Part 4

2.3K 163 15
                                    

Ráno jsem se probudila a totálně mě bolela hlava. Vůbec nic jsem si nepamatovala a bylo mi totálně blbě. Vedle postele na mém nočním stolku byla obálka a na ní napsáno For U.

"Tak vstávat a cvičit mladá dámo!" křikla moje domácí učitelka. Totálně se mi po tomto budíčku otřesla hlava.

"Nemáš spíš nějaký prášky na bolest hlavy?" zeptala jsem se tiše s očima úzkýma jako čárky

"Ajaj. Copak si včera dělala prosímtě. Vypadáš jako já, když jsem v 16 přišla z flámu. No ještě hůř." poznamenala když mi vyhrnovala žaluzie

"Ne světlo ne, prosím ne." naříkala jsem a zalezla jsem si pod peřinu

"Přece tady nebudeš jako sklipkan." usmála se a otevřela mi dveře na balkonek

"Upřímě, nevadilo by mi to." usmála jsem se

"Do 20ti minut ať jsi na snídani." řekla a hodila mi prášky

"Děkuju." vděčně jsem se usmála a to už zmizela za dveřmi. Podobně to chodilo každé ráno i když byl teď víkend, ona mě budí i v neděli.

S odhodláním sem vstala a zase jsem si sedla. Strašně se mi zamotala hlava. No je jasný že ty prášky nezaberou hnedka. Po chvíli už jsem se doplazila do koupelny, ještě z večera jsem se odmalovala a šla jsem si dát sprchu na probuzení. Na sebe jsem si vzala volné černé tepláky, neonové tilko a na to černobílou košili. Vyšla jsem na chviličku na balkon, užívala sem si výhled a nadýchala jsem se trochu čerstvého vzduchu. Do kapsy jsem si vzala mobil a obálku a mířila jsem do jídelny, kde už byli poslední lidi a mezi nimi moje dvě kamarádky Tina a Betsy.

"Ježiši ty vypadáš." přišla ke mě Tina

"Já vím, totálně nic si ze včerejška nepamatuju." řekla jsem a nalila jsem si kafe

"V tomhle se ti nedivím. Taky jsem si z prvního rande nic nepamatovala, no a potom vyšlo najevo, že jsem se s tím dotyčným vyspala." řekla Betsy

"Ale neboj, on ten kluk včera vypadal tak nevině, nic  nemohlo." usmála se Tina

"Zajímavý hele." řekla jsem a popošla jsem ke stolu s jidlem. Do misky jsem si vzala cornfleaky s mlikem a sedla jsem si ke stolu. Pořád jsem měla hlavu plnou toho co v dopise bude a měla jsem obavy ho otevřít.

Po snídani jsem šla sama do pokoje, přešlapovala jsem z místa na místo a na posteli ležela obálka. Snažila jsem se dostat odvahu přečíst co se píše v dopise, ale pořád jsem ji jaksi neměla. Nakonec jsem ho popadla a sedla jsem si na balkón do pohodlne houpací sítě. Chvilku jsem ho dlachnila v rukách, potom jsem pomalu otevřela obálku a hrábla jsem dovnitř, kde byl složený papír a náramek s logem Nirvany. Rozložila jsem papír a začala jsem číst 'Milá Jessico, omlouvám se, že jsem se tak brzy ráno vypařil, ale už jsem měl s klukama naplánovanej program. Promiň, že jsem ti o sobě nedal vědět, že tak brzo zmizím. Jsi vážně úžasná ve všech směrech. Milá, vtipná, dobrá v posteli, krásná. No doufám, že se brzy zase uvidíme a že  ti tímhle dopisem i vším ostatním nezpůsobím mnoho problémů. Pac a pusu zlato Calum xoxo ps. Doufám že se brzy uvidíme.'

"Ty kráso." řekla jsem si po dočtení dopisu a plácla jsem sebou na postel. Po chvilce přišla Tina.

"Tak co, všechno v pohodě?" zeptala se

"Vůbec." řekla jsem a podala jsem jí dopis

"Páni." bylo jediné na co se zmohla

"Nojoo." řekla jsem

"Tak to se potom ani nedivím, že si nic nepamatuješ." zasmála se

"Já to nechápu. Jak se to mohlo stát. On byl tak milej a  vypadal neškodně." namítla jsem

"Nikdy chlapům nevěř! Někteří vypadají jako andílci ale jde jim jen o jedno. A neboj. Všechno bude fajn. Za pár týdnů si na to ani nevzpomeneš." řekla a objala mě

"Kéžby.." řekla jsem

"Podívej na mě, stalo se mi to co tobě a teď? Nikdy mi nebylo líp." usmála se, ale tohle nebyl ten upřímný úsměv jáký od ní znám.

"Nevěřím, že ti nikdy nebylo líp. Něco se stalo, ale ty mi nechceš říct co.. Proč?" zeptala jsem se

"Nemůžu, ale neboj hodně brzo se to dozvíš. Přísahám. Neboj, zvykneš si na to i když to bude nechutný." řekla

"Co když si na to nezvyknu?" zeptala jsem se

"Tak to budeš muset dělat častěji, aby sis zvykla. Je to tak u každýho." řekla

"A kdy se to dozvím?" ptala jsem se dál

"Až bude ten správný čas." usmála se a odešla. Pořád jsem nad tím vším přemýšlela co všechno se stane. Bojím se toho. Z toho všeho přemýšlení jsem usnula.

Takže tohle není ještě moc uchylne, ale už to vidím tak 6-7 díl. Doufám, že se vám zatím líbí. Děkuju za trpělivost a taky že čtete ;)) Další díl bude za 15+ votes ;*

Wherever You Are [Luke Hemmings]Kde žijí příběhy. Začni objevovat