Láska Pod Maskou [DOKONČENO]

8. Kapitola

,,Gejmre? Co chceš udělat?" zeptala jsem se s menším strachem v hlase.

On se na mě jen podíval a přistoupil blíž ke mně. Koukali jsme si vzájemně do očí a ani nedýchali. Má krásné oči. Zelené smaragdy. Ano, k tomu bych to přirovnala.

,,Zavři oči a hlavně mi věř," šeptl a já tak učinila.

Cítila jsem, jak mi sundavá šátek a já měla malé nutkání, oči otevřít. Bála jsem se, že uvidí moji tvář, ale i přesto jsem mu věřila a oči nechala zavřené. Když mi sundal šátek, ucítila jsem jeho rty na těch mých. Bylo to něco úžasného. Byl o kousek vyšší než já a tak jsem musela mít hlavu trochu nakloněnou dozadu. On měl ruce na mých bocích a já na jeho hrudi. Pohnul rty proti těm mým a já pohyb zopakovala. Začali jsme se líbat. Pomalu a vášnivě. Bylo to něco úžasného a já toho nelituji. Ba naopak, jsem za to ráda. Odtáhli jsme se až na nedostatek vzduchu. Stále jsem měla zavřené oči a byla unešena a zároveň zaskočena situací před chvílí.

,,O tomhle jsem snil už hodně dlouho," řekl po chvíli ticha. Já si mezitím nandala šátek. Opatrně jsem zvedla hlavu a s ulevným vydechnutím, že už má taky šátek, se na něj podívala. Vytáhla jsem si telefon, abych zkontrolovala čas.

,,Sakra," zaklela jsem.

,,Co se stalo?" zeptal se a přišel blíž ke mně.

,,Už jsou 4 ráno a já musím být doma dřív než... Eeeem," zasekla jsem se. O Terce jsem mu sice už řekla, ale nevím jestli mu mám říct i tohle.

,,Co?" zeptal se a obejmul mě zezadu.

,,Dřív než se Terka probudí. Neví o tobě," povzdechla jsem si.

,,Nikam nechoď, prosím," prosil a stále mě objímal.

,,Opravdu musím, promiň," omluvila jsem se a otočila se k němu čelem.

,,Sejdeme se znovu? Dnes v noci?" zeptal se s nadějí v hlase. Musím odmítnout. Ne že bych nechtěla, právě že chci, ale spánek už opravdu potřebuji. Za celý dva dny jsem naspala jen pár hodin a už je to na mě opravdu znát.

,,Promiň, ale někdy jindy. Dnes už ne," řekla jsem a koukala mu do očí.

,,Tak mi dovol tě ještě jednou políbit."

Na to jsem neodpověděla a jen zavřela oči. Znovu mi sundal šátek a poté mě políbil. Znovu jsme se líbali a já vím, že na tohle nikdy nezapomenu. Když se odtáhl, nandala jsem si šátek a stále se zavřenýma očima se otočila k němu zády. Rozeběhla jsem se pryč z parku a hned utíkala na stanici metra.

...

Došla jsem před náš panelák a pořádně se nadechla. Bylo pět hodin, takže Terka by měla spát. Teď budu muset být hodně potichu, abych ji nevzbudila.

Tak... Dala jsem klíč do zámku a potichu odemkla. Potom vklouzla dovnitř a dveře potichu zavřela. Zamkla jsem a úlevně si oddechla. Bohužel jsem se radovala předčasně.

,,Kde si byla?" zeptala se mě Terka za mými zády. Já leknutím uskočila a praštila se rukou o roh botníku.

,,Sss, au. Lekla jsem se," sykla jsem a podívala se na ni.

,,Promiň, to jsem nechtěla. Pojď do obýváku, promluvíme si," vyzvala mě a já jen s tichým zaskučením souhlasila. Sundala jsem si bundu a šátek, který jsem měla okolo krku a vyšla za ní do obýváku.

,,Tady máš čaj na zahřátí a povídej. Kde si byla?" pobídla mě a mile se usmála. Upřímně... Tím čajem jsem zaskočena a úsměvem taky.