,No to nemá," usmála jsem se zářivě. ,,Tak si běž zabalit, zítra ve dvě odpoledne nám to letí," oznámila jsem jí a šla si zapnout televizi. Zrovna na MTV hráli Story of my life. Hned jsem začala nadšeně zpívat a těšila se na zítřejší den.