Když je někde příliš mnoho křivdy a utrpení, tak se to ututlat jednoduše nedá. Jednoho dne vyjde na povrch všechna ta špína a ukáže prstem na viníky. Svědectví Agathy Aichel bylo spáleno, ale ne zničeno. O některých věcech se musí vyprávět. Stále znova, aby na ně nebylo zapomenuto.
A Thomas nezapomněl. Nikdy, přestože už byl velký a válka dávno skončila. Již nikdy se nepokusil být něčím jiným než Němcem, avšak využil svého němectví, aby dál vyprávěl příběh Agathy. Příběh o malé židovské holčičce, která nepřežila pochod smrti.
Od jejich rozhovoru v parku přišla do školy ještě třikrát. Chodili spolu do knihovny a Tom se naučil, jak číst i další knihy. Vyslechl si jejich příběhy, mezi kterými byl i příběh jeho vesnice. Tehdy se neubránil slzám, ale byl rád, že zná pravdu. Po dlouhé době se mohl vidět se svou první maminkou. A viděl i sebe jako miminko. O některých věcech se musí vyprávět, a tak vyprávěl o všem, co viděl. Málokdo mu věřil, protože mluvil o místech, kde v životě nebyl. Vždy ale poznal ty, kteří věděli, že mluví pravdu. Poprvé to byl jeho otec, kterého vždy popadl vztek. A podobně reagovali i další dospělí. Nechápali, jak to ten malý chlapec může vědět, a často se tak dostal do problémů.
A Agatha chřadla, vlasy jí mizely, jako by jí je někdo rval násilím, byla hubenější a hubenější, boty měla děravější a děravější, jedna jí dokonce zmizela, až jednoho dne vešel Tom do třídy a zjistil, že je tu první.
Agatha tu nebyla a nepřišla ani tehdy, když bylo zahájeno vyučování. A pak už nepřišla nikdy. Když následně Tom vešel do knihovny, tajnou chodbu již nenašel, našel jen kumbál na košťata. Bylo mu pochopitelně smutno, ale chápal to tak, že již ví vše, co mu kniha chtěla říct. Dočetl ji až do konce. A později, když se naučil psát, to vše také do jedné knihy napsal. Tu pečlivě schoval a po válce ji dával číst. Aby už nikdy tyto příběhy nezemřely.
Jeho otec uprchl do Ameriky, on s maminkou zůstal v Berlíně. Zažili ještě velmi krušné časy. Po Hitlerovi přišel Stalin. Po Stalinovi mnoho a mnoho dalších. A vždy se našel někdo, kdo je lynčoval za jejich němectví. Za to, že přestože se ani jeden nedopustil zločinu, stáli na té špatné straně. Ale Tom nikdy nezapomněl vyprávět o minulosti. Nestyděl se za ní. Nenáviděl ji a miloval zároveň.
Nenáviděl a miloval Agathu, protože Agatha byla jasným důkazem, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.
ČTEŠ
V zajetí slov
Historia Corta"Co čteš?" zeptal se, když ticho trvalo moc dlouho. "Knihu, kterou nenávidím," zamumlala Agatha a otočila stránku. Lehce si poposedla, aby se jí sedělo pohodlněji. "Proč bys četla knihu, kterou nenávidíš?" nechápal Tom. "Knihy se musí číst. Knihy c...