Zase dlouhý den. Člověk by řekl ze když už chodíte do práce, která vás baví, tak vám to rychle uteče. Ale opak je pravdou.
Můj den v práci už byl u konce tak jsem se šla prevleknout, udělala jsem si kávu s sebou na cestu a vyrazila sem domů. S mým štěstím jsem však hned před kavárnou do někoho narazila."Ježíši. Pardon, moc jse omlouvám." "Klid. Nic jse nestalo, taky jsem měl dávat pozor." Promluvil na mě mužský hlas se známkou smichu v hlase. "Jsem Justin." Promluvil."Já se jmenuji Lili." "Takže Lili, mohl bych tě pozvat na kávu, když už jsme se tu tak srazili a já ti tu tvou vylil." "To ne ty ale já, byla to i má chyba měla jsem se dívat na cestu." Řekla jsem po pravdě Justinovi a až teď jsem si všimla ze má ksiltovku a kapucu. "A přijímáš mou nabídku ?" "Já no pokud tě má přítomnost nebude otravovat tak ano." Byla jsem nervózní a mluvila jsem dost potichu a proto jsem se divila, že mi rozumí. "Rozhodně mě tvá přítomnost otravovat nebude, toho se nemusíš bát." "Tak dobře." Souhlasila jsem a vydali jsme se do kavárny, kde jsme si objednali a šly ke stolu. Tam si Justin sundal kapucu od mikyny a ksiltovku a já až teď poznala do koho jsem narazila. Vždyť já tu sedím s Jistinem Biebrem. S tím zpěvákem. To není možný...
Takže ahoj😄. Nová část po dost dlouhé době. Sice je kratší, ale doufám že jse bude líbit.
Tak hezké čtení🖤😊
