*Můj krátký příběh*
Osamocená dívenka stála před temně rubínovou bránou, zdobenou cestičkami odstínů rudé, kolem proudilo milión kapek červené vody, za ní byla temná chodba vedoucí zpět. Rozhodnutí bylo jen na ní, buďto se vrátí zpět a nebo dosáhne svého snu. Přemýšlela jen chvíli, ale přišel další bod úkolu, odemknout. Neměla klíč, hledala ho po kapsách až našla rudou hroudu, přesně pasující do zámku. Zkusila otevřít. Rozlil se v ní krásný pocit. Chvilkově se objevoval strach. Ale ten nebyl skoro cítit.
Klíč k srdci někoho jiného, je tvé srdce.
ČTEŠ
Mé nic
PoezjaTento příběh necelý, není jen tak do cely. Čti si ho... Je to tvé rozhodnutí... Nikdo tě do toho nenutí.