BOJ vs BOJ ✔

23. Začátek

Seth

Eli se zabydlela vcelku rychle, přesto je několik důležitých věcí, které se musí ještě udělat a zařídit. Jako třeba doktoři. Můj doktor Preston se o ni sice může postarat, ale zuby opravdu spravovat neumí. Takže Eli vysílám s Helen do města za ženským specialistou a stomatologem. S oběma jsem domluvený, neměl by se tedy vyskytnout žádný problém. Mávnu za odjíždějícím autem a odcházím se převléct, jelikož Max už se hrne do tělocvičny. Rychle na sebe natáhnu kraťasy a triko a pomalu se rozcvičuje, mířím na druhý konec baráku.

Není to namáhavý trénink, řekl bych jako každý jiný v mezidobí, ale dneska se po něm cítím nějak vyčerpaný. Možná je to po těch pár dní nicnedělání, možná je to jen únava z cesty. Nevím. Ale trávím ve sprše o dost delší dobu, než obvykle. Omotávám kolem sebe ručník, druhým přejedu po vlasech a bosí odcházím do kuchyně. Pete mi tam měl připravit svačinu. Zrovna, když se chci zakousnout do prvního sousta, otevírají se hlavní dveře a já slyším Helen s Eli. Něčemu se smějí. Otáčím hlavu za tím smíchem a čekám, kdy se objeví u mě.

„Ahoj Sethe!" Hrne se ke mně Eli s úsměvem na tváři, několika taškama a dává mi sladkou pusu. No, možná kdyby jich bylo víc, nemusím ani svačit.

„Jak bylo?" Přitahuji si ji blíž k sobě a tisknu na svou holou hruď.

„Jo, dobrý." Krčí rameny, ale to už povídá Helen a potvrzuje, že vše proběhlo hladce a nikde není problém. Jako odměnu si prý zašly do centra a prolezly pár obchodů. To vidím.

Eli mi dá další pusu, než odchází nahoru. Já se konečně pouštím do svačiny a hned jak polknu poslední sousto, beru schody po dvou, abych mohl na Eli bafnout. Otevírám pomalu dveře, ale v ložnici není. Tašky se válejí na posteli, šatna otevřená, ale moje malá nikde. Chvilku se rozhlížím, než mě napadá koupelna. Sice neslyším téct vodu, ale třeba už je po sprše. Což je tedy děsná škoda, hned bych se k ní přidal, ale pokud vyjde nahá, taky to nebude k zahození. Stoupám si tedy za koupelnové dveře a čekám. Něco tam vevnitř opravdu šramotí, takže tam určitě je.

Když už si myslím, že tu vystojím důlek, dveře se otevírají, Elis vychází, ale má kolem sebe omotaný ručník, stejně jako já. Nevidí mě, takže rychle natahuji ruku, chytám ručník a trhnu. Eli piští, na najednou holém těle si zakrývá prsa i klín a když jí dochází, co se děje, otáčí se ke mně čelem.

„Tohle není fér!"Jemně cuká za můj ručník.

„Ne, to tedy není" dávám jí za pravdu a pokládám ruku na tu její. Společným trhnutím ručník rozvazujeme a pouštíme na zem. Stojíme naproti sobě jako Adam a Eva, přesto mám oči jen v těch jejích. Okouzlila mě, pobláznila, ztratil jsem pro ni srdce a teď bych dal cokoliv, aby byla šťastná. Zlehka přejíždím přes její lícní kosti, stírám drobnou kapičku vody, která se objevila na čele a nemůžu se vynadívat na její krásu.

„Miluju tě Eli. Moc tě miluju a jsem rád, že jsi tady se mnou." Chytám její tváře do dlaní, skláněje se k polibku. A zatímco necháváme své rty a jazyky, aby se laskaly, naše ruce jezdí po těle toho druhého jako peříčka. Téměř se nedotýkáme, přesto ty doteky cítíme. Je to elektrizující a naši vášeň to rozpaluje na nejvyšší teplotu. Jako první porušuji nepatrné doteky, chytám Eli pod zadkem a vysazuji si jí na sebe. Automaticky mi omotává nohy i ruce kolem těla, šeptajíc mezi polibky, jak mě miluje. Otáčím se, kráčím k posteli, kde sedám na druhý kraj tam, kde nejsou všechny ty nákupní tašky. Nevím, jestli chci víc, tohle mi kupodivu stačí, i když ten dole žalostně prosí o příležitost. Nechám to na Elis, přeci jenom je teď na mě. Usměju se do polibku svým myšlenkám, jaký jsem vychcánek, ale tak to prostě je. Jsem jen chlap ne?

Když o pár desítek minut ležíme v prazvláštním propletenci, hledíme si do očí a oba máme ruku v klíně toho druhého, obklopuje nás daleko větší smyslnost, než při klasickém sexu. Už jen to, že se dotýkáme a všechno se odráží v našich očích, to dělá erotičtější, intimnější. Vidím každé přimhouření Elisiných očí, když přejedu přes její střed, každé rozšíření zorniček, když prsty zajedu tam dovnitř, vnímám každý nádech i to, kdy ho nemůže popadnout. Prostupuje mnou daleko větší uspokojení, když vidím, že se jí to líbí. A když při orgasmu blaženě oči zavírá a šeptá moje jméno, vím, že pro tuhle holku bych šel i do samotného pekla.

„Co máme dobrého?" Ptám se Helen, která se hned po návratu z města dala do vaření a teď se domem táhne neskutečná vůně. I když já pořád tak nějak cítím vůni erotična, kterým je nasáklá naše ložnice.

„Ty bys měl mít něco jiného, ale Pete říkal, že dnes můžeš jíst s námi. Akorát ti dám víc masa a míň šťávy." Otáčí se Helen od plotny, kde kontrolovala cosi v hrnci.

„A co to tedy je?"

„Jehněčí pečeně, brambory, zelenina a jako desert cheesecake. Ale na ten ty zapomeň."

„Hm, to nezní špatně, rozhodně to bude výborné" poznamenám. Helen je skvělá kuchařka a ani ten desert mi nevadí. Já už jeden měl a jeho polibky byly ty nejsladší a nejchutnější.

Obědváme nakonec v zimní zahradě. Pluto se nám motá pod stolem, ale Elis si ho zamilovala, tak ho okřikuji jen v případě, že hází tlapky nahoru a dožaduje se něčeho dobrého. Jakoby neměl svou misku plnou granulí.

„Zbylo ještě?" Nakukuje Pete s velkou taškou přes rameno.

„Helen ti dá, je v kuchyni." Usmívá se na něj Eli, na kterou se zase usmívám já. Tohle mi vážně chybělo. Jen tak s někým být a i tak se beze slov cítit šťastný.

Když k nám usedá Pete s obrovskou porcí na talíři, ne že bych mu záviděl, dává se do řeči s Elis. Nerozumím jim, ale z jejich obličejů vím, že je to něco příjemného. Soustředím se tedy na své jídlo a vychutnávám si každičký kousek. Fakt je to dobrý.