Ležím na posteli a doufám že budík nezazvoní. Doufala jsem marně. Přibližně za patnáct minut začal zvonit. Vstala jsem a neochotně jsem se odploužila do kuchyně. Rozehřála jsem sporák, položila jsem na něj pánev a na pánvi jsem začala smažit vejce. Nachystala jsem si talíř a hrnek. Vejce jsem dala na talíř a kafe jsem nalila do hrnku ale i trochu vedle. Sedla jsem si ke stolu a začala jsem snídat. Po chvíli jsem se koukla na hodiny. Bylo 6:35. Jen co jsem se zase pustila do jídla uslyšela jsem svou mladší sestru jak sbíhá se schodů a doslova boří věci kolem sebe. Když přišla dala jsem jí vejce a talíř a ať si udělá snídani. (Není zas tak mladá je jí 13 let.) "Cože já si mám udělat snídani sama?!,, "Ano já ti to nebudu dělat pořád.,, "Ale já jsem nemocná.,, "No určitě, ty tak.,, "Jo a dokážu ti to.,, "No určitě ty debile!!!,,
To už jsem byla fakt naštvaná. Nemám ráda když moje sestra plácá nesmysli a snaží se mě i mámu přesvědčit že je to pravda. Moje máma tomu někdy věří. Ale jak jsem to dořekla začala ječet a volat mámu. "Mamí, mamí Alexa mi řekla debile!!!!!!!.,, Ale máma se neozvala. Já jsem to nevnímala a jedla jsem dál ale moje ségra se rozběhla po schodech nahoru a já se divila že nezakopla. Když vyběhla
