On nebo já?! 2 |•Nik Tendo

•02•

,,Jo, dobře. Ahoj "
Slezla jsem a rychlým krokem šla pryč, aby si mě nikdo nevšiml.
Po chvilce cesty jsem si zapálila cígo. Někdo mi zavolal. Vytáhla jsem mobil z kapsy a podívala se, kdo to je. Verča! Ihned jsem to zvedla.

K: "Ano? "
V: "Tak co? Jak to šlo "
K: "Jo, stal se z něj arogantní zmrd..štěstí, že vůbec pozdravil. Po chvilce se tam volizoval s nějakou holkou "
V: "Chceš ho zpátky, co? "
K: "Ne! Jen to ne. Zpátky bych ho v životě nechtěla a říkat mu to nebudu, protože je akorát nepříjemnej "
V: "Mladý jelito. "
K: "Mladý jelito? "zasmála jsem se
V: " Jo.. hele můžeš se zítra stavit? "
K: "Jasný, jen v kolik? "
V: "Tak nevím, ve dvě? "
K: "Jo, tak já přijdu "
V: "Doobře, tak mi o tom kumpánovi řekneš víc. Zatím čau "
K: "Jakej kumpán, vole? No, nic čau "
V: "Ahoj "
Típla jsem to.

,,Arogantní zmrd, mladý jelito, kumpán.. Co tam máš dál? "ozval se za mými zády něčí hlas, který moc dobře znám. Dominikův hlas.
Na sucho jsem polkla a šla dál.

,,Kampak, kampak mladá dámo "chytl mě za rameno ,,Nebo ti mám spíš říkat Andreasová? "

,,Au, Dominiku pusť mě! "křikla jsem na něj

,,Co mi nechceš říct? "přitáhl si mě k sobě a díval se mi do očí

,,Nic a teď mě pusť, chci jít domů "

,,Nikam nepůjdeš, dokud mi neřekneš to tvoje slavné tajemství "hnusně na mě prskl

,,Jak chceš.. To dítě není Josefovo, ale tvoje Dominiku. Představ si. Ten doctor se evidentně spletl, byli jsme na testech. Můžu už jít? "
Zůstal na mě koukat.
Hned jsem toho využila a vyvlíkla se mu, šla jsem zase pryč.

,,Nikam nejdeš! "chytl mi pevně zápěstí

,,Au, pusť mě, prosím "
Pustil mě, ale já neutíkala. Zůstala jsem tam stát a dívat se na jeho tvář. Začal se ke mě přibližovat.
Jediné co mě napadlo bylo couvání. Nehodlal přestat, až jsem narazila zády do zdi.
Opřel se rukou o zeď vedle mé hlavy a díval se mi do očí.

,,Co po mě chceš? Měl si tam rozdělanou štětku "špitla jsem

,,A ty rozdělaného Jakuba "řekl s ušklebkem na rtech

,,Tobě do toho nic není, co je mezi mnou a Jakubem "

,,Ale je. Já ve snaze na tebe zapomenout a ty si klidně přijdeš na moje narozeniny "

,,Zapomenout? Ty si dal konec, tak to respektuji "

,,Sluší ti to "opilecky se usmál

,,Ahoj. "odstrčila jsem ho a v klidu obešla
Tentokrát tam zůstal stát a po chvíli odešl jinou cestou.
Po příchozu domů jsem se šla osprchovat.

,,Z něj každé ráno vyletává včelka Mája,
naše kamarádka včelka Mája, máme jí co závidět, výšku z které vidí svět. A o tom vypráví nám o tom včelka M.. májaaa "ozvalo se z kuchyně

Zasmála jsem se a sprchu vypla.
Oblékla jsem se do domácího a šla se tam podívat. Jakub ležel s křupky na lince.

,,Ty jseš zase vožra.. moje křupky! "zakřičela jsem
Začal se smát jak blbej.

,,Nesměj se ty kokote a pojď do postele "vzala jsem mu ty křupky a dala je do skříňky

,,Kotěě, já tě klidně ohnu o linku, já postel nepotřebuju "

,,Nebuď nadrženej a pojď "chytla jsem ho za loket a táhla do ložnice

,,Tak v postelii, jak si kočička přeje "usmíval se