Kluk z děcáku

Táta

"To byl jeho táta. Přijel si pro něj." řekla Rose a já v jejím hlase cítila radost z toho, že Shanw je zpátky u táty.

"To snad ne." zakřičel jsem "On u něj nemůže bydlet. Po tom všem, co když se to bude všechno opakovat?!"

"Počkej, jak to myslíš, co opakovat?" vložila se do toho Helen

"No Shawnuv táta ho týral, pak byl ve vězení a nedávno ho pustili."

"To ne, to by nám řekl, to sis teď vymyslela, že jo?"

"Nevymyslel, přísahám. On to neřekl nikomu, jenom mně. Věřil mi. A já slíbila, že zabráním tomu, aby si ho odvezl."

"No dobře, ale co budeme dělat?"

"Musím Shawnovi zavolat."

Zavolala jsem mu. Shawn řekl, že je vše v pořádku.

***
Shawn přestoupil na jinou školu, takze už jsme se nevídali. Každý den ráno jsme si volali a Shawn mi dal jeho adresu. Prý se táta změnil a já ho můžu kdykoliv navštívit. Hrozně se mi po něm stýskalo.

Jednoho dne byl jsem si jako obvykle ráno volala se Shawnem. Normálně nás hovor probíhal tak, že mě pozval k nim domů. Ale dneska nic. Vlastně celkově byl divnej. Ze začátku jsem si toho nevšimla. Ať pak když jsme seděla ve škole a o hodině biologie nad tím hovorem přemýšlela.

"Kelly, neruším vás?" ozvalo se najednou vedle mě. Byl náš profesor, který vyrušil tok mých myšlenek. Nevěděla jsem co odpovědět. Ale v momentě jsem se zvedla a běžela za Shawnem.

Chytla jsem první autobus a doufala, že nepřijedu pozdě. Bylo mi jasné, že se něco děje. Proklínala jsem se, že jsem si toho nevšimla už ráno.

Autobus zastavil nedaleko jeho bydliště. Co nejrychleji jsem běžela ke vchodu a rychlosti světla běžela po schodech. Bydlel azv posledním patře.

Postavila jsem se dveřmi a chtěla zazvonit. Když v tom jsem uslyšela zvuk rozbitého nádobí. Zazvonila jsem, ale místo otevření dberi jsem slyšela nadávky a facky. Bylo mi jasné, že musím zavolat policii. Sebehla jsem dolů na ulici a zavolala. Byli tu během deseti minut. To čekání bylo strašně. Nemohla jsem nic dělat. Bylo mi ho tak strašně líto.

Policie přijela a zaklepala na dveře. Trvalo to nějakou dobu, ale nikdo neotevřel. Policie musela vyrazit dveře. Když to udělali já vběhla dovnitř a hledala Shawna. Byl to strašný pohled. Vryl se mi do paměti a já si ho budu pamatovat navždy.

Uviděla jsem ho, jak leží na zemi v kaluži krve a svíjí se bolestí. Sedla jsem si k němu na zem a chytla ho za ruku. Snažila jsem se ho utešit. Celý se klepal a po tváři se mu kutálely slzy. Hladila jsem ho a on tiše pošeptal moje jméno. "Nic neříkej. Všechno bude dobrý, uvidíš." řekla jsem a nepřestávala ho hladit. Policie zavolala sanitku, která tam byla jak nejrychleji mohla. Zase ho záchranáři naložili do sanitky a mně se naskytl pohled, co už jsem jednou viděla
Vzpomněla jsem si na tu situaci, kdy jsme šli do školy a on se na ulici složil k zemi.