Sedm let

2K 86 43
                                    

Je 19.8.,sedm let po pohřbu Shawna a já se jedu podívat na hřbitov, jako každý rok.

Přijela jsem a nikdo tam nebyl a tak jsem mu začala vyprávět o svém životě.

"Takže, první 3 roky jsem trpěla depresemi a chodila k psycholožce, když jsem se z toho skoro dostala, objevil se Matěj. Byl to barman v baru, kam jsme pravidelně chodila zapomínat na minulost. Docela jsme se sblížili, byli jsme šťastný pár, dokud..." po tváři se mi skutálela slza a zlomil se mi hlas.

"Dokud mi Matěj neřekl, že je na kluky. Snažila jsem se ho pochopit, ale nešlo to. Zase jsem začala chodit k psycholožce a měla noční můry z minulosti. Po skoro roku a půl jsem se z toho dostala a s Matějem jsme se začali bavit jako kamarádi. Teď bydlíme v jednom bytě, ale každý žijeme ten svůj život. Já chodím do nového baru, naproti přes ulici, zapomínat na minulost. No a Matěj zase chodí do jeho jak on říká "speciálních" klubů.

Můj život je jenom koloběh. Ráno vstanu. Jdu do práce, pracuji v obchodě ve skladu. Po práci přijdu domů, kde už má Matěj svůj nový oběv, takže se seberu a odejdu na proti do baru a vracím se pozdě večer, někdy i brzy ráno, opilá na mol. Další den vyspávám kocovinu a takhle to jde pořád dokola. "

Dořekla jsem svůj dosavadní život a zjistila, že za mnou stojí starší paní a poslouchá můj příběh. Začala se přibližovat a já si začala vzpomínat, byla to Rose! Moje oblíbená vychovatelka z děcáku. Začaly jsme si povídat o všem co se za těch sedm let změnilo a ona říkala, že Helen zemřela před rokem a s ostatními dětmi se nevídá, stejně jako já...

Kluk z děcákuKde žijí příběhy. Začni objevovat