..Jeho vlasy mu zakrývaly krásně modré oči, do kterých se tolik zakoukala a jeho dech voněl po právě vykouřené cigaretě. Stála naproti němu, tomu hnědookému klukovi, jenž pro ni představoval celý svět. Jeho modré oči lemovalo husté tmavé obočí. Jeho rty, pro ni vzácnost, si nenápadně skousával a ji to nezrvózňovalo. Tak moc si přála ho políbit, ale věděla, že je to jen sen, který se jí nikdy nesplní. Přemýšlela, nad jeho krásou a porovnávala se s ní. Věděla, že tak dokonalá jak on není. Tolik toužila aspoň po obětí, do kterého by dala tolik lásky, kolik byla schopna dát. Najednou se na ni lehounce usmál a ona, v záplavu strachu nad svou nedokonalostí musela sklopit oči. Přiblížil se k ní ještě o kousek, natáhl k ní ruku, načež ji opět vrátil k tělu. Sklopil zrak k zemi, stejně jako to před chvílí udělala ona. Tak by ji chtěl políbit, jenže se tolik bál odmítnutí. Stáli tam, jen tak, v tmavé uličce Londýna a mlčeli. Najednou byl slyšet výstřel. Kulka protrhla srdce mladé dívky a spadla do náruče mladíkovi stojícím naproti ní. Jeho výkřik byl slyšet všude kolem a jeho svetr byl celý promáčený její krví. Konečně se obejmuli. Konečně..
