''ANO!! ANO!!!'' začal vykřikovat muž.
Tohle nemůže být pravda... Já měl být ten, který vyhraje!
''Děkuju, děkuju!!'' děkoval a obličej utápěl ve svých svázaných pažích.
Klečel jsem a zíral na něj.
''Takže...'' začal Sangwoo. ''Když chytíme lupiče, musíme ho také potrestat, je to tak?'' zeptal se Sangwoo.
Otočil se na muže. ''Gratuluju chlapíku, teď můžeš jít domů.'' poplácal muže po rameni.
''V-Vážně?'' zeptal se nejistě muž.
''Jistě, hned jak se zbavíme lupiče.'' řekl lišácky Sangwoo a cvrnknul muže lehce do nosu.
''Z-Zbavíme..? Ty ho chceš zabít?'' strnul muž. ''V žádném případě, to nemůžu udělat!''
Sangwoo muže ignoroval a nasazoval si gumové rukavice.
''V žádným případě nemůžu spáchat žádný zločin!'' pokračoval muž, zatímco Sangwoo vzal do ruky nůž.
''Zločin?'' otočil se Sangwoo na muže a vzal jeho obličej no jeho ruky. ''Víš, co je opravdový zločin? Dělat ty tvoje posraný triky s kartama, aby jsi přesvědčil kluky, aby se s tebou vyspali.'' vmetl mu Sangwoo do tváře.
''Koukni se na něj.'' řekl Sangwoo a otočil se na mě.
''Vypadá jako divoké zvíře. Pochybuju, že by ses cítil špatně, kdybys do něj kopl. Koukni, jak žalostně vypadá.'' přesvědčoval muže Sangwoo.
Muž se začal třást po celém těle.
''Já to nemůžu udělat sám... Pomoz mi...'' škemral muž.
''Dobře'' zašeptal Sangwoo a dal muži pusu na tvář.
Ležel jsem na zemi svázaný zelený lepící páskou a brečel.
''Budeš v pořádku.'' pronesl Sangwoo a pohladil mě po vlasech.
Kreténe, to říkáš vždycky a nikdy jsem z toho nevyvázl bez zranění.
Přešel k muži, nožem mu přeřízl lepící pásku na rukou a do ruky mu dal nůž. ''Drž ten nůž lehce, jako svoje vlastní péro.'' šeptal Sangwoo.
Muž se začal třást čím dál tím víc a já taky nebyl zrovna klidnej, když jsem viděl ty dva, jak nade mnou stojí.
''Co ti je? Nejsi šťastný, že půjdeš domů?'' zeptal se naoko starostlivě Sangwoo. ''Teď se přestaň chovat jako malý dítě a čel svému cílu! Budeš ho bodat!'' zvýšil hlas Sangwoo a zmáčkl muži tváře.
''J-Já nemůžu..'' dostal ze sebe muž a zhroutil se na Sangwooa.
Sangwoo si vzal mužovi brýle a nasadil si je. ''Tenhle svět je plný malých dětí.'' pronesl, vzal kousek bílého hadru, kterým obmotal muži oči.
''Musel jsem ti dát pásku přes oči, lepší?'' zeptal se Sangwoo.
Ten muž byt neskutečně rozrušený, hrozně se potil.
''Ty jo, podívejme se na ten pot.'' pronesl Sangwoo fascinovaně.
''Opři se o zeď, natáhni ruku s nožem, který mi dáš a otři si čelo.'' přikázal Sangwoo.
Znovu mu obmotal ruce lepící páskou. Proč?
''Dobře, teď pomalu počítej do deseti.'' přikázal.
''Držel sis svůj nůž a ten mladík ti do toho prostě vešel. Neříkej mi, že to nezvládneš?'' zeptal se Sangwoo.
I přes mužovi zavázané oči, jako bych viděl ten zmatený a vyděšený pohled.
''Nejsi schopný to udělat. Nakonec jsi ty ten, který umírá. Nemáš čas se zabývat jím. Teď jsou přeci jen zoufalé časy.'' řekl s lehce nakloněnou hlavou.
Pak se otočil směrem ke mě. Ne.. Vykročil ke mě a zvedl mě. Vzal mě pod pažemi a vedl mě k muži.
''Sangwoo, prosím, nedělej to! Já nechci umřít, bojím se nožů!'' začal jsem zoufale křičet a kopat nohama.
''Začni počítat.'' pronesl Sangwoo směrem k muži.
''Bojím se, prosím, ne!!'' snažil jsem se ho přesvědčit.
''Deset...'' počítal muž pro sebe.
''Prosím, ne!!''
''Devět...''
''Osm...''
''Sedm...''
''Šest...''
''Podívej se dopředu.'' řekl mi Sangwoo a zvedl mi bradu. ''Neboj se.''
Kurva vážně? Neboj se? Právě se mě tu nějakej chlápek chystá pobodat a já se nemám bát? S tím jdi opravdu už do prdele...
''Podívej se, není to tak děsivé, ne?'' řekl a zvedl mi hlavu.
''Pět...''
Sangwoo mi sjel těsně nad lem boxerek.
''Sangwo... To...'' snažil jsem se vykoktat.
''Pšt, nechceš, aby si toho všiml.'' zašeptal Sangwoo. ''Prostě jen dál vyváděj.''
Ne... Pusť mě kurva...
''Čtyři...''
''Tři...''
Počítal muž a zatřásl se. Při tom pohybu se ostří dotklo jeho nahého břicha a jemu to konečně došlo.
''Počkat... Proč je to ostří...'' chtěl se zeptat muž.
V tu chvíli do mě Sangwoo strčil a já se nabodl díky bohu na rukojeť nože.
Cítil jsem, jak nůž projel masem a uslyšel jsem, jak kapky krve začaly dopadat na studený beton.
To není pravda... Ten muž to téměř do poslední chvíle nevěděl... Zíral jsem na muže, který ze sebe vydával podivně přidušené zvuky.
''Drž hubu, ty teplouši.'' řekl Sangwoo a narazil mě ještě víc na toho muže. ''Jak si myslíš, že jsem se cítil, když jsi držel svoje péro u mý pusy? Byl jsi tak nechutnej, že jsem se z toho málem posral. A dokonce jsi mi ukázal štěstí s kartami, no ne?'' zeptal se znechuceně Sangwoo.
''No, tohle byl koneckonců můj šťastný den, že?'' zeptal se ho a dal mu pusu na tvář.
Muž bezvládně padl mrtvý k zemi.
Sangwoo mě najednou popadl na bok a svalil mě s sebou k zemi. Položil mi hlavu na rameno a rukou se dotkl mého břicha. ''Lidská krev hřeje, že jo?'' zeptal se a rukou mi přejel i po obličeji.
''Tak jaké to je? Tvoje první zabití.''
