Nina's point of view :
,, Nee?" Ozvalo se okamžitě po tichém zaklepání. Nedopovědela jsem. Nebyl důvod, jal mluvit nechtěla a i kdybych protestovala, Daria stejně do mého pokoje vejde. Jak jsem očekávala, dveře se otevřely asi deset vteřin po té, co mal sestra řekla mé jméno.
,, Co chceš? " Zeptala jsem se chladně, zády k ní. Uslyšela jsem kroky, které ustaly , když se Posadila na mou postel.
,, Já se ti omlouvám." zašeptala. Chvilku jsem nereagovala, ale po čase jsem se k ní otočila čelem a zašklebila se.
,, A jak mi to teď pomůže? Co to změní na tom, že jsi úplně cizímu člověku řekla o tom, jak jsem šílená!" povzdechla si.
,, Nejsi šílená! Bylo ti ublíženo a nemůžeš za to, že to mělo za následek tohle. Jiní by se pře to třeba nepřenesli vůbec." Mluvila klidně, jako vždy. Jako bych byla vystrašené štěně.
,, Já už nejsem malá Dario! Nemusíš se mnou mluvit jako s dítětem." opět si povzdechla.
,, Stejně by se ptal a ty to víš!" zavrčela jsem a obrátila oči vsloup.
,, Nemá právo to vědět. Co mu je vůbec do toho? Stejně ho už nikdy neuvidím, takže co se změní, když bude vědět o tom, že jsem magor?" Daria ke mě natáhla ruku. Naštvaně jsem se na ni podívala.
,, Rozhodně si ho neviděla naposledy." zamumlala. Sekla jsem se.
,, Co prosím?" Doufala jsem, že jsem se pouze přeslechla. Okamžitě mi však bylo sděleno, že jsem slyšela správně.
,, Bude tě doučovat." Vytřeštila jsem oči.
,, To je doufám vtip, že?" Pokroutila hlavou.
,, Děláš si srandu? Ty mi chceš jakože oznámit, že to individum, co mě pronásledovalo, mě teď bude učit?" Pohoršeně jsem odfrkla.
,, Nebuď zlá. Zaprvé, nepronásledoval tě, pouze ti htěl vrátit mobil. Zadruhé, není to individum. Jmenuje se Harry a chce ti pomoc a zatřetí, ano, bude tě učit. Francouzštinu." Pokroutila jsem hlavou.
,, Ty jsi normální blázen! Takže ty mu nejdřív řekneš, proč jsem šáhlá a poté ho požádáš, aby mě učil? To si ze mě jako hodláte udělat laboratorní myš?" Pousmála se.
,, Nechceme. On potřebuje práci a ty učitele a neřekla jsem mu, jak se to stalo. Jen, že máš Afefobii." Frustrovaně jsem si prohrával vlasy.
,, Perfektní! Tak fajn, kdy přijde?" Daria se pousmála.
,, Vrátí se asi za dvě hodiny." Zalapala jsem po dechu.
,, To nemyslíš vážně? To jako, že se vrátí? Počkej, jako že ještě dnes?"
,, Jo, bude to jenom taková seznamovací hodina. A zítra začínáte natvrdo."
,, Super, skvělý... ještě nějaký úžasný zprávy?"
○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○○
Harry's point of view:
Přešlápl jsem z nohy na nohu a potáhl se nervózně za vlasy. Teď nebo nikdy. Zazvonil jsem. Po několika vteřinách se otevřely dveře a v nich stála Nina. Překvapilo mě, že otevřela. A ještě více, že mi hned nezavřela řed nosem.
,, Ahoj." Zamumlala. Posumál jsem se.
,, Ahoj." Otevřela dveře trochu víc, abych mohl vejít. Následně za mnou zavřela.
ČTEŠ
Afephobia |H.S.FF|AU
FanfictionLimits like fear, are often just an illusion... Limity, jako je strach, často bývají pouze iluze {BOOK1 in series Hard Life}