Síla moci

Kapitola 21

Elein

Zaklepala jsem na dveře od Corininy komnaty. Počkala jsem, než se ozve její dále a následně jsem vešla dovnitř. Corin byla oblečená v černém županu z hedvábí a nazlátlé vlasy měla rozpuštěné. Seděla u svého toaletního stolku a nanášela si nějakou mast na ruce.

„Elein?" oslovila mě a naše pohledy se střetly v zrcadle. Zavřela jsem za sebou dveře a přešla ke stolu, kam jsem položila dřevěnou truhličku, kterou mi dnes Joel předala. Stálo mě velké úsilí k tomu, abych ji přesvědčila k tomu, aby prohledala princezniny komnaty a našla něco podezřelého.

Corin nadzvedla obočí v tiché otázce.

„Měli jsme pravdu. Princezna je nejspíš prostředníkem." Corin vstala od stolku a ladným krokem přišla ke stolu. Vzala do ruky krabičku, aby si ji prohlédla. Věděla jsem, proč si ji tak prohlíží a co se jí honí hlavou. Proč je ta truhlička tak zvláštní a co je uvnitř ní. Tu poslední otázku jsem si kladla stále.

„Bez zámku?" Corin se na mě podívala, abych jí potvrdila její domněnku.

„Bez zámku i jakékoliv rýhy, která by ukazovala k tomu, že má truhla víko." Převzala jsem si od ní truhličku a přejela po její straně.

„Jeden kus dřeva s výtečným rytím. Mistrovská práce. Možnost k vylomení, nulová."

„Takovou truhlu nevytvořil normální člověk," zamyslela se Corin.

„Ne. Podle truhláře pracujícího pro nás to musel být mág."

„Proč by někdo tvořil truhličku bez víka a dal ji princezně?"

„Dle Joel ji ta stará rašple řekla, aby truhličku ukryla, což Joel taky udělala."

Corin si znovu prohlédla pořádně truhličku.

„Vsadím se, že uvnitř je jeden z kamenů a princezna o tom ani neví, ale lady Sarafine ano. Otázkou je, zda ví co obsahuje nebo ne a zda ji má za úkol chránit nebo někomu předat." Corin přejela prsty po rytinách. „Podívej. Znak jedné ze sedmi." Přešla jsem vedle Corin a zadívala se na místo, po kterém přejížděla prsty. Mezi spletitými rytinami tam byl znak hada, který měl místo ocasu hlavu. Tělo bylo stočeno do kruhu a hlavami k sobě.

„Pojď se mnou," nařídila mi Corin. Následně přešla ke zdi, strčila do jednoho z kamenů ve zdi a ta odkryla tajnou chodbu. Corin popadla nejbližší lucernu, aby ji zapálila o svíci a následně vešla do chodby. Držela jsem se za ní v závěsu.

Netušila jsem, kam chodba vede. Ani si nepamatuji, že by byla vyznačená v mapách stejně jako většina chodeb v části hradu určených Galaenkám a Rothanu. Buď jste na tajné místnosti a chodby přišli náhodou nebo vám o nich někdo řekl. Corin se zastavila před stěnou, na které byla nakreslená kniha a zatlačila do ní. Zeď se otevřela a do nosu mě udeřila vůně knih a chátrajícího papíru.

„Jsme ve staré části knihovny, kterou už nikdo nepoužívá," vysvětlila mi Corin dřív než jsem měla možnost se jí na to zeptat.

Šly jsme dál mezi policemi s knihami až jsme došly k zadní stěně, na které byly fresky. Corin mi předala lucernu s truhličkou. Podržela jsem jí ji, zatímco Corin přešla k malbě ženy na stěně a dotkla se prsty drahokamů na její koruně. Zeď v tom místě se zasunula a následně kus zdi vyjel dopředu v místech, kde žena držela v rukou truhlu.

„O tomto místě ví hlavně členové Galaenské rady a teď i my dvě. Bude to tu ve větším bezpečí než kdekoliv jinde na hradě, dokud nenajdeme kameni Ukrývačku," řekla Corin a vzala mi lucernu. Pokynula hlavou k otvoru. Vložila jsem do něj truhličku a odstoupila. Corin do zdi zatlačila, aby zapadla zpátky na své místo a drahokamy vystoupily ze zdi do jedné úrovně s freskou.