Midoriův Alkoholický Víkend - POZASTAVENO

9 🍺

Byl jsem na neznámém místě. Stál jsem vedle stánku se sladkostmi a vedle nás byly přelidněné ulice plné lidí. Netušil jsem kde jsem a jak se dostanu pryč. Prý mám najít spojence pro Shigarakiho. Jenomže to není tak lehké.

Jak mám od pohledu poznat záporáka? Musím přemýšlet jako záporák. Kde by se v takovém davu mohli schovat? Tohle není zrovna místo pro záporáky. Jsou tu moc na očích. Povzdechnu si. Jdu po chodníku, snažím se přemýšlet a najednou mi to dojde.
Ne! Naopak je to perfektní! Nikdo přece nebude hledat záporáka v davu lidí, mezi kterými chodí hlídky hrdinů a policistů. Stracen mezi lidmi jako kapka v moři, to je ono! Jak se říká. ,,Pod lampou je největší tma."

Když se teď zamyslím nad mím okolím, tak je fakt, že navzdory tomu kolik lidí se teď kolem mě pohybuje, se cítím sám a neviditelný. Pokud chci najít silného záporáka, který se musí pohybovat v tomto prostředí. Určitě si je této věci vědom.
Tudíš mi stačí pozorovat lidi a chytit toho, kdo mezi ostatními neviditelně pluje. Jako kapka vody v moři. Nejsem zrovna nejvyšší, tak to je pro mě složitější. Nicméně jsem takhle brouzdal davy a nikoho nenašel. Že bych to dělal blbě? Nebo tu prostě žádný záporák není?

?: ,,Hej co tu chceš?"

Promluvil ke mě ze zadu neznámí hlas. Překvapilo mě to.

,, J.. Já.." chtěl jsem se otočit, ale chytil mě za rameno.

?: ,,Tady ne chlapče. Pojď za mnou."

Předešel mě, ale přes kapuci mu nešlo vidět do tváře. Málem jsem ho stratil z dohledu a tak jsem se za ním vydal. Co to teď dělám? Scháním záporáky na poražení hrdinů. Hrdinů kteří zachraňují lidi. Jenomže kdy mě někdo z nich zachránil, když jsem opravdu potřeboval? Nikdy.. A to dokonce ani učitelé ve škole, kteří se z nás snaží hrdiny udělat.

Šel jsem za ním a musel jsem se vážně soustředit, abych ho nestratil z dohledu. Zničeho nic zmizel. Sakra kde je? Ucítil jsem jak mě někdo zatáhl do uličky.
Přirazil mě ke stěně a rukama se opřel o zeď vedle mé hlavy. Na tváři měl roušku. Šli mu vidět jen fialové oči.

?: ,,Teď mi řekni co tady děláš! Jsi jako pěst na oko všem okolo. Je nebezpečné takhle brouzdat cizím územím. Byl jsi nenápadný jako ledoborec na ledě. Jsi buďto sebevrah nebo hloupí nováček. Víš jak jsi tu rozbouřil vody? Kolik hlídek si tě všimlo? Dělat bordel na cizím území,
je jako bys dotyčným rovnou dal nůž na krk. Skupina co zpravuje tuto oblast by tě rovnou kuchla. Takže mi řekni, kdo jsi?"

,,První by jsi se měl představit ty. Je to slušnost. A navíc pokud je tomu tak jak říkáš a zdejší skupina by mě zabila na potkání, proč jsi mě tedy nezabil? Znamená to, že nepatříš k těm co to tu obývají. Kdo jsi?"

?: ,,Takže nejsi takový pitomec Hhh? Za koho tu jsi? Kdo tě poslal?"

,,Kurogiri."

?: ,,Hmm, takže jsi pod Shigarakim? To bude důležité, ale asi né tak důležité, když sem poslali tebe Izuku."

,,Hej!... Počkat jak víš jak se jmenuji?! Mi se známe?"

Snažil jsem si vzpomenout, jestli jsem už neslyšel jeho hlas nebo jestli neznám někoho kdo má fialové oči. Bohužel jsem si teď nemohl nikoho vybavit.

,,Izuku jaký máš požadavek? Nebo proč tě tu poslali?"

On mě ignoruje skvělé. Nemůžu si v tuto chvíli dovolit moc vyskakovat. Prostě mu to řeknu, pokud by byli nějaké problémy, je to Kurogiriho věc. Neměl mě sem posílat.

,,Mím úkolem, je získat silného spojence pro ligu záporáků."

?: ,,Takže takhle to je... Hmm. No dobrá, tohle si promyslím. Uvidíme se ve škole. Ale teď by jsi měl radši zmizet, už tě hledají. A až tě najdou, tak to nebude heské."  Odcházel a zamával mi. Následně se ponořil do davu.

,,Ty se mnou chodíš do školy?! Počkej!"

Už je pozdě, je pryč. Nemůžu tomu uvěřit. Někdo z mé školy je záporák?! Vezmu si mobil a v kontaktech zakliknu číslo na Kurogiriho. Přiložím mobil k uchu a volám.

.....

Když tu není Izuku, hned je tu větší klid. Je tu ticho a Shigaraki se věnuje naší věci. Nic lepšího být ani nemůže. Naleji Himiko drink a na chvíli se začnu soustředit co to vlastně žvaní.

H: ,,No a představ si Dabi, že ten malí kluk mi vážně nabízel svoji koloběžku za to, abych ho nechala žít. Hihihi. Byl tak rozkošný nemohla jsem si pomoct a podřízla ho. Měl tak sytě rudou barvu.. Ooo pořát sliším jeho vzlyky."

D: ,,Vážně nechápu co tu děláš. Jsi blázen."

H: ,,Ale no tak. Nebuď takový mrznout. Řekni Kurogiri, ať se taky někdy zasměje."

K: ,,Do tohohle mě netahej."

H: ,,A Kurogiri? Kdo je ten cukroušek od Shigarakiho? Dabi říkal že je roztomilí. Chcu ho vidět! Jsem jediná která ho neviděla." naštvaně nafoukla tváře.

K: ,,Je to jen jeho hračka a až ho přestane bavit, tak ji odhodí. A dneska už nepříjde. Pokud vůbec přežije svou misi, kterou jsem mu dal."

H: ,,Ooo ty jsi zlý! To není fééér! Řeknu to Shigaraki mu!"

Po chvíli dorazí do baru Shigaraki. Sedne si k baru a po chvilce mlčení se zeptá.

,,Kde je Midoria?"

K: ,,Dal jsem mu úkol abych ho zabavil."

,,Jaký úkol? Midoria se má zotavovat! Jestli se mu něco stane! Kurogiri!

Prsty se mi zarývají do krku a mám nasmírnou chuť ho zmlátit. Najednou usliším jak mu cinkne mobil.

K: ,,Hele to je Midoria. Píše ať ho vyzvednu. Nejspíše dostal nakládačku a potřebuje přenos. Poslal jsem ho do oblasti B."

,,KUROGIRI! Ty ho chceš zabít? Dělej přines ho!"

.....

Odeslal jsem správu a chvíli čekal. Z tohohle místa mám husí kůži, už chci pryč. Uslyším za sebou šum a najednou stojím v baru. Rozhlédnu se a vidím že jsme tam všichni. Kurogiri za barem, Dabi, nějaká holka a Shigaraki seděl na barové stoličce. Měl na tváři ruku, ale viděl jsem že je naštvaný. Je to moje vina?

,,Ahoj." Shigaraki se na mě podíval.

,,Jsi zraněný? Je ti něco?"

,,Ne jsem v pořádku." vidím jak se Shigarakimu uleví.

K: ,,Splnil jsi úkol?"

,,Dáse to tak říct. Vlastně jsem možná někoho našel, ale prý si to musí promyslet. Sám si mě pak najde."

K: ,,No to zní slibně. Myslím že jsi si tímto smazal dluh který jsi si u nás nadělal. Teď už běž domů promluví e si až se ti ozve."

,,Počkej! Kdo se ti ozve? O čem to tu mluvíte?!"

Kurogiri mě vtáhl do portálu a aniž by jsme cokoliv stihli udělat, tak jsem stál před dveřmi mého bytu. Povzdech jsem si.
Chtěl jsem ještě strávit nějaký čas s Shigarakim. Možná je teď aspoň vhodná doba, abych si udělal ve věcech jasno. Zvednu prst a zazvovím na zvonek.