High school [CZ - Niall Horan]

[11] Official couple // Halloween

Po tom incidentu s Mikeym jsm se na hodinu vykašlala a raději si sedla před skříňky a tak zůstala. Padla na mě úzkost, když mi Mikey sebral cigarety, sebral mi důvod žít. Už nemám pro co žít. Klidně bych se teď mohla jít zabít. Ano, v takové depresi právě teď jsem.

,,Liz?" ozvalo se z konce chodby a já se za tím hlasem otočila. Koukaly na mě modré oči, které sice vypadají nevinně, ale nejsou. Hned jsem zase sklopila hlavu a znova se vrátila do původní polohy - hlava opřená o kolena. ,,No tak Liz." běžel za mnou a já zamrkala, abych zahnala slzy. ,,Nech mě být." zavrčela jsem a on si ke mně kleknul. ,,Řekni mi jediný důvod proč." pohladil mě po vlasech a mluvil konějšivým hlasem. ,,Protože mám depresi a nechci s nikým mluvit." řekla jsem podrážděně a zároveň smutně.  ,,To je důvod, abych zde zůstal. Jsi moje holka, vzpomínáš?" donutil se mi dívat do očí a já začala brečet úplně.  ,,Jo, na to nejde zapomenout." přikývla jsem.  ,,Tak proč mě odháníš?" svalil se vedle mě a přitulil se ke mně. Vypadal jako miminko.  ,,Nesnáším, když mě někdo vidí brečet." utřela jsem si slzy a on se uchichtnul.  ,,Ale brečíš kvůli mě." usmál se a pohladil mě po tváři. ,,Jo. Jak nečekané." pronesla jsem se sarkasmem.  ,,Víš co se říká? Když se kvůli tobě dívka směje, má tě ráda, ale když kvůli tobě brečí, miluje tě." mluvil najednou vážně a já se na něj podívala s udiveným pohledem.  ,,Asi na tom něco bude." pokrčila jsem rameny a mu se zaleskly oči. Pak si mě přitáhl do polibku.

//O měsíc později//

,,Půjdu za upíra." dohadovala jsem se s Niallem po telefonu. Dneska je to měsíc, co jsme spolu začali oficiálně chodit. Mike z toho sice nebyl moc nadšený, narozdíl od Dan, která byla radostí bez sebe. Harry to už překousnul a začal chodit s tou černovlasou, co se kolem něj pořád točila. Ona a její ségra mi prostě nesedly. A pak Ashton .... Toho jsem od té doby, co jsem mu to řekla neviděla. Je jasné, že jsem ho hledala. Přestěhoval se do New Yorku. A ani se nerozloučil. 

Dnes je ve škole a vlastně všude na světe Halloween. Tenhle svátek miluju a jako každý rok se převlíkám za to samé - za upíra. Nevím, kde Niall vyhrabal, že se na Halloween můžeš oblíkat za jídlo, ale zatrhla jsem mu to hned, jak s tím nápadem přišel. Miluju Nialla, ale nehodlám s ním jít oblečená jako pizza! Ne! To ani omylem!

,,Fajn. Tak já budu tvůj .. erm ... jakže se to jmenoval?" souhlasil, když jsem ani po sté nekývla. ,,Damon. Budeš můj Damon." odpověděla jsem mu. Nakonec jsem si nechala svoji blonďatou barvu, takže asi nikdo nepozná, že jsem Elena. Ale budu mít kontaktní čočky stejné barvy jako ona, takže aspoň malá výhra.  ,,Damon. To se ke mně nehodí!" začal protestovat.  ,,Chceš být raději Stefan?" nabídla jsem mu.  Zamručel.  ,,Jsi neuvěřitelná!" zaječel.  ,,Ale, koneckonců, co bych pro tebe neudělal." poslal mi pusu a já se uculila.  ,,Jsi báječný. Děkuju. Musím končit. Miluju tě." chtěla jsem zavěsit, ale počkala jsem si, až mi ty nádherné dvě slůvka opětuje.  ,,Miluju tě, budu tvůj Damon. Ahoj." položil to a já se zasmála. Ne ironicky, od srdce.

Dala jsem si svoje kontaktní čočky a namalovala se přesně jako Elena. Nemám jí moc ráda, ale vždycky jsem jí záviděla její život - sice ztratila oba rodiče, i ty adoptivní, pak svoje nejbližší. Ale získala si srdce dvou sexy upírů a to jsem jí tak záviděla.  Niall sice není Damon, ale nemůžu srovnávat devatenáctiletého kluka s pětatřicetiletým idolem všech holek všech žen a holek, včetně mě.

Pak jsme se vydala do školy. Jela jsem jako splašená, abych tam mohla býr co nejdřív. S Niallem jsem se neviděla celý den a to je opravdu moc! Nemůžu bez něj být více, jak den, je pro mě jako byly ty cigarety - světlo života. Nemůžu být bez něj, nedokážu bez něj být, potřebuji ho. Je jako droga, na které jsem se stala závislou, kterou potřebuji. Kterou miluju.

Ani jsem se nenadála a stála jsem před tou budovou, o které si stejně myslím, že je to smíšenina skateparku a vězení. A vevnitř to vypadá jako střední ze všech filmů. Tuhle školu nenávidím, díky prá lidím ale zároveň to je místo, kde se tutově setkám s Niallem. Nevím proč, ale nikdy mě nikam nevzal. Všude, kde jsme byli, byl skatepark, a tam jsem ho pozvala já. První dny mi to vrtalo hlavou, později jsem to nechala být. Ale když vidím všechny ty zamilované lidi, jak spolu jdou třeba do parku a drží se za ruce,.... tohle mi prostě chybí.

Pak jsem zahlédla blonďatou hlavu, jak si to ke mně míří. Jeho oči byli ještě více výraznější, než normálně byly. Kontaktní čočky opravdu dokážou vypadat reálně!  Sledovala jsem každičky jeho krok. Zbožňuju ho a fascinuje mě pokaždé, když se na něj podívám!

,,Ahoj moje upírko." řekl, když ke mně přišel. Objal mě kolem pasu a políbil mě. Opětovala jsem mu polibek a pak se odtáhla.  ,,Že ty nevíš moje jméno." zavrtěla jsem nevěřícně hlavou. Snažila jsem se vypadat naštvaně, ale na něj se nejde zlobit.  ,,Jistě že vím. Ty jsi jenom moje upírka Elen." věnoval mi polibek na tvář.  ,,Paráda." uchochtnula jsem se. ,,Ale jsem Elena." zvedla jsem prst a on se usmál.  ,,Ale je to jedno." přitáhla jsem si ho znova k sobě a užívala si tu chvíli být jenom s ním.

,,Tak pojď ty moje upírko." zasmál se a ještě naposledy mě políbil. Celým prostorem se ozývalo hnusné zvonění školního zvonku. ,,Teror začíná." protočil očima a já přikývla. Tak to vystihl přesně! ,,Tak jdeme." řekla jsem ale ani jeden z nás se nepohnul.  ,,Tak fajn. Honem! Jdeme!" chytil mě za ruku a běželi jsme oba dva dovnitř té odporné budovy.  

"Teror začíná." zopakovala jsem si, když jsem se ocitla před dveřma naší třídy. Pak jsem vešla dovnitř a všechny pohledy padly na mě. Protočila jsem očima a sedla si vedle Dan.

,,Kdes byla?" hodila po mě nechápavý pohled Dan a já se usmála.  ,,Niall." odpověděla si sama pro sebe a já svůj úsměv rozšířila. Pak se někdo dotkl mého ramene a zašeptal mi něco do ucha a já se tak moc lekla a vyřikla jsem na celou třídu. Všichni se začali smát jako šílení, protože vyděsit holku je naprosto vtipné.  Když jsem se podívala na pachatele, všechny ty nadávky jsem musela polknout. Byl to náš učitel.

,,Veselý Halloween, Cliffordová." řekl a smích ve třídě se dvojnásobil. Založila jsem si hlavu do dlaní a vzdychla jsem. Tenhle učitel mě nenávidí více než já svoje rodiče.  Ale proč?

HAPPY HALLOWEEN! :D sice to není tradice, ale slaví ho někdo? Já né tak docela, zkoušela jsem Halloween makeup level Twisty, ale nějak to navypadalo dobře no :/ :D Ale to není podstatné :'D Co říkáte na gif? Víte, jakou práci dá sehnat ty gify, pak je všechny zčernobílit a pak je spojit dohromady? :DD já vám to řeknu: 20 minut -_- :DDDDDD a věřte mi, že šlo o nervy :'DD

~Tento díl věnuji svoji bff @Nenndy :3 I love you my sis :* ♥♥♥ˇ~