Po druhé v Lidlu

30 2 2
                                    

"Takže... dobrý den. Jak se jmenujete?" Zeptala se mě ostraha. No, ale vy se možná ptáte. Proč zrovna ostraha. Tak dovolte abych vám to převyprávěla od začátku.
Byl krásný slunný den. Ale to nikoho nezajímá. Jako vždy jsem se byla projít. A dnes maminka potřebovala nakoupit. Tak jsem se připojila k ní. Ale to jsem nevěděla do jakého obchodu půjdeme.
Dozvěděla jsem se že jdeme do LÍDLU. A v tu chvíli jsem se chtěla zabít. Možná se někdo z vás ptá proč. No já z Lídlu nemám zrovna dvakrát hezké upomínky. Ale zpátky k tomu jak jsme tam šli. Já jsem tam tak moc nechtěla, ale... Mamka je, mamka. Takže jsem se překonala a šla dovnitř. Málem jsem odpadla, ale šla jsem dál. Mamka se na mě koukala tím pohledem "co to je za debyla", ale já ji neřešila.
Když už jsme měli nákup všechen, tak jsem jako normální lidi stáli u pokladny (jak jinak😄). A já jsem měla kartu do Lídlu, ale už takovou starší. To mi řekl týpek u pokladny(protože jsem tam nebyla tak cca 12let?😅). A já se tam s ním začala hádat. On mezitím řekl asi ostraze a ta mě odvedla.
A tak nějak se to stalo...

Tak zas jsem se rozhodla něco sepsat. Jako ten minulý příběh je tenhle kompletně smyšlený 😄. U dalšího příběhů čau!😘

Lídl. Další Česká klasika😅Kde žijí příběhy. Začni objevovat